Pomyslné zastavení času, kdy sluneční paprsky vstoupí do
chrámové lodi čtrnáctimetrovým západním oknem a pomalu putují prostorem presbytářem, až nakonec rozzáří hlavní oltář, se v
katedrále Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci na okraji
Kutné Hory staly již tradicí. Obdivovat nápaditost stavitelů sedleckého chrámu přichází spousty lidí, bohužel občas se nedostaví ten
nejdůležitější návštěvník: Slunce.
Slunce, hudba a cisterciáci
![Sedlecká katedrála](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/927d024a-51ea-4e5a-83dc-fb499d160bc1/sedlecka-katedrala.jpg.aspx&width=300&height=205)
Právě pro případ, že by slunce zůstalo skryté za mraky, je akce pokaždé spojena s koncertem a dalším programem. Tentokrát, v pondělí
20. března, doprovodí
Rovnodennost v sedlecké katedrále herec a moderátor
David Prachař, o hudbu se postarají kutnohorští
Ambient Zephyr ve složení
Bohumil a
Vilém Dvořákovi a
Pavel Bartoš.
Po skončení koncertu budou návštěvníci moci vystoupat do podkrovní
sedlecké galerie, kde 18. března startuje nová
výstava Mirky Lipertové s názvem
Tam a zase zpátky do krajin za mysl výstava je volně inspirována životem a dílem
Jana Blažeje Santiniho Aichla, kdy ústřední nebesky modrý obraz nese přímo název Santini, všechny ostatní vycházejí z geometrie kružnic.
![Rovnodennost](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/7f512c89-f7de-49a2-81ee-25cec3cacc04/kutna-hora-rovnodennost.jpg.aspx&width=300&height=214)
Rovnodennost v Sedlecké katedrále se stala nejen pomyslným
zahájením turistické sezóny sedleckých památek, ale i benefičním večerem, jehož výtěžek je vždy věnován na konkrétní sociální účely ve městě a jeho okolí.
Katedrální chrám Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele je obdobně jako mnoho jiných sakrálních staveb orientován vstupem na západ a presbytářem s hlavním oltářem na východ. Stavitelé tohoto chrámu se však nespokojili s prostou orientací od západu k východu, dokázali dokonale určit osu západu slunce k místě stavby a uzpůsobili vystavění sedleckého chrámu tak, aby
při západu slunce ve dnech jarní a podzimní
rovnodennosti dopadal paprsek zapadajícího slunce největším oknem v západním průčelí chrámu přímo
na symbolické srdce sakrální stavby – hlavní oltář.
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/c34330ac-57b8-4276-8a97-dc09d1e6d40c/kostnice-shutterstock-229701382_1.jpg.aspx&width=300&height=200)
Jméno stavitele či stavitelů se nedochovalo; ví se jen, že chrám nejstaršího cisterciáckého opatství v Čechách vznikal v letech 1290 až 1320 a že šlo o
první stavbu katedrálního typu a zároveň
největší sakrální stavbu na území Čech a Moravy. Původní raně gotická podoba chrámu ale vzala zasvé v roce 1421, kdy klášter vyplenili husité. Spolu s blízkou
sedleckou Kostnicí chrám dodnes tvoří ucelený komplex.
Trojlístek nejznámějších kutnohorských památek, vesměs pod
záštitou UNESCO, doplňuje
gotický chrám svaté Barbory.
Santiniho světlo
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/2de228b9-6ded-4184-89bd-6ec51a859b74/kutna_hora_-_sedlec_-_chram_na_nebevzeti_panny_marie_-_fresky_-800x537-_690_460_crop.jpg.aspx&width=300&height=200)
Než došlo ke stavebním úpravám, chrám zůstal téměř tři staletí v troskách. Během
18. století se přestavby ujal
geniální architekt Jan Blažej Santini, mistr barokní gotiky a autor celé řady staveb, v nichž se
hra se světlem prolíná s číselnou i půdorysnou symbolikou – příkladem mohu být například
poutní areál ve Křtinách s kostelem Jména Panny Marie,
zámek Karlova koruna či
klášter v Kladrubech.
Díky proto patří především Santinimu a také bezejmenným cisterciáckým stavitelům, kteří za strohými zdmi dokázali vybudovat interiéry
nevšední krásy. Katedrála tak dokáže čarovat se světlem i jindy, ovšem jen dvakrát do roka,
v den jarní a podzimní rovnodennosti, si vychutnáte skutečný zázrak.