Bludné balvany prý poznáte na první pohled. Platí to hlavně pro ty velké: odborníci jim říkají
eratické balvany (z latinského erare, bloudit) a většinou jsou z docela jiné horniny než kameny v jejich okolí. Mohli bychom je označit za
geologické dinosaury: tvoří je totiž prastaré metamorfované žuly, ortoruly, migmatity a další, které vznikly už v prvohorách.
Najít se dají i menší čedičové bludné balvany, ale ty za sebou většinou nemají tak dlouhou cestu. Nejhojněji jsou zastoupeny bludné balvany tvořené žulou, které velimi často pocházejí z jižního Švédska. Některé bludné balvany byly
využívány jako pohanská kultovní místa. Ve
středověku se stávaly
materiálem pro stavby hradů, kostelů a hradeb. Dlažba, nejprve tzv. kočičí hlavy, později i dlažební kostky, se rovněž dělala z bludných balvanů. Ty se používaly kromě toho na
dělové koule,
mlýnské kameny, hraniční kameny,
milníky, pomníky, památníky - a za druhé světové války i na protitankové překážky. Dnes už jsou naštěstí v České republice chráněny jako přírodní památky.
Největší bludné balvany u nás naleznete v Moravské bráně
Nikde jinde v naší zemi není po krajině rozeseto tolik bludných balvanů, jako
na severu Moravy a ve Slezsku, v oblasti které se přezdívá
Moravská brána.
Ostrava je pak místem, kde se při své pouti Evropou „usadily“ dva největší balvany v zemi. Podobně jako bludné kořeny ani bludné balvany nelze spočítat; spousty se jich
nacházejí v lesích, horách a méně přístupných místech, kde nejsou tolik na očích a nedráždí naši zvědavost. Jinde sice trochu překážejí, ovšem kvůli velikosti s nimi není snadné pohnout, a tak se z nich stávají okrasné prvky parků a veřejných prostranství. Jako třeba
obr z porfyrického granitu, objevený v roce 1954 v hloubce sedmi metrů při kopání základů
ostravské Nové huti. Na
severní Moravu ho patrně dopravil skandinávský pevninský ledovec z jižního Švédska a dnes je umístěn jako originální dekorace na podstavci ve
Vratimovské ulici v
Ostravě-Kunčicích. Jde o
největší bludný balvan na našem území s objemem sedmi krychlových metrů a hmotností odhadovanou kolem 17 až 18 tun.
Je sice nejtěžší, ale délkou osy 370 centimetrů jej překonává o něco menší
druhý velký bludný balvan v Ostravě-Porubě. Také ten se na naše území dostal asi před 300 000 lety se skandinávským pevninským ledovcem, váží
necelých 11 tun a dnes je ozdobou Památníku obětem válek ve Vřesinské ulici, podobně jako lípa vysazená k padesátému výročí vzniku republiky. Ostravská přehlídka kamenných cestovatelů tím ale nekončí; v
městské části Pustkovec najdete
několik dalších bludných balvanů, například za obvodním úřadem, naproti hasičské zbrojnici a křižovatky naproti kostelu.
Za bludnými balvany křížem krážem
Další
bludný balvan na Praskově ulici v
Opavě u plotu Univerzitní zahrady váží necelých 12 tun a tvoří jej hrubozrnná
deformovaná žula z oblasti
Smäland v jihovýchodním Švédsku. Byl objeven roku 1958 v pískovně u Palhance a ještě téhož roku doputoval na dnešní místo. Další bludné balvany si lze prohlédnout v
geologické expozici opavské Masarykovy střední školy zemědělské a Vyšší odborné školy. Kameny tu byly k vidění už ve 20. a 30. letech minulého století, expozice byla obnovena přibližně před deseti lety.
V
Hlučíně dali
žulovému bludnému balvanu v Hrnčířské ulici podobu památníku T. G. Masaryka. Další menší bludné balvany objevíte v parku u ulic Krátká a Květná a v Severní ulici. Jedenáct dalších balvanů, nalezených v roce
1958 v
pískovně na východním okraji
Hlučína, v místech dnešního sídliště Rovniny, později odcestovalo do Ostravy a dnes jsou vystaveny u
výstaviště Černá louka v centru města. Další bludné balvany uvidíte v
Liptani, u
vodní tvrze v
Jeseníku anebo ve
Vidnavě, kde bludný balvan slouží jako památník připomínající 700 let obce.
V nedaleké
Velké Kraši v obecním parčíku nedaleko koupaliště dokonce objevíte
expozici bludných balvanů; několik desítek hornin švédského, baltského a finského původu bylo objeveno vesměs v blízkém okolí. Ostatně víte, že Vidnavsko patří k nejbohatším nalezištím bludných balvanů v Česku?
Král bez koruny a další zajímavosti
- Králem bludných balvanů je ten, který k nim oficiálně nepatří: nevelký kámen, vsazený v dlažbě náměstí Přemysla Otakara II. v Českých Budějovicích. Říká se, že kdo kámen označený křížkem náhodně překročí po deváté hodině večer, tu noc už nenajde cestu domů.
- Představili jsme vám jen malý zlomek z velkých bludných balvanů; těch menších, které v průměru dosahují jen pár desítek centimetrů, mohou být desetitisíce. Spousty z nich navíc jsou jistě dosud skryté v zemi a objeveny by byly podobně jako ty nejznámější jen náhodou, třeba při hloubení základů nebo pískoven.
- Za opravdu velkými bludnými balvany musíte do zahraničí, zejména na sever Polska, do Dánska, Litvy nebo Estonska; největší je údajně pegmatitový balvan Ehalkivi v Estonsku s objemem 930 metrů krychlových. K nám, na jižním okraji oblasti zasažené kontinentálním zaledněním, takoví obři nedoputovali.