Andělská hora nedaleko Varů
Zřícenina středověkého hradu na Andělské hoře u Karlových Varů prý patří mezi 70 míst na světě, kde se soustřeďuje nejvíce pozitivní energie. Výlet prospěje těm, kteří jsou přepracovaní a ve stresu, trápí je úzkosti a deprese. Zdaleka nebudete první, jedním ze slavných návštěvníků Andělské hory byl v roce 1786 německý básník Johann Wolfgang Goethe, ještě dřív se tu dokonce dala najít studánka se živou vodou. Možná vás tu přestane bolet hlava, možná se jen pěkně prodýcháte, ale určitě si užijete krásný výhled do krajiny Krušných hor a na Slavkovský les.
Boží kameny u Strakonic
Další zdrojem pozitivní energie jsou
Boží kameny poblíž
Strakonic. Na malém zalesněném návrší nad
Tažovickou Lhotou najdete shluk velkých balvanů, které prý mají trojnásobnou energii oproti jiným podobným místům. Léčivé účinky, a to zejména při chronických onemocněních, má mít
balvan ve tvaru lodi, přičemž to nejlepší místo najdete na jeho okraji. Na místo
nevede žádná značená cesta, jen údolím pod
Božím kamenem prochází okružní naučná stezka.
Nedokončený chrám v Panenském Týnci
Nedokončený gotický chrám Panny Marie v Panenském Týnci patří mezi nejpozoruhodnější a nejmystičtější místa v Čechách. Díky uzdravující energii, která navíc dodává sebevědomí, dobrou náladu a elán do života, je oblíbeným místem svateb – místo proslavil například v květnu 2016 sňatek biatlonistky Gabriely Soukalové a badmintonisty Petra Koukala. Místa s magickou energií na prostranství ohraničeném lesem kamenných pilířů spolehlivě poznáte, stačí sledovat cestičky vyšlapané v trávě a ohlazená místa na stěnách. Pozitivní zóna v Panenském Týnci svým tvarem připomíná kříž – jedná se tedy o místo, kde se dvě zóny kříží a tím se jejich účinek násobí. Měřením siderickým kyvadélkem bylo zjištěno, že duše Jaroslava Plichty ze Žerotína, zakladatele tohoto chrámu, lpí na této stavbě dodnes a dokáže na 75 % odradit kohokoliv, kdo by chtěl na místě chrámu postavit cokoliv jiného. Jakákoliv jiná stavba by totiž účinky této pozitivní zóny snižovala.
Klášter Rosa coeli – Růže nebeská
Podobně jako chrám v Panenském Týnci působí
zříceniny nejstaršího moravského kláštera premonstrátek Rosa coeli v
Dolních Kounicích, městečku v hlubokém údolí
řeky Jihlavy. V areálu z 12. století postaveném ve stylu lucemburské gotiky se dochovaly jen
zdi a pilíře chrámu,
věž s točitým schodištěm a přilehlý ambit s rajským dvorem. Říká se, že náladu vám vylepší jen pouhých pár minut pobytu. Otevřeno je tu jen v sezoně (do konce října pátek až neděle 10 až 18 hod.), ale v
zimní sezoně si lze dohodnout prohlídku předem.
Hauswaldská kaple na Šumavě
Na
Šumavě jižně od
Srní ve svahu nad
Vchynicko-tetovským plavebním kanálem kdysi stávala
Hauswaldská kaple. Místu se říkalo šumavské Lurdy;
slepci si tu prý promývali oči vodou ze studánky a zázračně prohlédli,
chromí zahazovali berle a domů odcházeli po svých. Po druhé světové válce se kaple ocitla v ostře střeženém hraničním pásmu a 14. září 1957 ji tehdejší režim nechal srovnat se zemí. Dnes tu najdete
obnovené základy staré kaple a umělecké dílo nazývané Růženec, kde voda ze studánky protéká v dlabaných dřevěných žlabech přes šumavské bludné balvany a na konci se vlévá do rozevřených skleněných dlaní. Pramenitá voda má
blahodárné účinky na lidský organismus, v okolí se prý stále nachází
silné energetické pole a pravidelně se tu scházejí poutníci z obou stran hranice.
Měsíční menhir u šumavského Javorníku
Zvláštní skoro
dvoumetrový šedozelený balvan najdete na okraji Javornické hornatiny nedaleko obce
Zkulín v Pošumaví, nedaleko Javorníku s
Klostermannovou rozhlednou. Naučná stezka Měsíční kámen vás dovede z Javorníku až k
Měsíčnímu menhiru. Jedná se o kámen, který je v umělé poloze, do které byl pravděpodobně v prehistorii postaven a jde tedy o menhir. Název kameni mu dává mimo jiné uměle vyznačený
půlměsíc na jeho západní straně. Takovéto části povrchu více či méně výrazné se často na aktilitech vyskytují a vžilo se pro ně označení "oko menhiru". Jsou svým vyzařováním prý
výrazně silnější, než okolní plocha.
Svatý kopeček u Mikulova
Jedním z kopců
Pavlovských vrchů a zároveň jedním z výrazných přírodních dominant
Mikulova je
Svatý kopeček. Na kopci se nachází kostel sv. Šebestiána, zvonice a křížová cesta. A právě v místě zvonice je velmi silný
zdroj dynamické zemské energie – stačí sem vyjít,
sednout si či lehnout na zem a nechat na sebe tuto sílu působit. Kostel s křížovou cestou byl vybudován díky
Františkovi z Dietrichsteina poté, co Mikulov roku 1622 zažil rozsáhlou morovou epidemii. Na vrchol Svatého kopečku až k poutnímu kostelu sv. Šebestiána, zvonici a Božímu hrobu vás
zavede křížová cesta.