Klenot české země se otvírá po obnově: Hrad Karlštejn zve do nových expozic

Projekt Hrad Karlštejn – klenot české země

Hrad Karlštejn má zcela výjimečné postavení mezi českými památkami a bezpochyby si zaslouží potřebnou obnovu. Největší přidanou hodnotou památkové obnovy, která probíhala od roku 2020 pod názvem Hrad Karlštejn – klenot české země, je pro návštěvníky nově vybudované moderní, kryté návštěvnické centrum, které hradu chybělo. Díky výzkumu a systémové dokumentaci odborných památkářů se podařilo obnovit zasypané gotické suterénní prostory, vybudovat v nich nové expozice a propojit je s návštěvnickým centem a novým sociálním zázemím.

Nové návštěvnické centrum vzniklo z dřívější obřadní síně a reprezentačních prostor hradu. Na přelomu 14. a 15. století byly tyto prostory zřejmě součástí bytu purkrabího. Široké veřejnosti se naplno otevřou od 25. dubna 2023. Vedle pokladen zde turistům poslouží prodejna suvenýrů a drobného občerstvení s jižní terasou. Spolu se zázemím pro návštěvníky vzniklo v jižním parkánu nové sociální zázemí a byly zde také obnoveny užitkové zahrady. Hrad je otevřený denně mimo pondělí od 9:30 do 17:00 hodin, během státních svátků v pondělí 1. a 8. května bude hrad otevřen. Vstupné na okruh Císařská rezidence Karla IV. vyjde na 260 Kč, od května jsou přístupné i Karlštejnské hradní kaple za 560 Kč.
 

Suterén Císařského paláce a gotické sklepy purkrabství

Původní sociální zařízení v suterénu Císařského paláce bylo zrušeno a díky odborné památkové péči, průzkumům a novým zjištěním se podařilo paláci vrátit původní podobu a hodnotu. Byly odstraněny negativní stavební zásahy ze 70. let minulého století, včetně obnovení zazděných oken či odstranění nevhodného stropu z prefabrikovaných panelů a jeho nahrazení novým dřevěným stropem. V suterénu vznikl nový víceúčelový sál, který v současnosti představuje dochované historické tesařské prvky.

Během obnovy památkáři objevili také dvě původní schodiště. Jedno z nich v minulosti vedlo z nádvoří do gotických sklepů purkrabství, které původně sloužily jako sklepy na potraviny a víno. Právě tyto prostory se podařilo po více než 100 letech znovu zpřístupnit. Nově je zde projekční sál a vedle něj prostor expozice vinařství. Ta představí historické sudy na víno či lis vyrobený na konci 19. století, ale také špuntovačku nebo koštovačku. Vinařství má na Karlštejně takřka 700letou tradici a dodnes se zde réva pěstuje a vyrábí se víno. Další expozice představí stavební historii Karlštejna v krátkém filmu, ve kterém sám hrad vypráví svůj příběh.
 

Národní kulturní památka a zub času

Hrad Karlštejn spravovaný Národním památkový ústavem je od roku 1962 národní kulturní památkou. Mezi českými památkami zaujímá zcela výjimečné postavení. Byl vybudován českým králem a římským císařem Karlem IV. kolem roku 1348. V minulosti zde byly uloženy korunovační klenoty a hrad patřil mezi nejvýznamnější místa tehdejší Evropy. Po roce 1480 prošel stavebními úpravami v pozdně gotickém slohu a následně v poslední čtvrtině 16. století renesanční přestavbou. Dnešní vzhled hrad získal při poslední významné přestavbě z konce 19. století, vedené architektem Josefem Mockerem. V polovině 80. let 20. století byla opravou střešní krytiny a fasád Velké věže zahájena generální obnova hradu. Práce pokračovaly do počátku 90. let obnovou krytiny dalších střech. V letech 1997 až 2001 pak byla provedena sanace dřevěných stropních konstrukcí Císařského paláce a obou věží. Za restaurování 129 deskových obrazů Mistra Theodorika získal v roce 2006 Národní památkový ústav od Evropské unie významné ocenění Europa Nostra.

Projekt Hrad Karlštejn – klenot české země byl financován z prostředků Evropské unie v rámci Integrovaného regionálního operačního programu (IROP), ze státního rozpočtu prostřednictvím dotačních titulů Ministerstva kultury a z vlastních zdrojů Národního památkového ústavu. Autorem projektu byl Projektový ateliér pro architekturu a pozemní stavby, s. r. o., památkovým garantem Ing. arch. Zdeněk Chudárek. Hrad Karlštejn zůstává nadále v centru pozornosti odborné památkové péče. Pokračující výzkumy a využití nových technik průzkumu pomáhají poznávat jeho historii, sledovat jeho stav a pečovat o něj.