Věděli byste, kde hledat Smrčiny, téměř neznámý kout naší vlasti? Napovíme, že je třeba zaměřit svou po pozornost do nejzápadnějšího cípu republiky, do Ašského výběžku.
Smrčiny jsou pohraničním pohořím a na českém
území tvoří dva cípy – jeden vyplňuje
Ašský výběžek, druhý sahá
od hranic k Chebu. Nejvyšším vrcholem je
Háj (758 m n. m.), nedaleko
Aše. Smrčiny však nekončí státní hranicí, nýbrž pokračují dále do Německa. V Německu, kde se Smrčiny nazývají
Fichtelgebirge, nakonec leží i
nejvyšší vrchol celého pohoří – Schneeberg (1 053 m). Nejvyšším vrcholem na
české straně Smrčin je hora Háj u Aše s výškou 758 m.
Háj u Aše je nejvyšším vrcholem české části Smrčin. Na vrcholu stojí krásná kamenná
rozhledna. Zastávka na tomto vrchu, na němž byl mimo jiné vybudován
rozsáhlý sportovní areál, tak rozhodně stojí za to. Už jen kvůli těm
skvělým výhledům. Přehlédnete nejen českou část Smrčin, ale i ty nejvyšší vršky v Německu,
Krušné hory i
Slavkovský les s
Českým lesem a nápadnou
Dylení.
Smrčiny představují
členitou pahorkatinu až hornatinu poměrně
hustě pokrytou lesy a pastvinami. Dělí se na tři podcelky – Ašská vrchovina (nejvyšší vrchol Háj, 758 m), Hazlovská vrchovina (nejvyšší vrchol Záhoř, 744 m) a Chebská pahorkatina (nejvyšší vrchol Výhledy, 656 m).
Smrčiny se rozkládají
v oblasti mezi městy Hof a Weiden, Hranice, Aš, Plesná a Cheb. Ze západní strany je do oblasti dobrý přístup směrem od Bayreuthu; z východní strany Smrčin je komunikací méně
kvůli železné oponě, která tudy kdysi probíhala. Přesto se do Smrčin dostanete z
Aše nebo z Hranic.
Poměrně
vysoká nadmořská výška okolo 600 m kombinovaná s vlhkým, chladným a větrným podnebím určuje hlavní ráz kulturní krajiny, využívané především k
extenzivnímu zemědělství. Typické krajinné scenérie obstarávají pastviny s hovězím dobytkem a novodobé větrníky. Kromě již zmíněné rozhledny tu najdete hraniční mezník vymezující
nejzápadnější bod České republiky, hraniční přechod pro pěší turisty,
zříceninu hradu Neuberg a Horní zámek,
hrázděný dům Krásná nebo
Naučnou stezku Na cestě k Trojstátí. Dobré je ochutnat i místní
minerální pramen v Dolních Pasekách, který vyvěrá ve zděném, lázně připomínajícím altánu z roku 1930. Podle místních legend má pravidelné užívání kyselky blahodárný
vliv na potenci.
Běžkaři mohou využít
udržované okruhy Lyžařského střediska Aš pod rozhlednou Háj u Aše. Další hustá síť stop se nabízí
z obce Krásná na Pastviny, Novosedly a Hranici. Všechny silničky jsou zde asfaltové, takže si na své přijdou i milovníci
cyklistiky. Hustá síť cyklotras se nachází nejen na české straně mezi Chebem, Aší, Újezdem a Hranicemi, ale i na německé části hor, například u obcí Rehau, Schönwald a Kirchenlamitz.