Na běžky do Krušných hor pro celou rodinu
Krušnohorská lyžařská magistrála je páteřní trasou vedoucí
po hřebeni Krušných hor v délce necelých 41 km. Propojuje zimní krušnohorská střediska a osady
Bublava přes Rolavu, Jelení,
Pernink a Hřebečnou až po
Boží Dar. V celé své délce je
pravidelně strojově udržována a díky rozsáhlé síti návazných tras se na ní snadno dostanete i z
Abertam,
Horní Blatné,
Nových Hamrů a celé řady dalších lokalit. Běžkaře jistě potěší
možnost občerstvení v obcích, které magistrála míjí, nebo v tradičních lokalitách přímo u stopy, ať už u
Červené jámy, Hřebečné (maringotka) nebo na Jelení.
Nejznámějším krušnohorským střediskem je určitě
Boží Dar, kde nechybí ani
perfektně udržované trasy pro běžkaře. Pokud se vydáte
od hospůdky Špičák po trase
Krušnohorské lyžařské magistrály ve směru na Hřebečnou, budete mít vedle sportovního vyžití navíc možnost
spatřit po zbývající část roku nepřístupnou část národní přírodní rezervace Božídarské rašeliniště nebo se kochat pohledem na Božídarský Špičák z hráze Mrtvého rybníku. Vedle tras vhodných na celodenní výlet či pro fyzicky zdatné běžkaře (směr
Plešivec,
Pernink nebo Mílov) je zejména
u rodin s dětmi čím dál více oblíbená
trasa naučné stezky Ježíškova cesta s možností občerstvení a využití rozličných herních prvků. Pestrou nabídku místních tras je doplňuje
v nedalekém saském pohraničí rozsáhlá síť tamních běžeckých stop. Česko-německé trasy na sebe plynule navazují např.
na Hubertkách, u Tellerhäuseru nebo u vzdálenějšího Mílova.
Nenáročný terén a pohodlné parkování bezprostředně u nástupu do běžecké stopy činí z
Abertam ideální místo především pro rodiny s dětmi. Pro ty, kteří se s lyžemi teprve seznamují, je tu hned v dosahu parkoviště (areálu technických služeb) upravován
krátký okruh „okolo hroudy“, zdatnější běžkaři se mohou vydat ve směru na
Červenou jámu,
Blatenský vrch (na obou místech možnost občerstvení) nebo dále na
Boží Dar, Mílov či Jelení. Klasickou stopou se přes východní Abertamy dostanete k legendární
Švýcarské boudě (bohužel v současnosti mimo provoz) a na
Plešivec.
Nejkrásnější krušnohorskou přírodou v bílé stopě
Pernink je tradičním krušnohorským střediskem zimních sportů a tuto skutečnost dokládá jak vysoká návštěvnost tamních lyžařských areálů, tak i
hustá síť běžeckých tras v jeho okolí. A nejen tam – přímo v obci totiž běžkařům slouží
800 metrů dlouhé kolečko, které je v zimní sezóně
ve večerních hodinách osvětleno a samozřejmostí je jeho pravidelná strojová údržba.
Pernink se nachází
v srdci západního Krušnohoří a běžecké stopy odtud vedou všemi směry – na Jelení, do
Horní Blatné,
Abertam i na necelých 15 km vzdálený
Boží Dar.
Na „letišti“ nedaleko vysílače najdou místo pro sportovní vyžití také
běžkaři se svými psími mazlíčky – zvláště pro ně je tam upravováno
1,5 km dlouhé kolečko.
Specifický ráz krajiny dodává
okolí Nových Hamrů malebné údolí říčky Rolava, jejíž proud do těchto končin přináší specifické a oproti okolním hřebenům citelně chladnější klima. I proto se
sníh na oblíbené běžecké trase
z Nových Hamrů na Chaloupky drží déle než je v této nadmořské výšce běžné. Pokud se z Chaloupek vydáte na Jelení, projíždíte v bezprostřední blízkosti národní přírodní rezervace
Rolavská vrchoviště a dále se můžete připojit na nedalekou
Kammloipe (německá hřebenová trasa) nebo pokračovat po
Krušnohorské magistrále na západ k Rolavě nebo východním směrem na
Pernink a
Horní Blatnou. Pěkný
okruh vhodný pro středně náročného běžkaře najdete
mezi Chaloupkami a Vysokou Pecí, respektive Havraním vrchem – vede po Petrlíkově cestě a tzv. Valešce a měří 7,6 km.
Okolí městečka
Přebuz vyniká nedotčenou přírodou a je pravým rájem těch, kteří v běžkování hledají nejen příjemnou fyzickou aktivitu, ale i ticho
hlubokého lesa či
otevřené horské pláně v ústraní davů, šněrujících známější
hřebenové trasy. Díky nadšení několika místních majitelů čtyřkolek jsou během posledních několika sezón pravidelně upravovány stopy ve směru na
Kraslický Špičák a dále na
Novou ves u Stříbrné i do
údolí Rolavy k oblíbeným trasám u bývalé osady Chaloupky.
Krušnohorská lyžařská magistrála prochází severně od Přebuzi přes bývalou osadu Rolava, odkud mají běžkaři hned možnost volby mezi řadou okruhů, ať už ve směru na
Ostružník a dále
Bublavu, do Jelení a na
Chaloupky či k nejvýše položené vodní nádrži v Krušných horách –
Carlsfeld. Přebuz nabízí svým návštěvníkům i dobrou možnost parkování a občerstvení.
Bublavský okruh u Sokolova
Bublava je nejvýznamnějším střediskem sjezdového lyžování na
Kraslicku i v rámci celého Sokolovska, ale také
nejzápadnější obcí napojenou na páteřní
Krušnohorskou lyžařskou magistrálu. Nejblíže z centra obce lze na běžkách vyjet na
Bublavský okruh který začíná nedaleko místního obecního úřadu a vede
v nenáročném terénu a délce zhruba 4 km po pastvinách na západ od obce. Na hranici na stopu přímo navazuje německý okruh „Sonnenloipe“. Především bruslařům je určen
okruh okolo vrchu Tisovec jižně od rozhledny
Bleiberg na Olověném vrchu. Bublava poskytuje svým návštěvníkům
veškeré zázemí od parkování přes občerstvení po ubytování i další možnosti sportovního vyžití.
Běžky ve Slavkovském lese u Mariánských Lázní
Běžecké tratě na Karlovarsku nejsou výsadou pouze
Krušných hor, ale najdete je i ve
Slavkovském lese. V okolí Březové na Sokolovsku najdete
4 strojově udržované běžecké okruhy pro běžkaře v délce
od 3 do 12 kilometrů. Spojují Kostelní Břízu, Lobzy, Kamenici a obec Rovnou.
V okolí
Mariánských Lázní se
pravidelně upravuje cca 90 km stop. Zpravidla jsou upraveny stopy kolem
Golfu a přilehlé tratě vedoucí lesem, tzn. žlutá a modrá stopa. Východiskem pro lyžařskou turistiku je
horní stanice kabinkové lanovky ve výšce 720 m nad mořem. Směrem vlevo (na severovýchod) již bývá prošlapaná stopa, která vás zhruba po jednom kilometru přivede podél silnice do areálu mariánskolázeňského golfového klubu. Zde již začínají
skútrem vyfrézované běžecké okruhy v různých délkách. Všechny lyžařské stopy vedou
překrásnou krajinou náhorních plání Slavkovského lesa v nadmořských výškách 800 až 900 m, většinou vzrostlým smrkovým lesem. K dispozici je
pět okruhů – výlet si můžete udělat například k
přírodní rezervaci Smraďoch,
Žabímu jezírku nebo na
Kladskou se srubem v alpském stylu.
Ve
Slavkovském lese (Závišín, Na Polomu, Prameniště Teplé, Rájovský vrch, v Karpatech, U Sítin, U Nimrodu a U Stohu) se
stále drží sníh a zdejší stopy se upravují. Po nynější oblevě utrpěly tratě v okolí
Kladské (Kladská, Uhlířský rybník, Vysoké sedlo, Vlčinec, Hvězda). Stopy se tu neupravují, ale jsou od běžkařů vyšlapané.
Opuštěné a neznámé Smrčiny
Ašský výběžek je pro většinu obyvatel naší země stejně exotický jako daleká cizina. Přírodní kulisu opuštěnému kraji vytváří drsná a
liduprázdná vrchovina jménem
Smrčiny. Smrčiny představují členitou pahorkatinu až hornatinu poměrně hustě pokrytou lesy a pastvinami. Běžkaři mohou využít
udržované okruhy Lyžařského střediska Aš pod
rozhlednou Háj u Aše, která je nejvyšším bodem české části Smrčin. Pro milovníky běžeckého lyžování jsou zde
okružní trasy v délce 3, 5 a 7 km.
Běžkaři mají rovněž možnost využít
1 088 m dlouhý, osvětlený okruh, který se nachází v blízkosti střediska. Další hustá síť stop se nabízí z obce
Krásná na Pastviny, Novosedly a Hranici.
Ve
Smrčinách se trasy upravují pravidelne,
trasa okolo Háje je sjízdná i bez nutnosti úpravy. Upravené stopy najdete také u
Krásné a Kamenné. Stopy od
Pastvin na Trojmezí, Ebmath a
Hranice se upravují dle aktuálních podmínek.