Muž, který světu nabídl nový pohled na
pedagogiku, nebyl jen
učitel, filozof, teolog a spisovatel, ale také
kartograf. Jeho
mapa Moravy je fascinující dílo, které bylo následujících 150 let zařazováno do nejrůznějších
světových atlasů. Pokud byla poprvé vydaná skutečně v roce
1624, její autor
Jan Amos Komenský neměl na sběr podkladů moc času. Bylo mu pouhých dvaatřicet let, a mapa tak je dokonalým dokladem jeho univerzálnosti, zručnosti a nezměrné píle.
Mapy Moravy: „…všecky jsou plny chyb.“
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/c0d2509c-fca9-4305-9cbf-d6637fd42f81/182-komensky.jpg.aspx&width=300&height=198)
Komenský počítal s tím, že mapa bude součástí díla o
moravských dějinách s názvem De Antiquitatibus Morauiae / O moravských starožitnostech, jehož rukopis se nedochoval. Snažil se napravit to, co chybělo ve starší mapě z roku 1569; jejím autorem byl osobní lékař rakouského císaře a profesor matematiky Pavel Fabricius (1519–1588). V latinsky psaném věnování pro Ladislava Velena ze Žerotína Komenský píše:
„…Početné jsou a rozličně vydané místopisné mapy naší vlasti, nejjasnější pane, ale všecky jsou plny chyb.“
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/b38af770-767e-4ae8-9725-fbe83d6f6017/182-litomysl-pomnik.jpg.aspx&width=300&height=198)
Na mapě je zachyceno celkem 1 006 objektů, ale také jednotlivé hory a pohoří, lesy a řeky, jsou vyznačené mosty, léčebné prameny a lázně. Najdete na ní také sklárny a železnorudné, zlaté a stříbrné doly nebo vinice.
Komenského mapa Moravy, považovaná za nejpopulárnější kartografické dílo českých zemí všech dob, v českých zemích vyšla až v roce 1677, Komenského jméno na ní ale chybělo.
Tři rodiště a pěší poznávání světa
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/e88a08e5-f913-494a-81f2-08cbe7e39268/182-uhersky-brod-muzeum.jpg.aspx&width=300&height=198)
Narodil se Komenský v roce 1592 na
východní Moravě v
Nivnici? Možná, v některých dokumentech připojoval k podpisu Nivnický, Nivanus nebo Nivnicensis. Jako rodiště se k němu hlásí i
Uherský Brod a
Komňa, odkud pocházela otcova rodina a je z ní nepochybně odvozené jméno Komenský, Comenius. S rodiči a čtyřmi sestrami žil v
Uherském Brodě, kde byl jeho otec významným členem Jednoty bratrské (a kde najdete
Muzeum Jana Amose Komenského, které mapuje jeho dílo i pestré osudy). Brzy osiřel, nějaký čas žil u své tety ve
Strážnici, pak vystudoval gymnázium v
Přerově a v jednadvaceti letech se odebral studovat teologii do Herbornu a Heidelbergu. Cestu popsal takto:
„Já jsem urazil cestu z Heidelbergu do Prahy zcela sám a pěšky, jsa bezpečen průvodem anděla strážného a pevným zdravím.“
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/24bb631f-f704-4d0b-86f0-6cf586a940e4/182-fulnek.jpg.aspx&width=300&height=198)
Stejným způsobem patrně cestoval v roce 1613 do
Amsterdamu (aniž by tušil, že tam stráví poslední roky svého života). Právě v době univerzitních studií si ke svému jménu přidal jméno Amos jako odkaz k
biblickému učení. Po návratu domů byl vysvěcen knězem Jednoty bratrské a od roku 1618 vedl bratrský sbor ve
Fulneku. Podle vlastních vzpomínek byly tři roky ve
Fulneku nejšťastnější v jeho životě. Poprvé mohl svobodně žít, učit a kázat, a také se oženil: jeho první ženou se stala
Magdalena Vizovská, mladičká vdova, která po prvním manželovi Jiříkovi Loubském zdědila dva domy v
Třebíči. Ve Fulneku dodnes stojí
budova bratrského sboru, jedno z mála míst, které pamatuje Komenského působení; v kapli, kde kázal, je k vidění
stálá expozice.
Poslední roky ve vlasti
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/e08e2a0f-7a72-4463-b0f9-68ef2cbd075c/182-brandys-bludiste.jpg.aspx&width=300&height=198)
Poklidný život dostal první ránu po
bitvě na Bílé hoře, kdy české země zasáhla rozsáhlá vlna
rekatolizace. Komenský jako příslušník protestantské církve odmítl konvertovat ke katolictví a skrýval se. Ve
Fulneku, kde dokonce veřejně pálili jeho díla, musel nechat ženu a dvě děti; později se dozvěděl, že všichni zemřeli na mor.
Na více než tři roky našel společně s dalšími kazateli
Jednoty bratrské útočiště v
Brandýse nad Orlicí u Karla Staršího z Žerotína. Tady také roku 1623 dokončil
Labyrint světa a ráj srdce, což připomíná nejenom
habrový labyrint, ale také
obelisk, úplně první pomník v českých zemích věnovaný učiteli národů. Obě zajímavosti se nacházejí na břehu
Tiché Orlice, přímo na
cyklostezce z Chocně do České Třebové.
V Brandýse se také podruhé oženil, jak dokládá
česky psaná svatební smlouva: jeho druhou ženou se stala
Marie Dorota Cyrilová a měli spolu čtyři dcery a syna.
Loučení na Růžovém paloučku
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/028ec815-e2a8-40da-b782-b871217ca173/137-ruzovy-paloucek-labyrint.png.aspx&width=300&height=205)
Klid tu ale nenašel: pronásledování pro víru stále sílilo a katolictví bylo prohlášeno za jediné dovolené náboženství. Komenský, přesvědčený o tom, že jedinou cestou je
náboženský smír, ve službách Jednoty cestoval Evropou a začal organizovat bratrský exil. Podílel se také na záchraně
kralické tiskárny, která byla převezena do Slezska.
Zajímavá, pestrá, dobrodružná i strastiplná
životní pouť Jana Amose Komenského pokračovala rokem 1628, kde se na
Růžovém paloučku severně od
Žacléře rozloučil s rodnou zemí, aby na dalších téměř dvacet let našel domov v
západopolském Lešně, jednom ze středisek českých
exulantů. Působil tam jako učitel na gymnáziu, a také jako sekretář a archivář a nakonec poslední český biskup Jednoty bratrské. Tady také vznikla řada pedagogických děl, namátkou Informatorium školy mateřské, Brána jazyků otevřená anebo Česká didaktika.
Život v exilu
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/de348ebb-0bc0-46c2-be02-adacc20d8840/182-Johan-amos-comenius-1592-1671.jpg.aspx&width=300&height=339)
Jan Amos Komenský zřejmě měl
velké jazykové nadání; přesně to sice nevíme, ale kromě češtiny rozhodně ovládal latinu, němčinu a polštinu, uměl maďarsky, švédsky a zřejmě i anglicky, francouzsky a rusky. Dokonce měl vlastní
překladatelku: byla přítelkyní jeho druhé ženy a odešla s rodinou Komenských do Lešna. Byl rovněž velmi schopný manažer: vždy dokázal sehnat nějakého donátora, sponzora a nikdy netrpěl nouzí nebo bídou.
Druhou ženu pochoval v roce 1648 a protože se při svém pracovním vytížení nemohl naplno věnovat výchově vlastních dětí (starším dcerám Dorotě, Kristině a Alžbětě bylo už přes dvacet, ale Zuzana měla šest a Daniel teprve tři roky), záhy se oženil znovu. Jeho třetí ženou se stala o více než třicet let mladší Jana Gajusová, pocházející z
Týna nad Vltavou. Svatba se konala v roce 1649.
Starý muž v Rembrandtově ateliéru
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/86807bb0-1dd2-419d-9b32-45cd76a65a64/182-srovnavaci-Old-man-in-an-armchai.jpg.aspx&width=300&height=370)
Když bylo v roce 1656 Lešno vypáleno při švédsko-polském konfliktu, rodina Komenských si stěží zachránila holé životy. Posledním útočištěm se stal
holandský Amsterdam. Léta pilné práce přišla vniveč: velká část Komenského prací, přípravných textů a dokonce i značná část jeho knihovny vzala za své v Polsku. V plamenech zmizel i rozsáhlý
Česko-latinský slovník, na němž pracoval prakticky celý život a který považoval za své stěžejní dílo.
V Amsterodamu vyšly jeho sebrané pedagogické spisy, v pilné práci pokračoval až do smrti.
Zemřel před 350 lety, 15. listopadu 1670 v Amsterdamu, pohřben byl v nedalekém Naardenu.
Ještě jedna zajímavost na závěr: kousek od domu, kde v Amsterdamu Komenský žil, bydlel malíř a rytec. Jmenoval se
Rembrandt Harmensz van Rijn a roku 1665 namaloval obraz, dnes nazývaný
Portrét starého muže (někdy Starý rabín); k vidění je v Galerii Uffizi ve Florencii. Podle znalců umění jde o poslední portrét Jana Amose Komenského.
Výstava Comenius na Pražském hradě
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/9a7dff7c-3762-4e0b-919b-5587b3563633/003-hrad-jizdarna.jpg.aspx&width=300&height=205)
V roce, kdy si celý kulturní svět připomíná 350. výročí úmrtí moravského rodáka, učence, pedagoga a teologa evropského významu
Jana Amose Komenského se v
Jízdárně Pražského hradu chystá
výstava Comenius 1592 – 1670, Doba mezi rozumem a šílenstvím – Jan Amos Komenský a jeho svět. Výstava představí Komenského v širokém kontextu české a evropské historie jeho doby. Množství exponátů z českých i zahraničních sbírek uvidíte vůbec poprvé, představen bude též Komenský v optice historické tradice a proměny, jimiž procházel jeho myšlenkový odkaz v průběhu uplynulých století.
Pětkrát o Komenském
- Jan Amos Komenský aneb Učitel národů je ve světě známý jako výjimečný pedagog, reformátor evropského školství, filozof a teolog. Byl také posledním českým biskupem Jednoty bratrské.
- Kolik výtisků Komenského mapy Moravy se dochovalo nevíme, jisté ale je, že díky několika desítkám výtisků k největším vlastníkům tohoto kartografického díla na světě patří Muzeum Komenského v Přerově.
- Komenského jméno nese rovněž knihovna Národního pedagogického muzea, v Česku najdete celou řadu jeho soch a vinaři v Blatnici pod Svatým Antonínkem vám rádi ukážou, kde míval učitel národů svou vinici. Nápověda: hledejte ve viniční trati Plachty, která leží na západním úpatí Staré hory, při pohledu z centra obce k východu úplně vlevo.
- Velmi neobvyklý pomník J. A. Komenského si prohlédnete v Litomyšli: na obří kouli z měděného plechu jsou stylizované výjevy ze života Komenského a jeho děl.
- Jaký vlastně je Komenského pedagogický odkaz? Například poprvé definoval pojem školní rok, školní prázdniny a školní týden. Prosazoval povinnou školní docházku a pedagogické zásady a postupy, založené na názornosti a motivaci ve vyučování, které našly uplatnění ve výchově a vzdělávání nejen u nás, ale i ve světě.