Fenomén
Bismarckových věží se zrodil v Německu. Šlo o památníky, které měly připomínat jednoho z nejvýznamnějších politiků 19. století a budovatele sjednoceného Německa,
kancléře Otty von Bismarcka (1815–1898). Nekompromisní přístup k řešení politických problémů Bismarckovi vynesl přezdívku
Železný kancléř. Když byl v roce 1890 přinucen z politiky odejít, mezi lidmi se vzedmula obrovská vlna úcty. Kult osobnosti se zvýšil po Bismarckově smrti v roce 1898 a trval desítky let; ještě v roce 1939 po něm byla pojmenovaná
slavná německá bitevní loď.
Vůbec nejstarší z Bismarckových věží vznikla v
Ober Johnsdorfu v Dolním Slezsku už v šedesátých letech 19. století, drtivá většina památníků ovšem byla postavena až po kancléřově smrti. Mají řadu podob: od štíhlých, až 50 metrů vysokých věží až po robustní sloupy a pilíře.
Rozhledna Háj u Aše
Nejstarší ze
tří českých Bismarckových věží je
rozhledna na vrchu Háj u Aše, která současně drží titul
nejzápadněji položené rozhledny u nás. Mohutná, 34 metrů vysoká
kamenná věž stojí na nejvyšším vrcholu české části
pohoří Smrčiny. Byla postavena v letech 1902–1904 podle návrhu architekta
Wilhelma Kreise, který se později zapletl s nacisty a pracoval pod přímým dohledem Alberta Speera. Rozhledna, slavnostně otevřená 19. června 1904, se oficiálně po říšském kancléři jmenovala jen do roku 1918, až do roku 1946 ji ale zdobil Bismarckův bronzový reliéf. Dnes je volně přístupná a z vyhlídkové plošiny ve výšce 25 metrů uvidíte
město Aš, Krušné hory, Slavkovský a
Český les. U rozhledny je
sportovní areál s několika sjezdovkami a sítí tras pro pěší, cyklisty a v zimě pro běžkaře.
Rozhledna Tanečnice u Mikulášovic
Ve srovnání s ostatními věžemi je poměrně netypická
druhá nejstarší rozhledna: 26 metrů vysoká a červeno-bílá. Od roku 1904 stojí nad
Mikulášovicemi ve
Šluknovském výběžku a všeobecně se jí říká
Tanečnice, a to podle 598 metrů vysokého stejnojmenného vrcholu. Tanečnice je
nejsevernější rozhlednou České republiky a vyrostla během několika měsíců; veřejnosti byla slavnostně předána v květnu 1905. Otevřená je denně kromě pondělí a vstupenky seženete pod rozhlednou v
občerstvení Koliba. Z vrcholu je nádherný výhled na
Saské Švýcarsko, České středohoří, Lužické hory, Krušné hory i
Krkonoše.
Bismarckova věž na Zelené hoře u Chebu
Jednou ze stovek věží a mohyl, postavených na počest německého kancléře, byla
rozhledna, postavená roku 1909 na místě starší dřevěné vyhlídkové věže
na Zelené hoře u Chebu. Na rozdíl od starších kolegyň se jí dodnes říká
Bismarckova věž, zato ale na několik desítek let zmizela ze světa. Stojí totiž necelý kilometr od česko-německých hranic, a tak když se po druhé světové válce proměnila v pozorovatelnu pohraniční stráže, ocitla se v
zakázaném hraničním pásmu. Pro mnohé pamětníky bylo po změně režimu velkým překvapením, že ještě existuje. V roce 2005 se Bismarckova rozhledna dočkala rekonstrukce, je přístupná celoročně a zdarma a je z ní hezký výhled na
město Cheb, Františkovy Lázně, pohoří Smrčiny, Krušné hory,
Slavkovský les a za dobré viditelnosti i na
Český les a část
Šumavy. Raritou jsou runové nápisy a znaky, které uvidíte při stoupání po schodišti uvnitř věže.
Víte, že…?
- Monumentální Bismarckovy věže často měly na vrcholcích věží obří lucerny či mísy pro ohniště a fungovaly jako majáky. Ohně se zapalovaly zejména v den výročí Bismarckovy smrti a podle původního záměru měly vytvořit ohnivý řetěz napříč celým Německem či dokonce Evropou nebo světem.
- Pro ohnivý řetězec byla vybaveno příslušnou technologií 167 věží, ovšem kvůli nerovnoměrnému zeměpisnému rozložení byly v síti velké mezery a myšlenka s planoucími liniemi tak nakonec zapadla.
- Odhaduje se, že celkem vzniklo asi 240 Bismarckových věží, ale některé byly po slavném kancléři pojmenovány až dodatečně, případně jde o starší stavby (například pozdně středověká kamenná věž ve francouzském Ployart-et-Vaurseine).
- Některé věže jsou postavené podle Kreisova modelu zvaného Götterdämmerung / Soumrak bohů a vzájemně se hodně podobají.
- V Německu dnes stojí asi 146 Bismarckových věží, další najdete ve Francii, Polsku, Rusku, Rakousku či Dánsku, ale také v Kamerunu, Chile nebo Tanzanii. Poslední oficiálně slavnostně otevřenou Bismarckovou věží byla věž Delecke poblíž Möhnesee v roce 1934.
- Dnes už věže ztratily svůj význam památníků; jsou to jen zajímavé připomínky historie a většinou slouží jako běžné rozhledny.