Pyšná princezna v Českém Švýcarsku a u Panské skály
Víte, že mlýn z pohádky
Pyšná princezna (1952) stojí dodnes v
Českém Švýcarsku? Říká se mu
Dolský mlýn a pro režiséry filmových pohádek patří stále k oblíbeným natáčecím místům (z nových pohádek se tu točily například
Ztracený princ a
Peklo s princeznou. Milovníky této klasiky českých pohádek zveme na další zajímavé místo národního parku, a to na
naučnou stezku Česká silnice, která vede k
Uhlířově chaloupce z pohádky (50.8698689, 14.3747428). Jedná se o dosud málo objevené místo, protože obnovená stezka byla otevřena teprve během roku 2020, zároveň vás můžeme ujistit, že
i
po ničivém požáru je
Česká silnice bez problémů přístupná, stejně jako
Dolský mlýn. Na trase mimo informačních panelů objevíte i
pěkné sochy různých témat – setkáte se se
soby, kteří zde měli migrační trasu v době kamenné, připomínkou dávné minulosti bude i
pračlověk ze stejného období.
I když oblast v okolí
Vysoké Lípy a
Jetřichovic není uzavřená, dbejte zde zvýšené opatrnosti, riziko pádu stromů je stále aktuální. Více informací ohledně cest a uzavírek v
Českém Švýcarsku se dozvíte na na webu
národního parku. V jedné scéně Pyšné princezny se objevuje také
Panská skála u
Kamenického Šenova. Tam se princezna s králem
Miroslavem skrývají před hlídkou na koních. Skála má statut národní přírodní památky a je nejnavštěvovanějším geologickým útvarem v Čechách. Méně známá, ale zato mohutnější skalní stěna z čedičových sloupů je také na nedalekém
Zlatém vrchu.
Tři oříšky pro popelku na Švihově
Na
hradě Švihově a v širokém okolí se natáčela oblíbená
pohádka Tři oříšky pro Popelku (1973), ve které hlavní hrdinku ztvárnila paní Libuše Šafránková. Pohádce a natáčení se věnuje na Švihově jeden
prohlídkový okruh Za tajemstvím Popelčina střevíčku – najdete jej ve čtyřech podlažích Bílé bašty, do které se dostanete samostatným vchodem přímo z velkého hradního nádvoří. Na
hradě také začíná
pohádková stezka, která vás zavede přímo na
místa, kde se pohádka natáčela. Místo, kde Popelka žila se svou zlou macechou a nafoukanou nevlastní
sestrou Dorou poznáte na nádvoří hradu. Svého koně Juráška měla ustájeného v
konírně, která je dnes výstavním hradním sálem. Za dalšími místy se musíte už vydat mimo hrad. V
Mezihoří jde trasa
kolem rybníka, do kterého spadl kočár s macechou a Dorou.
Za zvířátky a Šíleně smutnou princeznou do parku zámku Blatná
„
Znám jednu starou zahradu…“ zazní v hudební pohádce
Šíleně smutná princezna (1968). Přesně taková zahrada, tedy
zámecký park, se nachází v
Blatné, kam se můžete vypravit nejen po stopách Václava Neckáře a Heleny Vondráčkové, ale také za zdejšími obyvateli. Jsou jimi krotcí daňci a veselí zámečtí pávi. Pak je otevřený celoročně a navštívit jej lze
denně od 10:00 do 16:00 hodin. Zajímavostí je i to, že lidé z řad¨veřejnosti park navštěvovali už za dob
Ferdinanda Hildprandta. Celý
park je protkán potůčky, mostky a cestičkami s nádhernými alejemi. Stádo daňků skvrnitých se zde volně pase, ozdobou parku je též množství letitých dubů. Jednorázové
vstupné do parku činí
50 Kč.
Český ráj s princem Bajajou, Dešťovou vílou či Lotrandem a Zubejdou
Český ráj je doslova rájem i pro natáčecí štáby. Celá oblast patří vůbec k nejfrekventovanějším
filmovým destinacím v Čechách. Jedním z nejoblíbenějších turistických míst jsou
Prachovské skály. Až budete procházet
Císařskou chodbou, vzpomeňte si na filmové zpracování pohádky
Malá mořská víla (1976). Když v podmořském království začíná slavnost, prochází jeho obyvatelé právě těmito místy.
Nezapomenutelnou klasickou pohádkou je
Princ Bajaja (1971). Ten „působil“ hlavně v oblasti
Hruboskalského skalního města. Hlavní scény s mluvícím koněm se odehrávají pod skalním převisem
Adamovo lože, kde také princ odpočívá po souboji s drakem nebo Černým rytířem. Na svých cestách se Bajaja umývá u
rybníku Věžák. Království, ve kterém žije princezna Slavěna uvidíte z
Mariánské vyhlídky, odkud je perfektní výhled na
zámek Hrubá skála. Lyrickou pohádku
O Janovi a podivuhodném příteli (1990) natáčely filmové štáby na
Malé Skále a v
Suchých skalách. Místo, kam letí princezna Agnes na koni poznáte od autobusové zastávky na křižovatce Prosíčka i ve skalách u
zříceniny hradu Vranova. Vchod do skalního sídla čaroděje Magnuse je ovšem cca 80 km daleko, a to v
Panské skále.
V severozápadní části
Českého ráje nad obcí Boseň najdete hrad
Valečov, který byl postaven na počátku 14. století na pískovcové skále jako skalní hrad. Na Valečově se natáčela pohádka
Lotrando a Zubejda (1996). V předhradí se nacházejí volně přístupné skalní světničky, které posloužily jako domov zbojníků Lotrandovy bandy anebo coby příbytek podivínského mužíka v pohádce
RumplCimprCampr (1997). Objevování skalních místností a hledání otvorů ve skalách se určitě bude líbit dětem.
Valečov se mihne i v pohádce
Dešťová víla (2010), avšak hlavní pozornost je v této pohádce věnovaná
Příhrazským skalám. Právě se se dostane vesnická dívka Květuška v podání Vicy Kerekes, když se vydá do světa za Dešťovou vílou. Projde
Studeným průchodem a po
Zlaté stezce Českým rájem jde směrem k
Drábským světničkám. Tam se dostane i Ondra, kterého honí lupiči a nakonec jeho úkryt naleznou právě pod
Drábskými světničkami, kde ho okradou a zbijí.
Princové Země lva, Večernice a Peklo s princeznou v Adršpachu
Milovníci pohádek určitě vědí, že
skalní město Adršpach je hlavním dějištěm pohádky
Třetí princ (1982). Pohádka podle Karla Jaromíra Erbena vypráví o dvojici princů Země lva, kteří se postupně vydávají do Diamantových skal hledat tajemnou princeznu. Tam také zmizel jejich starší bratr, třetí princ. Určitě si vzpomenete také na
drahokamy, kterých bylo v pohádce tucty. Ještě dnes, 41 let od natáčení se ve skalách dají najít pohádkové diamanty, které zde filmaři zanechali. Pohltí i vás šílenství Diamantových skal?
Diamantovou cestičku najdete na souřadnicích 50.60986N, 16.115997E. Až tu budete mezi prsty prosívat písek, nenechte se příliš zaslepit. V bludišti skal je snadné se ztratit, zůstal by tu po vás jen zvuk tepajícího srdce...
V pohádce se objevují i další místa:
Velký vodopád,
pískovna s jezírkem, kde princové potkají kupce, skalní
věž Carabus (zde byl bratrův meč ve skalách) na zeleném okruhu
Adršpašskými skalami, nebo
Golem a Hláska v
Teplických skalách. Adršpašsko-Teplické skalní město si zahrálo i v mnoha dalších pohádkách. Například málokdo si spojí, že se objevilo v pohádce
Princ a Večernice (1978). Skalním městem nese princ Velen starého žebráka-lupiče na zádech a poté pospíchá k Večernici přes
jezírko.
Zatopená pískovna si zahrála i v dalších pohádkách:
O živej vodě (1987),
Z pekla štěstí 2 (2001) nebo
Peklo s princeznou (2009).
Pohádkové Českolipsko: Pusté kostely a Průrva Ploučnice
Filmařsky velmi oblíbeným místem je také
jeskyně Pusté kostely. Zahrála si v pohádce
S čerty nejsou žerty (1984), ve které ztvárnila samotné peklo, kam Petr Máchal vstoupil do služby. A mimochodem – dlouhé schody, které do pekla vedly najdete na
skalním hradě Sloup. Pusté kostely se objevují i v pohádce
Nejkrásnější hádanka (2008). Tady vytváří domov loupežníkům, kteří uvěznili Matěje. Najít cestu z podzemí pomůže chasníkovi holubička, která ho vyvede ven
bývalým podzemním náhonem k zrcadlárně Rabštejn mezi obcemi Velenice a Svitava. Blízko náhonu (v pekle) pracuje ve zmíněné pohádce S čerty nejsou žerty i Petr Máchal a slyší zpívat princeznu Adélku. V pohádce
Princezna a písař (2014) uvidíte jedno z nezaměnitelných míst
Českolipska –
průrvu Ploučnice. Právě zde prchá mladá dvojice na loďce. Dále se v pohádce objeví sklepy
hradu Sloup, jeskyně
Pusté kostely i
podzemní náhon k zrcadlárně
Rabštejn.
Jeseníky se sirotkem Michalem a Ústa pravdy na Vysočině
Ačkoli by se pohádka
O sirotkovi z Radhoště (1996) měla odehrávat v Beskydech, většina děje byla natočena v
Olomouckém kraji. První záběry filmu skutečně odkazují na
Beskydy, toulky sirotka Michala ale poté vedou například k
Rešovským vodopádům u
Rýmařova anebo do zámeckého parku ve
Velkých Losinách.
Příznivci moderních pohádek ve fantasy příběhu
Princezna v čase zakletá (2020) poznají
Ústa pravdy v lomu u
Lipnice nad Sázavou, kam na své cestě dorazila princezna Ellena. Děj pohádky se také, mimo jiné, natáčel na filmaři oblíbeném
hradě Bouzově. Ten se objevuje například v pohádkách O medvědu Ondřejovi (1959), O princezně Jasněnce a létajícím ševci (1987), temném příběhu O Janovi a jeho podivuhodném příteli (1990), Království potoků (2005) či O zakletém králi a odvážném Martinovi (2018).
Na Slovácko, Pálavu a do Moravského krasu se statečným kovářem a sedmerem krkavců
Vzpomínáte na pohádku
O statečném kováři (1983) s Pavlem Křížem a cimbálovou muzikou sourozenců Ulrychových? Děj pohádky vás zavede do malebných koutů Moravy, kterou odvážný Mikeš se svými kamarády projdou opravdu křížem krážem. Hned na začátku filmu se objeví Mikešova vesnice alias
skanzen Strážnice,
větrný mlýn Kuželov nebo tajuplný
Sirotčí hrádek. Nechybí ani klášter
Rosa Coeli, coby sídlo Černého krále.
To až hororová pohádka
Sedmero krkavců (1993) je z jiného těsta. Zde nejdřív psychicky nevyrovnaná matka v podání Jany Hlaváčové prokleje svých sedm hyperaktivních synů, kteří se změní v krkavce. Ty se pak vydá osvobodit jejich
sestra Bohdanka, která se narodila až po „
zkrkavčení“ svých bratří, a ač vyrůstala s rodiči značně depresivními, sama je jako zázrakem povahy veselé. Na svých cestách se dostane do Říše vody v
propasti Macocha, do skal
Rudické kolíbky nedaleko
Rudického propadání, až je najde na
Sirotčímu hrádku. Kletbu může Bohdanka zrušit jedině ušitím košil z kopřiv, bez toho, aniž by promluvila. Se svým úkolem se potýká v jeskyni u
Rudického propadání, kde Jedovnický potok mizí v podzemí
krasu. Tam ji najde také princ Vratislav z
Janova hradu v
Lednici. Dva milence však čekají další zkoušky v podobě psychopatické švagrové Milady, která se pokusí dívku před
Janohradem upálit!
Další pohádkové tipy, včetně letošní Vánoční
- Na letošní Štědrý den, tedy 24. 12. 2023 uvede Česká televize novou pohádku pojmenovanou Klíč svatého Petra. Hlavní zápletkou býpravného pohádkového příběhu je ztracený klíč od nebeské brány.Pohádka se natáčela z velké části na zámku Sychrov, ale také na Zvíkově i ve Slavonicích. Těšit se můžete nejen na známé hercké osobnosti (Petr Nárožný, Sabina Remundová, Lukáš Příkazký, David Novotný, Berenika Kohoutová), ale také na řadu zvířecích herců.
- Vloni nová pohádka Krakonošovo tajemství (2022) si získala srdce mnoha diváků nejen pěkným příběhem s téměř kriminální zápletkou, ale také atmosférou starých Krkonoš. Natáčela se na pomezí Jizerských hor a Krkonoš, ale poznáte v ní i skanzen Veselý kopec, zámky Hrádek u Nechanic, Doudleby nad Orlicí a hrady Kost a Sovinec.
- Tajemství staré bambity z roku 2011 si oblíbila řada malých i velkých diváků, a pohádka se dočkala v roce 2021 pokračování. Filmové kulisy tvořily skanzeny v Přerově nad Labem a Kouřimi, druhému pokračování dominují pak zámky v Mníšku pod Brdy a v Jindřichově Hradci.
- Veliký úspěch slaví každoročně také pohádka Dvanáct měsíčků z roku 2012. Hlavní děj na vsi se odehrává v rozsáhlém skanzenu v Rožnově pod Radhoštěm (Dřevěné městečko i Valašská dědina), ale poznali byste, kam se Maruška vypravila pro čerstvé jahody a pro fialky? Všemocné vládce nad dvanácti měsíci našla až v lomu Kamenárka u Štramberku.