Kaolinový důl aneb peklo v Nevřeni
Nevřeň je malá obec u
Plzně, kde nenajdete žádnou výraznější dominantu, dokonce ani kostel. Před několika lety tu vyrostlo
Centrum Caolinum s interaktivní expozicí o
těžbě a využití kaolinu, stavba, která obdržela čestné uznání v kategorii novostavba v
Grand Prix architektů 2015. A je tu ještě jedna skvělá atrakce, na první pohled neviditelná:
hluboko pod zemí se totiž skrývá starý
kaolinový důl. Je unikátní z několika důvodů: kaolin se tady totiž
těžil hlubinnou metodou a podzemní štolou dokonce jezdila úzkokolejka, ostatně chodby jsou až osmnáct metrů vysoké a šest metrů široké.
Zpřístupnění utajené atrakce pomohlo otevření
Centra Caolinum a také
filmaři, kteří se v podzemí rozhodli natočit pekelnou část pohádky
Čertí brko. Aby se do labyrintu kaolinových chodeb dostaly kamery a další technika, musel se udělat nový vstup. Podzemní prostory můžete navštívit až
do konce srpna vždy v úterý, pátek, sobotu a neděli od 12:00 do 17:00 hodin. Rezervaci a prodej vstupenek zajišťuje
Centru Caolinum Nevřeň. Vzhledem k omezenému počtu míst na prohlídce doporučujeme rezervaci předem na e-mailu rezervace@centrumcaolinum.cz. Vstup do podzemí je od
Centra Caolinum vzdáleno cca
20 – 30 minut pohodlné chůze po značené naučné stezce. Každý návštěvník musí mít pevnou obuv a oblečení s ohledem na teplotu v dole okolo
10°C, u kterého vás nebude mrzet, když se případně trochu umaže. Samotná prohlídka podzemí trvá necelou hodinku.
Pekelné doly na Českolipsku
Znalcem podzemních
filmových pekel je herec
Ondřej Vetchý. Zatímco ve snímku Čertí brko si zahrál Lucifera, před více než třiceti lety jste ho mohli vidět jako čerta v
legendárním filmu S čerty nejsou žerty. Pohádkové filmové peklo tehdy filmaři našli na
Českolipsku, v údolí říčky Svitávky
mezi obcemi Velenice a Svitava. Podzemní pískovcový labyrint, kde tehdy sídlila čertovská sebranka, vás ohromí i bez pohádek, jen místo čertů tu dnes natrefíte spíš na motorkáře: vítejte v
motorkářském klubu Pekelné doly!
O Pekelných dolech se často mluví jako o jeskyních, ale zvláštní
prostory vyhloubili lidé, ne příroda. Největší pískovcové podzemí v Evropě vzniklo v
18. století těžbou písku. Celková plocha jeskyní činí přibližně 3500 m
2. Unikátní jeskyně byly vyhloubeny díky těžbě písku pro továrny hraběte Kinského na
výrobu zrcadel. Přilehlá budova sloužila kdysi jako brusírna a k ní byl
skrz jeskyně přiveden potůček tekoucí na druhé straně skal. Výsledkem lidského počínání je obrovský podzemní labyrint, kde strop podpírá řada pilířů.
Pusté kostely a podzemní náhon
Mají v Pekelných dolech zavřeno? Pak si můžete spravit chuť v
Pustých kostelech, dalším tajemném podzemním labyrintu, který leží jen o pár set metrů dál přímo
na břehu Svitávky. Temné podzemní prostory jsou volně přístupné, ale k jejich prozkoumávání budete potřebovat baterku, na rozdíl od Pekelných dolů tu není zavedená elektřina a světlo zvenčí nedosáhne příliš hluboko.
Další atrakcí v okolí je
podzemní náhon k někdejší zrcadlárně; ten začíná asi půl kilometru od silnice proti proudu řeky
Svitávky. Náhon vedl od jezu v tesané skalní komoře k zrcadlárně. Dnes je již zcela suchý a protože hlavní chodba je poměrně vysoká, můžete jím
procházet většinou bez krčení. V části podzemních chodeb se dochovaly zyvýšené postranní chodníčky, z nichž se dal kontrolovat technický stav celého díla. Zasypané jsou jen některé boční chodby, jiné vedou na povrch. Ve skále vytesaný
letopočet 1848 nad jedním vstupem prozrazuje dobu vzniku, ústí náhonu pak najdete ve skále nad silnicí poblíž
Pustých kostelů.