Skvosty našich národních parků a chráněných oblastí: 20 nejkrásnějších míst, která navštívit v Poodří

Krytá dřevěná vyhlídková věž vysoká 13 m nabízí výhled na vrcholky Oderských vrchů, Beskyd, Hostýnských vrchů i na Moravskou bránu. Dostanete se k ní pohodlně po silnici vedoucí z Veselí do Oder.

Jeseník nad Odrou je známý svým pramenem – Jesenickou kyselkou, bohatou na minerály. Mezi nejvýznačnější přednosti patří však nízký obsah sodíku, který blahodárně působí na lidský organismus.

Polanská niva je unikátní místo tvořené lužními lesy, mokřady, tůněmi, lukami a dravým tokem meandrující řeky Odry i s jejími slepými rameny. Rozkládá se mezi Polankou nad Odrou a Jistebníkem, jihozápadně od Ostravy.

CHKO Poodří se nachází v Moravskoslezském kraji v severovýchodní části Moravské brány. Oblast byla v roce 1993 zařazena k světově významným mokřadním územím Ramsarské konvence.

Oderské vrchy jsou jihovýchodní část Nízkého Jeseníku. Pro své půvaby byly v roce 1994 vyhlášeny přírodním parkem. Bohaté lesy s množstvím přírodních zajímavostí vybízejí po celý rok k vycházkám, koncem léta a na podzim se stávají houbařským rájem.

Stříbrné jezírko tvoří bezodtokové jezírko, které vzniklo v bývalém galenitovém dole. V okolí jezírka se rozprostírají mokřadní louky, samotné jezírko je bohaté na vodní a bahenní rostlinstvo a četné druhy obojživelníků.

Tato naučná stezka vás provede skutečnou krajinou povodní – nivou řeky Odry mezi Jeseníkem, Bernarticemi a Suchdolem nad Odrou.

Poutní místo Panny Marie ve skále leží v překrásném, hlubokém a lesními stráněmi obklopeném údolí, v severní části území městečka Spálov, v těsné blízkosti řeky Odry, která zde tvoří starou zemskou hranici mezi Moravou a Slezskem.

Nad obcí Slatina na vršku Okrouhlík s nadmořskou výškou 467 metrů se nachází volně přístupná, romanticky vyhlížející dřevěná rozhledna.

Nevšední přírodní památka se rozprostírá na několika lokalitách území obce Sedlnice. Husté koberce sněženek zde odedávna ohlašovaly místním obyvatelům přicházející jaro.

Nedaleko obce Bílov u silnice směr Fulnek – Ostrava stojí na vrcholku kopce Kanihůra (345 m.n.m.) dominanta oblasti, 62,5metrová železobetonová telekomunikační věž. Na stožáru věže je ve výšce 26 m vybudovaná vyhlídková plošina, ke které vede venkovní schodiště se 137 schody, točící se kolem sloupu vysílače.

Zlatý důl, vzdor svému názvu, sloužil k těžbě stříbrné rudy. Galenit je možno i dnes nalézt přirozeně vyrýžovaný ve skalních kapsách lesního potoka protékajícího kolem tohoto dolu na okraji Oderských vrchů.

Děje se tak rok co rok na konci března či na začátku dubna. A přesto tento přírodní jev nepřestává fascinovat tisíce lidí. Sotva roztaje sníh a lužní lesy podél Odry se začínají zelenat, změní svou barvu znovu do bílé. Tentokrát ale ne pod vrstvou sněhu, ale díky kobercům sněženek.

Bannerova studánka je pojmenována podle švédského generála. Jeho vojska zde za třicetileté války měla tábor. Pramen protéká polem i loukami a nedaleko fary v Šenově u Nového Jičína se vlévá do Křivého potoka a s ním následně do říčky Jičínky.

V okolí Bílovce v okrese Nový Jičín stávalo kdysi několik mlýnů. Jedním z nich je větrný mlýn v Bravinném, který je mlýnem německého typu a posledním z mnoha těchto mlýnů v okolí. Zachována je kompletní stavba mlýna a z větší částí také vnitřní mlecí vybavení.

Zajímavý přírodní útvar se nachází v údolí na levém břehu Odry u vesnice Klokočůvek. Skalka s různě zprohýbanými kamennými reliéfy vznikla tektonickým zvrásněním břidlicového útvaru.

Název této naučné stezky byl inspirován historickou těžbou stříbrné rudy – galenitu, na úbočí Pohořského kopce. Návštěvníky seznamuje s historií těžby stříbronosných rud, vlastivědou a přírodními poměry v místě vyústění Oderské kotliny do Moravské brány.

Řeka Odra je evropský veletok, o celkové délce přibližně 854 km, který pramení na Moravě pod vrcholem Fidlův Kopec ve výšce 634 m.n.m. a ústí v Polsku do Baltského moře.

Rozhledna Olšová se nachází u vesnice Pohoř, místní části města Oder. Tvar vyhlídkové věže má připomínat strážní věž, kterou mají Odry ve svém znaku a na praporu. Rozhledna je volně přístupná a za dobrého počasí z ní uvidíte Lysou horu i Praděd.