ÚvodAktualityDožije se libeňský most stovky? aneb nejznámější stavby Pavla Janáka
Památky

Dožije se libeňský most stovky? aneb nejznámější stavby Pavla Janáka

  • 16. června 2018
Stavby architekta Pavla Janáka jsou leckdy známější než jeho jméno – a zvlášť poslední dobou, kdy se hodně mluví o zbourání Libeňského mostu v Praze. Ano, i ten je Janákovým dílem, podobně jako třeba pražský palác Adria nebo pardubické krematorium, které znáte z Herzova filmu Spalovač mrtvol.
Architekt Pavel Janák (1882–1956), rodák z Prahy-Karlína, patřil k nejvýraznějším představitelům české meziválečné architektury. Žil v době, kdy se rychle střídaly styly a všechny se odrazily v jeho tvorbě: od secese a kubismu přes národní sloh až po funkcionalismus.
 

Libeňský most

Přes Vltavu mezi Libní a Holešovicemi v Praze vede Libeňský most, otevřený 29. října 1928 k desátému výročí vzniku Československé republiky. Jeho předchůdcem byl od roku 1903 provizorní dřevěný most, který o něco dřív sloužil při výstavbě mostu Legií. Libeňský most, údajně jediný na světě s prvky kubismu, často střídal jména. Dvakrát se vrátil k původnímu názvu Libeňský, mezitím však byl v letech 1938 až 1940 a 1945 až 1952 pojmenován po tehdejším primátorovi Prahy, Karlu Baxovi, jako Baxův most a v letech 1952 až 1962 nesl název Stalingradský most. Momentálně je jeho osud nejistý; možná ho čeká bourání, možná opravy.
 

Pardubické krematorium

Nejslavnější české krematorium stojí v Pardubicích: právě tady v roce 1968 natáčel Juraj Herz film Spalovač mrtvol. V té době budova existovala už téměř padesát let; vznikla v letech 1921 až 1923 a Pavel Janák ji navrhl ve stylu rondokubismu či obloučkového kubismu, pro který byly charakteristické pozitivní a barevné ohebné prvky. Podobně jako pražská Legiobanka, postavená ve stejném stylu, si i pardubické krematorium muselo na uznání odborníků i veřejnosti počkat několik desítek let, ale dočkalo se. Od roku 2010 je zapsáno mezi národní kulturní památky a pravidelně se tu pořádají komentované prohlídky.
 

Palác Adria

Ve stejné době jako pardubické krematorium Janák pracoval na projektu pražského paláce Adria na nároží Jungmannova náměstí a Národní třídy na Novém Městě v Praze. Janák je autorem průčelí budovy, dispozici měl na starosti Josef Zasche. Sochařská výzdoba paláce je dílem Otto Gutfreunda, Jana Štursy, Bohumila Kafky a dalších.
 

Prvorepubliková funkcionalistická vilová kolonie Baba

Významnou část Janákovy tvorby tvoří urbanistické návrhy řady pražských čtvrtí, mezi nimiž vyniká projekt osady BabaDejvicích na severním okraji Prahy. Komplex několika desítek funkcionalistických vil byl jednou z evropských ukázkových kolonií moderního bydlení, které vznikaly na přelomu 20. a 30. let 20. století. Pavel Janák si Babu vybral také pro stavbu vlastního rodinného domu, v němž žil až do smrti. Od roku 1993 je Baba městskou památkovou zónou.
  

Hvězda, Míčovna a další

V závěru své profesní kariéry mohl Pavel Janák při obnově řady památek využít svůj celoživotní zájem o historii a umění minulých staletí. V roce 1936 byl jmenován architektem Pražského hradu; pracoval na úpravách Černínského paláce a Letohrádku královny Anny, záchraně renesanční Míčovny i rekonstrukci Prezidentského domku v Královské zahradě. Barokní jízdárnu Pražského hradu proměnil v reprezentativní výstavní prostory, pro dnes již neexistující Muzeum A. Jiráska a M. Aleše upravil letohrádek Hvězda v oboře na Bílé Hoře a podílel se i na rekonstrukci zámku v Novém Městě nad Metují.
 

Víte, že…?

  • Již během studií pozemního stavitelství a architektury u profesora Josefa Schulze na Českém vysokém učení technickém se Pavel Janák zapojil do soutěže o úpravu a dostavbu Staroměstské radnice v Praze, poničené koncem druhé světové války. K řešení prostoru Staroměstského náměstí se během života vrátil ještě dvakrát, ovšem žádná ze soutěží nepřinesla výsledek a novogotické křídlo radnice z let 1838 až 1848 dosud nebylo obnoveno.
  • Pavel Janák je rovněž autorem projektu Hlávkova mostu; ten jako jeden z mála významných pražských mostů nese od svého vzniku v letech 1910 až 1911 stejné jméno.
Libeňský most v Praze Památky

Libeňský most v Praze

Pražský Libeňský most v sedmé městské části spojuje Holešovice s Libní. Byl postaven v letech 1924 až 1928. V té době šlo o nejdelší silniční most v Praze. Po proudu řeky je v Praze patnáctým mostem, vede po něm i tramvajová trať.

Krematorium Pardubice – dějiště filmu Spalovač mrtvol Památky

Krematorium Pardubice – dějiště filmu Spalovač mrtvol

Krematorium v Pardubicích bylo postaveno dle plánů architekta Pavla Janáka v letech 1921–1923 na jižní straně tehdejší periferie města Pardubic ve stylu art deco za podpory členů Společnosti přátel žehu na rozlehlém párkovitém prostranství.

Palác Adria v Praze se stylovou kavárnou Památky

Palác Adria v Praze se stylovou kavárnou

Palác Adria je významnou kulturní památkou moderní architektury. Byl postaven pro italskou pojišťovací společnost Riunione Adriatica di Sicurta, která zde roku 1910 zakoupila původní dvoupatrový palác. Ten Palác tu nechal vybudovat o 100 let dříve pasovský biskup Leopold Leonard hrabě Thun.

Prezidentský domeček na Pražském hradě Památky

Prezidentský domeček na Pražském hradě

Prezidentský domeček, známý také jako Husákův domek, se nachází Královské zahradě na Pražském hradě a bydleli v něm všichni komunističtí prezidenti, ale také první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.

Palác Archa – Budova bývalé Legiobanky Na Poříčí v Praze Památky

Palác Archa – Budova bývalé Legiobanky Na Poříčí v Praze

V pražské ulici Na poříčí najdete budovu Legiobanky (palác Archa), která je prvotřídní ukázkou rondokubismu v Praze. Legiobanku musí milovníci architektury bezpodmínečně vidět. Budovu projektoval Josef Gočár a postavena byla mezi lety 1921 až 1923.