ÚvodAktualityProč jezdila Světlá do Světlé aneb pět výletů s Karolinou
Kultura

Proč jezdila Světlá do Světlé aneb pět výletů s Karolinou

  • 24. února 2020
Podobně jako Božena Němcová letos slaví kulaté výročí narození i její mladší literární kolegyně Johana Rottová alias Karolina Světlá, která se narodila se před 190 lety. Víte, že pseudonym si vybrala podle rodiště svého manžela, Světlé pod Ještědem? Krásnou krajinou a příběhem dámy, považované za zakladatelku českého venkovského románu, nás provede naučná stezka, zastavíme se ale i v jejím rodném domě a nabídneme vám pár zajímavých akcí.
Až někdy půjdete Starým MěstemPraze, nechte se chvíli vést Královskou cestou. Kousek za Staroměstským náměstím leží Malé náměstí, kde stojí krásný dům zdobený freskami od Mikoláše Alše. Na původní název domu U tří bílých růží se už dávno zapomnělo: téměř 150 let tu bývalo proslulé Železářství u Rotta, podnik, který v Praze představoval skutečný pojem. Železářství skončilo v roce 1996, kdy ho vystřídaly lahůdky, pak luxusní sklo, křišťál a porcelán, nakonec tu vznikl hotel Rott. Právě z bohaté rodiny Rottů pocházela Johana Rottová, známá jako spisovatelka Karolina Světlá (1830–1899).
 

Rodný dům u Vltavy

V domě na Malém náměstí se ale nenarodila, její rodný dům musíte hledat jinde: v ulici Karoliny Světlé, která vede od Bartolomějské až k ulici Na Zábradlí, v domě U tří králů. Poznáte ho snadno: spisovatelku připomíná pamětní deska s bustou od Marty Jiráskové, nedaleko pak najdete Atmosphere café pub a také pivní lázně Bernard. Mimochodem, nábřeží jak jej známe dnes tehdy ještě neexistovalo a rozvodněná Vltava občas zaplavila velkou část Starého Města. Ulice byla pod vodou i 24. února 1830, když se Johana narodila. Kněz i kmotři prý tehdy museli ke křtu přijet na lodičkách.
 

Náprstkovo muzeum

Polovina 19. století byla pro Johanu Rottovou nadmíru důležitá: provdala se za svého učitele hry na klavír Petra Mužáka, porodila a vzápětí pochovala svou jedinou dceru, sblížila se s Boženou Němcovou, začala se věnovat vlastní literární tvorbě a také se stala členkou několika vlasteneckých a emancipačních spolků – například Amerického klubu dam, který po svém návratu z Ameriky založil Vojta Náprstek. Ze světové výstavy tehdy přivezl spousty moderních strojů, které z domácností pomáhaly odstranit lidskou dřinu – například ledničku, pračku, ždímačku nebo šicí stroj – a v domě své matky na Betlémském náměstí jen pár kroků od Betlémské kaple postupně svými sbírkami a knihami zaplňoval místnost za místností. V roce 1862 tu založil muzeum, dnes známé jako Náprstkovo muzeum asijských, afrických a amerických kultur. V sobotu 7. března přijďte oslavit 190. narozeniny Karoliny Světlé: čekají na vás přednášky, divadelní představení, čtenářská dílna i kreativní dílny pro dospělé i děti.
 

Se Světlou do Světlé

„Teprve teď cítím, co jsem ztratila, každá hodina dále kupředu zvětšuje můj bol,“ svěřila se po smrti tříměsíční dcerky Boženky Johana Mužáková v dopise Boženě Němcové. V roce 1853 poprvé odjela na zotavenou do manželovy rodné vesnice, Světlé pod Ještědem, kam se s několika výjimkami vracela dalších třicet pět let, a na doporučení lékaře se začala věnovat psaní. Tak vznikla první povídka Dvojí probuzení, původně psaná francouzsky pro nový almanach Máj. Nakonec vyšla česky a autorka se poprvé podepsala jako Karolina Světlá: Světlá podle vesnice v Podještědí, Karolina podle neteře, která se narodila ve stejném roce jako její předčasně zemřelá dcera. Díky almanachu se v literatuře Světlá řadí do skupiny takzvaných Májovců.
 

Podještědím po naučné stezce

Z venkovského Podještědí bylo do Prahy daleko a módní diktát měšťanské společnosti taky neplatil. „Okamžitě jsem zahodila klobouk, uvázavši si dle příkladu svých švakrových pestrý šátek kolem hlavy na ušička,“ píše o svých výletech do Světlé Karolina Světlá, a pokračuje: „Pověsila jsem svoje dlouhé, při chůzi do vrchu tak nepohodlné sukně na komoru, ustrojivši se do krátkých, v nichž se to zcela jinak po lesích bloudilo; a místo pevného, tehdáž módního, kosticovitého u šatů života navlékla jsem na sebe volný kabátek, v němž se to pohodlně skákalo přes potoky.“ Tak se prý proměnila z pražské měšťačky v pražskou tetičku, jak jí tady říkávali, a vesnice i další místa v okolí se staly zdrojem inspirace pro její četné romány a povídky. Díky naučné stezce poznáte místa, kde se odehrávají. Trasa začíná u kostela sv. Mikuláše u pomníku Karoliny Světlé a na necelých osmi kilometrech navštívíte třeba kříž u potoka, náves, památnou lípu, hřbitov nebo Skalákovnu, byt vytesaný ve skalách na Mazově horce, kam Světlá umístila děj povídky Skalák. Každé zastavení naučné stezky je osázeno keři a květinami, typickými pro zdejší kraj, navíc na dvou zastaveních si odpočinete na originálních vyřezávaných lavičkách a keškaři mohou zkusit ulovit pět tematických keší.

A nejlepší čas k návštěvě Světlé? Zřejmě koncem května na Festivalu Karoliny Světlé, kdy díky spolku Stopy v krajině ve Světlé pod Ještědem ožívají příběhy, jednotlivé postavy z literárních děl a nakonec i samotná spisovatelka Karolina Světlá. Program určený dospělým i dětem nabízí přednášky, besedy, divadelní představení, divadlo i jarmark.
 

Víte, že?

  • Od roku 1878 Světlá trpěla velkými bolestmi hlavy, kvůli bolestem v očích musela často trávit celé dny v zatemnělém pokoji a svá díla diktovala služce nebo sekretářce. Zemřela v září 1899 v domě U kamenného stolu na Karlově náměstíPraze a je pochovaná na Olšanských hřbitovech.
  • Do života Karoliny Světlé nahlédnete také v Podještědském muzeu v Českém Dubu. Součástí expozice je zrekonstruovaný pražský pokoj, ve kterém Světlá psala, černé svícny, které Mužákovým darovala ke svatbě Božena Němcová, nebo snubní prstýnek Karoliny Světlé.
  • Nejpohodlnější cesta do Světlé pod Ještědem je autem a autobusem, pokud ale chcete navštívit blízký Ještěd, zkuste to pěšky: vyjeďte z Liberce na vrchol lanovkou a sejděte do Podještědí přes Pláně po turistických cestách plných neopakovatelných výhledů. Delší trasa vede z Obřího sudu v Jeřmanicích po modré na Pláně a odtud do Světlé.
  • Jak vypadalo legendární železářství, které prodávalo až 70 tisíc druhů kovového zboží a za první republiky se podbízelo sloganem „Od šroubečku po vybavení továrny, Rott dodá vše!“ zjistíte v hotelu Rott. Letošní 180. výročí založení obchodního domu J. V. Rott připomíná výstava ve foyer ve druhém patře; prohlédnout si ji můžete až do neděle 24. května.
Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí Památky

Karlovo náměstí v Praze – největší pražské historické náměstí

Karlovo náměstí bylo při založení Nového Města pražského v roce 1348 určeno za centrum jižní části Nového Města. Karel IV. se svými staviteli navrhl plán, sám se snad i osobně podílel na vyměřování, zakládal hlavní opěrné body, tržiště a kostely.

Podještědské muzeum v Českém Dubu Kultura

Podještědské muzeum v Českém Dubu

V Podještědském muzeu se seznámíte s historií Podještědí, a to i s lidmi, kteří jsou spjati s Podještědím i s Českým Dubem počínaje Karolinou Světlou, rodinou Mužákových, Bedřichem Smetanou i rodinou Blaschkých vlastnící kdysi vilu, ve které se nyní nachází muzeum.