Pak je tu ještě
opatství Porta coeli, Brána nebes, v
Předklášteří u Tišnova aneb jediný ženský cisterciácký klášter a trochu zvláštní
klášter v Oseku: právně existuje, ale řádová komunita v něm nežije.
Přesto se do všech tří míst můžete vypravit na prohlídky, v
opatství ve Vyšším Brodě navíc zažijete Mše svaté sloužené latinsky, v klasickém římském ritu.
Cisterciácký řád
Řád se zrodil v roce 1098 ve francouzském Citeaux, latinsky zvaném Cistercium, a podle toho pak vzniklo i české označení cisterciáci. Kláštery s oblibou zakládali
v nehostinných krajích a odlehlých koutech – to aby mnichy nikdo nerušil v jejich rozjímavém životě a mohli snáze dodržovat přísnou řeholní kázeň. Heslo
Ora et labora, Modli se a pracuj, zahrnuje modlitby, duchovní činnosti i fyzickou práci, zpravidla vykonávanou v tichosti a mlčky. Roucho cisterciáků je
bílé s kapucí, nosí široký černý škapulíř (část kryjící ramena), černý pás zvaný cingulum, bílý plášť a černý biret.
První klášter: Sedlec, Plasy
Dnes je
cisterciácký klášter ve Vyšším Brodě jediný, ale první nebyl. Titul
nejstaršího cisterciáckého opatství v českých zemích drží
klášter Sedlec v
Kutné Hoře. Byl založen roku 1142, tedy necelých padesát let po vzniku samotného řádu, ale nepřečkal husitské bouře. Cisterciáci se do Sedlece sice vrátili, ale klášter byl zrušen za císaře Josefa II. Zbyl jen Santinim přestavěný
klášterní kostel Nanebevzetí Panny Marie a sv. Jana Křtitele, v někdejším klášteře dnes sídlí
tabáková továrna s muzeem.
Santini zanechal svůj rukopis také v druhém
cisterciáckém klášteře, založeném roku 1144 v
Plasích a rovněž zrušeném za josefínských reforem. Impozantní barokní areál v sezoně nabízí nejrůznější akce a tematické prohlídky, kromě toho můžete navštívit
Centrum stavitelského dědictví, které v bývalém pivovaru, sladovně, mlýnu a hospodářském dvoře zřídilo
Národní technické muzeum.
Třetí klášter, zřízený severně od
Nepomuku, se dochoval jen v názvu dnešní
vesnice Klášter. Pozorní návštěvníci ale prý dokážou dodnes najít fragmenty a různé zdobné architektonické prvky někdejšího kláštera ve zdech zdejších domů. Také
klášter Hradiště u
Mnichova Hradiště dobyli a vyplenili husité; dnes tu sídlí
pivovar Klášter s
hotelem a hlavně
unikátní restaurací v ručně vysekaných chodbách ve skalním masivu pod pivovarem v hloubce několika desítek metrů.
Kláštery dosud živé: Předklášteří a Vyšší Brod
Klášter, kde dodnes žije komunita sester cisterciaček, kde sídlí
Podhorácké muzeum a kde objevíte
románsko-gotickou baziliku Nanebevzetí Panny Marie s překrásným portálem, podobným jako mívají francouzské katedrály: to je pověstná
Porta coeli, Brána nebes, v
Předklášteří u
Tišnova. Klášter založila Konstancie Uherská po smrti svého manžela, krále Přemysla Otakara I., společně s jejich syny. Prohlídky vás zavedou do křížové chodby s rajskou zahradou, do chrámu a do kapitulní síně.
Ve
Vyšším Brodě se cisterciáci dodnes sedmkrát denně scházejí v klášterním chrámě k chórovým modlitbám,
rekonstruují zchátralé objekty,
pečují o zahrady i o turisty přicházející na prohlídky.
Klášter založili roku 1259 mniši z rakouského Wilheringu, kteří přišli na pozvání Rožmberků; ti od samého počátku s klášterem počítali jako s rodovou hrobkou. Poslední byl do rožmberské krypty kostela Nanebevzetí Panny Marie pochován
Petr Vok z Rožmberka, který zemřel roku 1611 v
Třeboni. O kryptě se dlouhá staletí nesla legenda, že rožmberští vladaři v ní jsou pohřbeni vsedě na zlatých trůnech; teprve nedávno se prokázalo, že ve skutečnosti odpočívají jako jiní nebožtíci v rakvích.
Klášter v Oseku
Možná jste někde viděli fotografii kamenného románského pulpitu, který podpírají dva „zauzlované“ sloupky. Není to zjevení z pohádky, skutečně existuje a na vlastní oči jej uvidíte v
Oseckém klášteře,
barokní perle Krušných hor. Byl založen roku 1199, ovšem v současné době tu mnišská komunita nesídlí a řád svěřil klášter v
Oseku do užívání litoměřické diecéze s tím, že se sem mniši mohou kdykoliv vrátit.
Prohlídky vás zavedou do klášterního kostela Nanebevzetí Panny Marie a křížové chodby, projdete se rajským dvorem a starým konventem s raně gotickou kapitulní síní.
Kláštery, z nichž se staly zámky
Zrušením za Josefa II. cisterciácké kláštery nezmizely z povrchu zemského, mnohé si dlouho a složitě hledaly nové uplatnění. Štěstí v neštěstí měl například
klášter Plasy, který se v 19. století stal rezidencí rakouského kancléře Metternicha,
klášter cisterciaček s kostelem sv. Ondřeje v Pohledu na
Vysočině přestavěl na zámek Josef, hrabě z Unwerthu.
Zbraslavský klášter, v němž se zrodila například slavná
Zbraslavská kronika a sloužil jako
místo posledního odpočinku přemyslovských králů, přestavěli na zámek Bartoňové z Dobenína.
Klášter Oslavany, první ženský cisterciácký klášter na Moravě, se josefínských reforem ani nedočkal, již během 16. století jej v renesanční zámek proměnili Althannové.
Zajímavý osud měl
cisterciácký klášter Studnice Blahoslavené Panny Marie ve
Žďáru nad Sázavou, velkoryse upravený Janem Blažejem Santinim. O jeho zrušení totiž požádal císaře sám opat a Josefa II. tím poněkud zaskočil, protože se zrušením významného církevního ústavu nepočítal. Klášter vystřídal několik majitelů, dnes o něj vzorně pečuje rod Kinských. Kromě několika expozic si můžete prohlédnout
Muzeum nové generace a také stálou expozici barokního umění ze sbírek
Národní galerie v Praze, nezapomeňte ani na Santiniho stavby mimo areál kláštera. Jde především o
poutní kostel svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře a
Dolní hřbitov na půdorysu ve tvaru lebky.
Další cisterciácké kláštery
- Severně od Českého Krumlova v údolí řeky Vltavy stojí od roku 1263 klášter Zlatá Koruna. Je až nepatřičné, že tak idylické místo za sebou má historii plnou požárů, krve a násilí. Po zrušení Josefem II. se klášterní budovy využívaly pro průmysl, byla tu například slévárna a strojírna. Dnes je areál v hlavní sezoně přístupný veřejnosti a pořádají se tu nejrůznější akce.
- Další cisterciácký klášter leží na východním úpatí Chřibů ve Velehradě. Byl založen na počátku 13. století a je tak nejstarším cisterciáckým klášterem na Moravě. V roce 1784 byl zrušen, téměř o sto let později jej získali jezuité a dnes z něj spravují jak poutní místo, tak farnost.
- Ani Starobrněnský klášter, který založila jako klášter cisterciaček roku 1323 bývalá česká a polská královna Eliška Rejčka, už řádu nepatří: v roce 1782 byl císařským výnosem zrušen a o rok později byl předán augustiniánům.