Expozice Schwarzenberského kanálu v obci Jelení Vrchy najdete přímo u cesty lemující plavební kanál, ve staré fořtovně. Před ní je soutok Jeleního smyku a nového kanálu, který zde navazuje na starý kanál.
V obci
Jelení Vrchy stojí přímo u cesty lemující plavební kanál,
stará fořtovna – č.p. 13. Před fořtovnou je soutok Jeleního smyku a nového kanálu, který zde navazuje na starý kanál. Pan Ing. Čestmír Hrbek, majitel fořtovny, dal k dispozici stodolu a obec Nová Pec zde zřídila expozici věnovanou plavebnímu kanálu. Dominantou expozice je
plastická mapa krajiny kolem Schwarzenberského plavebního kanálu, kraje mezi
Vltavou na severu a řekou Große Mühl na jihu, mezi Svatým Tomášem na východě a Studenou Vltavou na západě. Je na ní horský hřeben
Šumavy od
Vítkova Hrádku přes Bärensteinu, Sulzbergu, Smrčinu,
Plechý, Trojmeznou horu až po
Třístoličník, rozsvítit lze „Starý kanál“ od ústí do řeky Große Mühl u Damreithu přes hlavní evropské rozvodí v osadě Růžový Vrch po Jelení Vrchy, „Nový kanál“ od Jeleních Vrchů po potok Světlá voda nedaleko hranic s Bavorskem. Najdete na něm nejen současné vesnice, v nich mají domky červené střechy, ale i ty zaniklé, tam jsou domky se střechami šedými.
Na patnácti tabulích v expozici najdete
informace o pralesích jižní Šumavy, které se po stavbě kanálu staly zdrojem palivového dříví pro císařské hlavní město Vídeň, o
Josefu Rosenauerovi, staviteli plavebního kanálu, o historii plavebního kanálu, o
plavení dříví na kanálu, o historii osídlení jižní Šumavy, o těžbě a přibližování dříví, o vlivu kanálu na „plavební“ lesy, o využití kanálu po roce 1945 a jeho postupném zániku, o „Starém“ i o „Novém“ kanálu, o plavebním kanálu v Rakousku, o Plešném jezeru, o obnově plavebního kanálu, o přírodě okolo plavebního kanálu a o plavebním kanálu a turistice. Expozice je otevřena
v turistické sezóně každý den od 08:00 do 17:00 hodin a vstupné je dobrovolné. Kolem
kanálu vede cesta vhodná jak pro pěší, cyklisty, ale i pro
výlet s kočárkem či na invalidním vozíku. Díky mírnému klesání kanálu je cesta prakticky po rovině a s pěkným povrchem na některých jejích úsecích vhodná i pro inline.
Z historie Schwarzenberského kanálu
Kanál se původně nazýval Krumlovsko – Vídeňský, protože dopravoval dříví z Krumlovského panství do Vídně.
Schwarzenberský plavební kanál (stavěn od roku 1789 – 1824) protíná jižní část
Šumavy a začíná na českoněmecké hranici, 3km jižně od Nového Údolí a končí v Rakousku, v místě, kde se řeka Mühl vlévá do Dunaje. Tato cesta měří bez pár metrů 90 km. Autorem projektu kanálu byl
Josef Rosenauer (1735 – 1804), zaměstnanec vrchnostenské správy schwarzenberského panství se sídlem v
Českém Krumlově. Na celém kanále bylo vybudováno celkem 87 mostů a můstků, 80 vodních propustí, 78 vodních příkopů a 22 stavidel. Do Vídně se přestalo dříví přepravovat v roce 1891.