Pradávné hradiště Vyšehrad, skála nad řekou s temnou siluetou štíhlých věží, patří neodmyslitelně k pražské krajině. Tvoří jej především areál někdejšího hradiště, hradu a pevnosti, který je Národní kulturní památkou. Součástí Prahy je od roku 1883 a první písemné záznamy pocházejí z roku 1070.
Vyšehrad, národní kulturní památka (NKP) je oblíbeným místem
procházek nabízejících
úchvatné výhledy na Prahu a řadu významných památek. Dějiny
Vyšehradu jsou úzce spjaty s vývojem pražských měst a historií českého národa. Mohutná skála, rýsující se vysoko nad řekou
Vltavou, lákala k osídlení již v nejstarších dobách a stala se
předmětem mnoha pověstí. První spolehlivé doklady o existenci vyšehradského hradiště však máme až z poloviny 10. století, kdy zde byly raženy
denáry knížete Boleslava II. Od té doby Vyšehrad několikrát změnil svou funkci a podobu. Byl královským hradem, krátkou chvíli dokonce panovnickým sídlem. Stal se městem a později barokní pevností, jejíž podobu si udržel dodnes. Koncem 19. století získal úlohu národního symbolu a
pohřebiště českých velikánů.
Nejslavnější období Vyšehradu souvisí s vládou prvního korunovaného českého krále
Vratislava II. Ten si zvolil Vyšehrad za své sídlo, a proto ho přestavěl v monumentálním duchu. Založil královskou akropoli i královskou kapitulu s kostelem
sv. Petra a Pavla, který se stal hlavním vyšehradským chrámem.
Co je starší: Pražský hrad nebo Vyšehrad?
Podle archeologických průzkumů vznikl Vyšehrad jako protějšek Pražského hradu ve 2. polovině 10. století, zhruba o století později než
Pražský hrad (založen roku 880 knížetem Bořivojem).
Nejstarší historické zprávy o Vyšehradu jsou poměrně pozdního data – až z druhé poloviny 10. století. Tehdy se na zdejším hradišti razily mince. Předpokládá se, že Vyšehrad byl založen Přemyslovci v 9. století jako
protějšek Pražského hradu na pravém břehu
Vltavy. Sloužil jako
pomezní hradiště kmene Čechů, jehož území se tehdy rozkládalo od toku Vltavy na západ.
Vyšehrad a pověsti
Podle legend a pověstí (mnoho z nich budete znát z knihy Staré pověsti České od Aloise Jiráska) měl na Vyšehradě sídlit bájný
kníže Krok se svými dcerami. Určitě si pamatujete na
Libušino proroctví, kdy ukázala na budoucí město Praha a pronesla: „Město vidím veliké, jehož sláva hvězd se dotýká…“, stalo se to prý právě na Vyšehradě. Sem také přišel
Přemysl Oráč a Bivoj přinesl svého kance. Oblíbená je i
legenda o Hoymírovi a jeho koni Šemíkovi. Horymír, odsouzen k smrti Křesomyslem, projevil poslední přání projet se se svým koněm Šemíkem. Kůň v sedle s Horymírem pak přeskočil vyšehradské hradby, přeplaval Vltavu a podle utekl k Neumětelům. v Karlachových sadech na Vyšehradě se od roku
1888 nachází pověstmi opředený
Čertův sloup.
Co ještě navštívit na Vyšehradě
Vyhlídky z Vyšehradu
Vyhlídka Staré purkrabství - výhled směrem do Podolí, na loděnici a podolský přístav, na vodárnu Podolí a Vltavu proti proudu
Vyhlídka Vyšehrad - výhled směrem na Pražský hrad, železniční most, Smíchov na druhém břehu a vltavu po proudu.
Vyhlídka Gorlice – výhled na střechy Albertova, Nuslí, park Folimanku, Nuselský most. V dáli je vidět Pražský hrad a Kostel Panny Marie a sv. Karla Velikého na Karlově.
Vyhlídkové místo bašta sv. Anežky – výhled na podolskou porodnici, na obzoru mrakodrapy na Pankráci, směrem dolů Podolské nábřeží a barokní hradby Vyšehradu.
Husitská bitva na Vyšehradě
Roku 1420 oblehli Vyšehrad husité. Nad křižáckými vojsky, která přitáhla Vyšehrad vymanit z kleští obležení, husité v památné bitvě na pankrácké pláni 1. listopadu 1420 zvítězili a vyšehradská posádka se vzdala. Husité pak Vyšehrad proměnili v ruiny. V následujících staletích byl Vyšehrad spolu se svým podhradím osídlen chudýmí řemeslníky a proměněn v malé městečko. Rozhodující vliv si zde podržela vyšehradská kapitula, které patřily i rozsáhlé pozemky, dvory a vsi v okolí – na území dnešních Nuslí, Podolí a Braníka.
Vyšehrad jako barokní pevnost
V polovině 17. století bylo obyvatelsvo z Vyšehradu vystěhováno a někdejší středověký hrad byl přestavěn na barokní pevnost, tvořící součást celkového opevnění Prahy. Vyšehrad totiž hrál v očích barokních vojevůdců zásadní roli při opevňování měst, a to především jeho nejslabší místo směrem k pankrácké pláni. Vyšehrad tak získal úplně novou tvář. Výstavba vyšehradské pevnosti probíhala od roku 1653 za účasti Carla Luraga podle projektu generála Innocenza Contiho a Josefa Priamiho. Byly vystavěny první předsunuté raveliny a rohová hradba (hornverk) patrně již s první vyšehradskou branou – zvanou Táborská. Z civilních objektů se v pevnosti udržela jen kapitula, která na přelomu 17. a 18. století začala obnovovat staré a budovat nové rezidence kanovníků. Na Vyšehradě, nyní v barokní pevnosti, sídlila vojenská posádka. Tato stavební etapa dala Vyšehradu jeho současnou podobu citadely s mohutnými cihelnými bastiony a výstavnou Leopoldovou branou.
V roce 1744 chtěli Prusové během své několikatýdenní okupace Prahy vyhodit Vyšehradskou pevnost do povětří. Do podzemních chodeb navezli 133 sudů se střelným prachem. Plán překazili tři vyšehradští měšťané, kteří do kasemat pronikli a včas odstranili doutnáky. Marie Terezie je pak za tento hrdinský čin vyznamenala. V roce 1866 bylo rozhodnuto o bourání pražských hradeb, čemuž Vyšehrad unikl, neboť zůstal pod vojenskou správou až do roku 1911 – poté byl předán městu. Z rozsáhlých podzemních kasemat a spojovacích chodeb slouží nyní síň zv. Gorlice (330 m², výška 13 m) jako depozitář originálních soch z Karlova mostu.
V průběhu 19. století ráz Vyšehradu značně pozměnil projekt národního pohřebiště se Slavínem a novogotická přestavba kostela sv. Petra a Pavla. Více než tisíciletou historii tohoto místa završila nedávná revitalizace tamějších vinic a rozsáhlé parkové úpravy. Celkovou atmosféru navíc doplňují nádherné výhledy z barokních hradeb, které byly zpřístupněny okružním chodníkem.
Jak se dostat na Vyšehrad?
Na Vyšehrad je nejlépe přijet metrem C do stanice Vyšehrad a pokračovat pěšky k Táborské bráně přes Kongresové centrum do ulice Na Pankráci a V Pevnosti. Přijít můžete také směrem do Výtoně Vratislavovou ulicí až k Cihelné bráně.
Cestování bez bariér: Vyšehrad
Bezbariérový je park, Staré purkrabství (v případě konání akcí), gotický sklep, hřbitov Slavín a TIC Špička. Bezbariérový přístup do areálu od Táborské brány (Bezbariérový výstup z metra Vyšehrad).