ÚvodAktualityJaro je tady! Naplánujte si výlet na místa spojená s dávnými rituály
Zážitky

Jaro je tady! Naplánujte si výlet na místa spojená s dávnými rituály

Definovat jaro není tak jednoduché, jak by se na první pohled zdálo. Astronomové jako počátek jara počítají den jarní rovnodennosti, tedy okamžik, kdy Slunce při svém zdánlivém ročním pohybu protíná světový rovník – přechází z jižní polokoule na severní. V jarním bodě bude letos ve středu 20. března 2024 v 4:06 hodin.

Magický čas prastarých rituálů

Astronomické jaro nastává obvykle 20. nebo 21. března, vzácně dokonce 19. března. Posun je dán tím, že délka roku neodpovídá celému počtu dní. Kalendář to koriguje takzvanými přestupnými roky, kdy únoru přidává navíc další den, a tím posouvá i začátek jara. S tímto dnem je také spojeno mnoho mystérií a symbolů. Velký význam přikládaly jarní rovnodennosti národy ve starověku. Začátek jara slavili Keltové, Germáni, Řekové, Římané, ale i američtí Májové. Staří Sumerové a Babyloňané ve 2. a 3. tisíciletí před naším letopočtem začínali rok právě jarní rovnodenností.

 

Záhady megalitických staveb

čertův sloupAby naši předci poznali, že přišel ten správný okamžik, kdy je Slunce přesně na světovém rovníku měli k tomu jednoduchou pomůcku – tzv. gnómon. Jednalo se o dlouhou tyč, sloup nebo vysoký kámen zaražený kolmo do země. Když sledovali, jak postupuje stín gnómonu, zjistili, že po celý rok je dráha konce stínu zakřivená – s výjimkou dvou dní: jarní a podzimní rovnodennosti. Při rovnodennosti totiž Slunce vychází přesně na východě a zapadá přesně na západě. Je velmi pravděpodobné, že přinejmenším některé ze záhadných megalitických staveb vznikly právě za účelem zjišťování dní rovnodennosti. Takový „kalendář“ si můžete prohlédnout například nedaleko Slaného ve vesnici Klobouky, kde stojí legendami opředený tzv. Kamenný pastýř.

KukerBez zajímavosti není ani stará pověst o kamenném kruhu na pražském Vyšehradě. Nelze ani vyloučit, že dnešní Čertův sloup v tamním parku je jeho posledním pozůstatkem. Původ tohoto podivného objektu se dodnes nikomu nepodařilo přesvědčivě objasnit. Jak probíhaly prastaré rituály se dnes už asi nepodaří přesně osvětlit, určitým vodítkem by mohly být lidové zvyky, které se zachovaly do dnešních časů. K nejzajímavějším pohanským jarním zvykům patřila rituální hra, jejímž hlavním aktérem byl jakýsi zvířecí bůh Kuker – muž v masce zvířete s velkým dřevěným penisem. Symbolicky se spojil se ženou, která pak předstírala těhotenství a porod, zatímco ostatní účastníci obřadu naznačovali polní práce. Výsledkem mělo být magické zajištění dobré úrody...
 

Morana či Smrtka

vynášení moranyTypickou oslavou konce zimy bylo vynášení Smrti – Morany. Jméno je odvozené od slovního kořene „mor“, což znamená smrt. Z původně magického obřadu se postupem času stala spíš zábava. Na dřevěnou hůl obalenou slámou se navlékly dívčí šaty, poté se postava zdobila pentlemi a na krk se jí věšely „korále“ z bílých vyfouknutých vajec a prázdných šnečích ulit (symbolů smrti). Průvod vynesl figurínu, symbol všeho zlého, za vesnici a hodil ji do vody nebo svrhnul ze skály. Obřad házení do vody vzpomíná Ovidius u Římanů, nechyběl ani u Slovanů a Germánů. Zpátky do vsi se pak přinášely svěží rašící větvičky zdobené pentličkami, kterým se říkalo „líto“ a jež symbolizovaly léto. Často byl obřad spojen s prvky věštění. Někde například měl do roka zemřít ten, kdo po utopení Smrtky přišel zpět do vsi poslední. Návrat průvodu proto míval podobu divokého běhu o život.
 

Nenechte si ujít zajímavé akce k oslavě jara!

sedlcká katedrálaRovnodennost v sedlecké katedrále je neopakovatelným zážitkem. Příležitost pozorovat putování paprsku zapadajícího slunce, prostorem nejstarší stavby katedrálního typu ve střední Evropě – Nanebevzetí Panny Marie a svatého Jana Křtitele v Sedlci u Kutné Hory, se naskytne právě 20. března. Vynášet zimu se bude na mnoha místech, a to v neděli 17. března: z Říčan, Hradce Králového, Mělníku, Kladna, Trutnova anebo z pražských Dejvic.

bleduleZajímavé tipy máme i pro ty, které jaro táhne do přírody. Informace o kvetoucích loukách a údolích, dřív předávané jen ústně, už dávno nejsou tajemství. Během jara můžete obdivovat bledule v Pekelském údolí u České Lípy nebo do údolí Chlébského potoka na Svratecku. Koberce bledulek uvidíte také v Písteckém lese. Nedaleko Roudnice nad Labem objeví milovníci přírody lužní les Dobříňský háj s unikátním masovým výskytem chráněné a ohrožené sněženky podsněžníku a ohrožených druhů hmyzu. V moravské metropoli se brzy z jara o slovo hlásí koniklece v přírodní rezervaci Kamenný vrch. Fialová kvítka pokrývají každoročně i Havranické vřesoviště.
Kamenný pastýř u Klobuk – největší starobylý menhir u nás Příroda

Kamenný pastýř u Klobuk – největší starobylý menhir u nás

U vesnice Klobuky stojí na poli tři a půl metru vysoký červenohnědý pískovec, štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Jedná se o největší český menhir vztyčený v pravěku, němý svědek dávné minulosti o níž se jen dohadujeme.

Národní přírodní památka Peklo u České Lípy – místo, kde kvetou koberce bledulí jarních Příroda

Národní přírodní památka Peklo u České Lípy – místo, kde kvetou koberce bledulí jarních

Naučná trasa Peklem, kaňonovitým údolím Robečského potoka, vede v délce 8 km mezi obcemi Zahrádky a Česká Lípa. Cestou projdete nejen malebnými osadami s lidovou architekturou, ale na jaře po cestě uvidíte tisíce bledulí.

Vyšehrad – historické hradiště, hrad a pevnost v Praze Památky

Vyšehrad – historické hradiště, hrad a pevnost v Praze

Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře – Sedlci Památky

Katedrála Nanebevzetí Panny Marie v Kutné Hoře – Sedlci

Klášter cisterciáků je nejstarším klášterem řádu v ČR z roku 1142. V posledních letech prodělala katedrála celkovou rekonstrukci a je opět otevřena pro veřejnost. Ve zdech katedrály objevili restaurátoři během svých prací ostatky pohřbených mnichů.

Lechův kámen u Kouřimi Příroda

Lechův kámen u Kouřimi

Velká rulová skála na návrší proti starobylé Kouřimi je opředena mnoha legendami. Některé pověsti praví, že se tu slétaly čarodějnice. Název skalky pochází zřejmě z 19. století a je odvozen od bájného knížete Lecha, který měl být bratrem praotce Čecha.

Údolí Chlébského potoka – desetitisíce bledulí v lužním lese Příroda

Údolí Chlébského potoka – desetitisíce bledulí v lužním lese

V hluboce zaříznutém údolí Chlébského potoka na Svratecku se dochovala vegetace potočních olšin s hojným výskytem chráněné bledule jarní. Dále se zde vyskytují pcháčové louky a řada zajímavých druhů rostlin a živočichů.

Menhir Baba u Slavětína Příroda

Menhir Baba u Slavětína

Tento menhir je vysoký 2 metry a stojí v blízkosti obce Slavětín, 6 km východně od Loun.

Menhir Zakletý mnich u Drahomyšle Příroda

Menhir Zakletý mnich u Drahomyšle

Jeden z největších menhirů v ČR u vsi Drahomyšle, tvořený křemitým pískovcem a slepencem. Vypráví se o něm, že je chráněn záhadnou silou.

Obětní kámen u Kadova Příroda

Obětní kámen u Kadova

Obrovský balvan s velkou skalní mísou je usazen na několika menších kamenech. Nachází se uprostřed lesa, poblíž obce Kadov, mezi naučnou stezkou a cyklostezkou číslo 2162.

Menhir Měsíční kámen u šumavského Javorníku Příroda

Menhir Měsíční kámen u šumavského Javorníku

Zvláštní skoro dvoumetrový šedozelený balvan najdete na okraji Javornické hornatiny nedaleko obce Zkulín v Pošumaví, nedaleko Javorníku s Klostermannovou rozhlednou. Vede k němu naučná stezka Měsíční kámen.

Chlístovské menhiry Příroda

Chlístovské menhiry

Krajina Českého Meránu nabízí širokou škálu nejrůznějších památek a přírodních zajímavostí, milovníky megalitických staveb však nejspíše zaujme ojedinělý komplex žulových menhirů – patrně z mladší či pozdní doby kamenné.

Slunovratové kameny u Strážného na Šumavě Příroda

Slunovratové kameny u Strážného na Šumavě

Na zalesněném hřebenu zvaném Homole západně od Strážného nad bývalou vesnicí Horní Světlé Hory je skalní útvar, na kterém jsou dva uměle postavené masivní kameny. Jejich německý název zní Heidensteine, nebo též Heidenmicheln – pohanští obři.

Šafránová stráň u Broumovských stěn Příroda

Šafránová stráň u Broumovských stěn

Přírodní památka Šafránová stráň se nachází v okrese Náchod u obce Suchý Důl přímo pod Broumovskými stěnami. Každé jaro ke konci března a v dubnu se tu lze drobnými nafialovělými kvítky pokochat.

Kamenný stůl u Kunějova v České Kanadě Příroda

Kamenný stůl u Kunějova v České Kanadě

Neobyčejný skalní útvar v podobě kulatého stolu naleznete v lesích poblíž žluté značky vedoucí z Kunějova do Kunějovských samot a dále ke Kačleřskému rybníku. Pravděpodobně se jedná o kamenný památník z předhistorické doby.

Havranické vřesoviště v Národním parku Podyjí Příroda

Havranické vřesoviště v Národním parku Podyjí

Havranické vřesoviště je nejrozsáhlejším vřesovištěm na území Národního parku Podyjí, na kterém převládají keříčkové formace s vřesem a kručinkou chlupatou, ale vyskytuje se tu i další unikátní flóra a fauna. Havranické vřesoviště je národní přírozní rezervací.

Králův stůl – legendami opředený kámen s keltskými runami Příroda

Králův stůl – legendami opředený kámen s keltskými runami

Památný Králův stůl je opředen mnohými pověstmi, zvláště navazujícími na velkomoravskou minulost středního pomoraví. Králův stůl je již řadu let v centru pozornosti archeologů, kteří se snaží nalézt odpověď na otázku skutečného původu a účelu této památky.

Koniklecová louka v přírodní rezervaci Kamenný vrch v Brně Příroda

Koniklecová louka v přírodní rezervaci Kamenný vrch v Brně

Na brněnském sídlišti Kamenný vrch najdete velkou raritu – nachází se zde stejnojmenná přírodní rezervace, přezdívaná Kameňák. Právě zde na jaře vykvétají desetitisíce konikleců velkokvětých, jejichž počet je největší na světě.

Přírodní památka Dobříňský háj Příroda

Přírodní památka Dobříňský háj

Přírodní památka se rozkládá v nivě řeky Labe porostlé lužním lesem. V oblasti hojně roste vzácná sněženka podsněžník a řada chráněných druhů hmyzu. Na území se také nachází zbytek staré dubové aleje.

Šumavská příroda v okolí Strážného odkrývá tajemství dávné historie Příroda

Šumavská příroda v okolí Strážného odkrývá tajemství dávné historie

Zavítejte do okolí Strážného a prozkoumejte zdejší krajinu, která ukrývá svá tajemství. Během cesty je možné narazit na tajemná až mystická místa s kořeny v hluboké historii, spadající do období, kdy území Šumavy obývali Keltové.

Pohanské kameny u Višňové Příroda

Pohanské kameny u Višňové

Skupina rulových balvanů nad údolím říčky Smědé ve Frýdlantské pahorkatině je opředená četnými pověstmi. Na nejvyšším ze zdejších kamenů se totiž nacházejí "obětní mísy", velké mísovité až kotlovité prohlubně.