Významná památka barokní architektury, poutní místo s chrámem Jména Panny Marie podle projektu Jana Blažeje Santiniho. Jde o největší Santiniho stavbu na půdorysu řeckého kříže. Areál je mistrně zasazen do krajiny. Jedno z nejnavštěvovanějších poutních míst na Moravě.
Poutní areál, mistrně zasazený do krajiny, vznikl
podle projektu J. B. Santiniho (1677–1723). U počátku poutní tradice ve středověku stála gotická socha
Madony, dnes umístěná na hlavním oltáři.
Celý
areál je tvořen chrámem,
ambity a kaplí sv. Anny. Tento komplex spolu s farními budovami a zámkem se nachází uprostřed malé vesnice
Křtiny, která leží cca 20 km severovýchodně od
Brna. Tato oblast bývá také nazývána Branou do
Moravského krasu, který se rozprostírá severně odtud. Poutní období začíná vždy po slavnosti Nanebevstoupení Páně (většinou v květnu) a končí třetí nedělí v říjnu.
Zajímavá je také zdejší
zvonkohra na nádvoří kostela, která dovede zahrát stovky melodií. Skládá se z
27 zvonů a patří k největším ve střední Evropě. Většina zvonů ve Křtinách nese jméno některého ze světců -
nejmenší váží devět kilogramů,
největší 364 kilogramů. Netradiční hudební nástroj je řízen počítačem. Zvonkohra hraje v sobotu v 18 hod 6 minut a v neděli ve 12 hodin 6 minut.
Kostnice pod kostelem
Křtiny, zvané
Perla Moravy, mají vedle krás, které nás zaujmou na první pohled, plno dalších zajímavostí a záhad. Například
rozlehlou kostnici v podzemí kostela. Krypta lichoběžníkového půdorysu o šířce 1,4 m – 2,9 m a délce v hlavní ose 9,5 m. Do krypty ústilo čtyři až pět chodeb směřujících většinou do dosud neznámých zazděných prostor pod terasou schodiště. Výška krypty 2,8 m až 4 m. V této prostoře byla objevena 1 až 2,2 m vysoká vrstva volně promíchaných lidských kostí, zcela zakrývající dno. Největší pozoruhodností křtinské kostnice (ossaria) se stal
nález dvanácti lidských lebek, které jsou označeny černou kresbou ve tvaru
vavřínového věnce a symbolu v podobě
písmene T na čele.
Odkud tolik kosterních pozůstatků? Kolem bývalého malého českého kostela, který stával na místě středu dnešního chrámu, byl hřbitov, který pro stavbu nového kostela musel být zrušen. Křtinská kostnice obsahuje
kosti snad od 13. století do 1. čtvrtiny 18. století. Do kostnice byly uloženy ostatky z hrobek, případně krypt původních kostelů. Nachází se zde proto
pozůstatky téměř
tisícovky lidí. Kosti jsou roztříděny podle druhu a
seskládány do výklenků, které vznikly na počátku tohoto tisíciletí. Kostnice je přístupná o hlavních poutích a na vyžádání po předchozí domluvě. Konají se zde také
bohoslužby a to zejména
na dušičky. K tomuto účelu je kostnice
vybavena oltářem a několika
dřevěnými lavicemi.
Nejstarší doklady o pobytu lidí v této oblasti v době pravěku nalezl
Jindřich Wankel v nedaleké
Býčí skále, v jeskyni Výpustku a Drátenické a po něm další badatelé, jež nashromáždili rozsáhlý soubor archeologických památek a cenných vědomostí.
Kostelní varhany již hrají
Mezi lety 2021 a 2023 probíhaůa rekonstrukce varhan, které byly zaneseny stoletým prachem i výkaly netopýrů. Naposledy varhany hrály v roce 2011 a v prosinci 2023 se povedlo rekonstrukci dokončit. Restaurátoři vrátili více než 250 let starým varhanům historickou podobu, první koncert se konal 3.12.2023. Práci na něm odvedli řemeslníci z dílny A.Q. – Attentus Qualitatis z Lomnice na Brněnsku. Podle varhaníků se jedná o prvotřídní nástroj. Z rejstříků se podařilo zachránit, co se dalo. Prospektový principál je velmi vzácný, ze druhé poloviny osmnáctého století. Podobně jako velký pedálový rejstřík.