Velká rulová skála na návrší proti starobylé Kouřimi je opředena mnoha legendami. Některé pověsti praví, že se tu slétaly čarodějnice. Název skalky pochází zřejmě z 19. století a je odvozen od bájného knížete Lecha, který měl být bratrem praotce Čecha.
Lechův kámen je asi
tři metry vysoký, hranatý a navrchu víceméně
plochý rulový blok, od kterého je krásný výhled na
město Kouřim. Když se Čechův lid usadil pod
Řípem,
Lech a jeho věrní prý vyrazili dál na východ. Čech se s nimi loučil nerad a naléhal na bratra, aby mu z místa, kde se usadí, dal znamení ohněm a kouřem. Lech tak učinil a od těch dob se místo, které si vybral, nazývá Kouřim. Alespoň tedy
podle kronikáře Václava Hájka z Libočan, o kterém je však známo, že to sice byl schopný vypravěč, ale ne dějepisec.
Ve skutečnosti se neví, kdo na hradišti žil. Podle archeologů je takzvaná
Stará Kouřim jedním z největších slovanských hradišť v Čechách. Lech a jeho lidé prý
nedlouho po Čechově smrti opustili Kouřim, odešli na východ a
usadili se v Polsku.
Při vykopávkách se tu našly kromě řady hrobů i
základy zvláštní stavby, která byla sice jen asi pět metrů široká, ale zato devadesát metrů dlouhá. Snad se v ní scházeli
bojovníci z družiny místního vládce a nebo se jednalo o místo, kde se před přijetím křesťanství provozovaly nějaké
náboženské obřady. Podle pověstí jsou
pod kamenem ukryté poklady, ke kterým se lze dostat
jen o štědrovečerní půlnoci; tak, že Lechův kámen na jediné nadechnutí třikrát po sobě obskáčete po jedné noze.
Asi 300 metrů severovýchodně od Lechova kamene se nachází
průsečík 15. poledníku a 50. rovnoběžky; jakýsi referenční bod, ke kterému se u nás udávají časy východu a západu Slunce, Měsíce i dalších nebeských těles. Tento průsečík se někdy označuje za
astronomický nebo dokonce geografický střed Evropy. Z města vede kolem kamene naučná stezka, která je dlouhá asi 2 kilometry.