Legendární
thonetky se dodnes vyrábí v
Bystřici pod Hostýnem: ostatně
rodina Thonetů znamenala v 19. století pro město totéž jako o několik desítek let později
Tomáš Baťa pro Zlín. Pro továrnu i pro obec nechali Thonetové vybudovat vodovod a kanalizaci, pro perspektivní zaměstnance stavěli dělnické domy, zaplatili železnici z
Hulína do Bystřice včetně vlečky do
továrního areálu, postavili nemocnici a založili tovární školu, kde se vyučovala technologie, fyzika, chemie, ekonomie i lesní hospodářství. Díky nim se
Bystřice během několika málo let proměnila doslova před očima a už v roce 1864 byla povýšena na město.
Stará klasika, moderní design
S
thonetkami se setkáte doslova po celém světě. Sedí se na nich ve společnostech
Microsoft a
Google, popíjí káva ve
Starbucks, uvidíte je v
kanceláři Preciosy v
Singapuru stejně jako v
8mičce v Humpolci, v
restaurantu La Villa ve Zlíně nebo v
pražské cukrárně Myšák.
Nadčasovou klasiku z TONu uznávají i
dnešní tvůrci. V nabídce společnosti dnes je 250 modelů ve 40 tisících modifikacích, a ačkoli třetina patří klasickým thonetkám, najdete mezi nimi i ryze moderní kousky – například od
Toma Kelleyho, prvního zahraničního designéra v novodobé historii TONu. Práci ohýbačů, kteří pracují úplně stejným způsobem a s podobným fortelem jako jejich předchůdci před 160 lety, si do
Bystřice pod Hostýnem jezdí zkoušet výtvarníci, architekti i renomovaní designéři. Thonetky už dávno miluje celý svět, nové úspěchy sklízí především novinky: například
židle Merano – na rozdíl od thonetek s rovnýma nohama – před několika lety získala nejvyšší ocenění ve světě designu
Red Dot Design Award, ocenění se dočkal i
věšák Petalo či
barová židle Rioja.
Na návštěvu do společnosti TON
Dnes na
zámku v Bystřici pod Hostýnem najdete stálou expozici, která vás provede tím nejzajímavějším z dlouhé historie od
zakladatele Michaela Thoneta (1796–1871) až po současnou produkci TON. Bývalá
Thonetova vila se proměnila v showroom, kde společnost představuje jak
současnou produkci, tak historické kusy, jimiž se kdysi
Michael Thonet proslavil.
Společnost se má čím chlubit: pověstnou
čtrnáctku, ale také
osmnáctku z roku 1867 anebo
houpací křesla zvěčnili na svých obrazech
Toulouse-Lautrec, Picasso, Renoir nebo
Salvador Dalí, v pracovně je měl
Lev Nikolajevič Tolstoj. Ve svých interiérech je používal i
Le Corbusier, s nímž firma Thonet spolupracovala, jejich kvality uznávali i architekti
Adolf Loos, Miese van der Rohe a také ti, kteří ve dvacátých a třicátých letech 20. století „objevili“ nábytek, jehož kostru místo dřeva tvořily ohýbané kovové trubky.
Tonetky nebo thonetky?
Truhlář, vynálezce a návrhář nábytku
Michael Thonet pocházel z Boppardu v Porýní. Ohýbaný nábytek poprvé představil roku
1841 na průmyslové výstavě v Koblenzi; tu si přijel prohlédnout i rakouský
kancléř Metternich a právě na jeho doporučení přesídlil Thonet v následujícím roce do Vídně a později na Moravu. Důvod byl zřejmý:
bukové lesy s bohatými zásobami dřeva byly tak blízko, že Thonetové ušetřili obrovské náklady na materiál i jeho přepravu. Přírodě ale zároveň mnohé vraceli: těžba dřeva, svoz a dokonce i ochrana ptactva v lesích, kde se dřevo těžilo, se řídily přísnými zásadami.
První TON, továrnu na ohýbaný nábytek, založil Michael Thonet v roce 1856 v
Koryčanech (a právě tam vznikla v roce 1859 proslulá „čtrnáctka“), v roce 1861 pak zřídil pobočky v
Bystřici pod Hostýnem a ve
Vsetíně. Tady je také odpověď na otázku, zda je správně výraz
thonetka nebo
tonetka. Ani v jednom případě neuděláte chybu: v prvním případě je odvozená od jména zakladatele, v druhém od názvu závodu.
Víte, že?
- Thonetka číslo 14 se do historie nábytkářství zapsala jako první židle navržená pro tovární výrobu. Pro nízkou hmotnost, dobrou cenu a pověstnou pevnost si rychle našla své místo ve vídeňských kavárnách, od čehož získala přídomek „kavárenská židle“.
- Čtrnáctka není jen nadčasová a elegantní, ale také téměř nezničitelná. Protože dřevo nemá přeřezaná vlákna, nelze ji rozbít ani přerazit. Traduje se historka, jak Michael Thonet využil její nezničitelnost v reklamě: během Světové výstavy v Paříži prý židli házeli z Eiffelovy věže. Tehdy získala zlatou medaili, možná i za svou odolnost.
- Jiná verze stejné historky mluví jen o tom, že ji Thonet pouze vyhodil z okna kanceláře, ale každopádně hod thonetkou vstoupil do dějin. Jako vrhací zbraň ji používali komici Laurel a Hardy, nábytek z TONu si zamiloval i Charlie Chaplin.