Šumava je rozsáhlá a vybrat si to pravé místo pro víkendový pobyt nebo týden dovolené je složité.
Slavnosti kolem Schwarzenberského plavebního kanálu se odehrávají v oblasti
Jeleních vrchů, tedy v její jižní části. Snadno se sem dostanete z
Lipna, ubytování můžete hledat také kolem
Prachatic a
Volar anebo ještě blíž, třeba v
Horní Plané,
Stožci,
Želnavě nebo v
Nové Peci.
Hiršperské a Jelenovršské slavnosti
Pokud chcete vidět
ukázkové plavení dřeva na Schwarzenberském plavebním kanálu, slavnostní průvod, folklorní a pohádková vystoupení z jižních Čech a Horních Rakous a další programy, přijeďte v
sobotu 20. července na
Hiršperské slavnosti anebo v
neděli 25. srpna na
Jelenovršské slavnosti. Budou se odehrávat u plavebního kanálu, v amfiteátru a na dalších místech
osady Jelení / Jelení Vrchy, původně nazývané Hiršperky. Slavnost začíná v 11:30 zahájením
Hiršperského dne s programem připraveným spolkem Svobodný Hiršperk na Jeleních Vrších u Hrbků (čp. 13)
I na
šumavské poměry se však jedná o místo mimořádně odlehlé, vede sem jen úzká silnička stoupající z
Nové Pece údolím Jezerního potoka a pro cyklisty
Spálená cesta z
Ovesné.
Ať už pojedete autem, autobusem, na kole anebo pěšky, čekají vás pěkné pohledy jak na Hvozd, Perníkový vrch, Jelenskou horu a další vrcholky
Jeleních vrchů, tak na pásmo
Želnavských hor, nejvyšší vrchol na české straně Šumavy
Plechý (1 378 m) a
Smrčinu (1 338 m).
Příběh slavného kanálu
Dřevařskou osadu Jelení založil
kníže Josef II ze Schwarzenberku na konci 18. století, když se dřevo z lesů kolem česko-bavorských a česko-rakouských hranic začalo splavovat do nížin. To umožnil právě
plavební kanál, vybudovaný podle projektu Josefa Rosenauera.
Tehdy se mu říkalo
Krumlovsko-Vídeňský, protože dopravoval dřevo z krumlovského panství do hlavního města monarchie, dnes jej známe jako
Schwarzenberský plavební kanál.
Podrobně se s ním seznámíte v
expozici na Jeleních Vrších anebo přímo v terénu. Kanál má navzdory délce zhruba 44 kilometrů minimální sklon a prakticky ve všech úsecích ho lemuje pohodlná cesta, která od Jeleních Vrchů jedním směrem vede k jeho začátku na úbočí legendární
hory Třístoličník (1 302 m), opačným směrem pak míří k
Lipnu a dál do Rakouska.
Kousek od Jeleních Vrchů na břehu vodního díla stojí
Rosenauerova kaple a ještě o kousek dál narazíte na
akvadukt (GPS 48.7795589N, 13.9051797E), kterým kanál překonává Koňský potok.
Tunel, Medvědí kámen a výlety
Byla by škoda spěchat s návratem, protože kolem Jeleních Vrchů leží spousta zajímavých míst. K těm nejhezčím patří téměř
půl kilometru dlouhý vodní tunel Schwarzenberského plavebního kanálu, jehož oba konce zdobí půvabné
kamenné portály. Horní, který se nad korytem tyčí jako středověké hradní cimbuří, se skrývá nedaleko v lese u rozcestí několika turistických a cyklistických tras, spodní v renesančním stylu najdete přímo u Jeleních Vrchů – ostatně právě tady se
ukázkové plavení dřeva odehrává.
Napříč Jeleními vrchy vede
Medvědí stezka, která připomíná historii plavení dřeva a zavede vás i k
Medvědímu kameni / Bärensteinu, památníku posledního šumavského medvěda. Stezka míří z Ovesné na Jelení Vrchy a končí v Černém Kříži.
Pokud pojedete na kole, nad Černým Křížem se můžete vydat po
lesní cestě údolím Hučivého potoka; v mapách je značená jako Hučinská cesta. Míří k hornímu gotickému portálu vodního tunelu, odkud stoupá dál a výš k
Plešnému jezeru.
Od hráze
Plešného jezera můžete po
zážitkové naučné stezce Duch pralesa vystoupat po okraji Jezerní stěny k
pomníku spisovatele Adalberta Stiftera a dál až na
vrchol Plechého; na necelých dvou kilometrech zdoláte převýšení přibližně 300 metrů.
Cesta plná dalekých výhledů čeká na ty, kteří se z
Plechého vypraví na
Třístoličník, místo, kde se setkávaly pasovské, rakouské a české hranice a kde podle legend stávaly tři kamenné trůny. Z Třístoličníku vede značená trasa do
Nového Údolí, odkud se vlakem přes
Černý Kříž můžete vrátit do civilizace.