Lázeňské
město Teplice uvelebené v širokém údolí mezi
Krušnými horami a
Českým středohořím se pyšní
nejdelší lázeňskou tradicí ve střední Evropě. Stejně jako loni se můžete těšit na vyjížďky
turistickým vláčkem Humboldt, výlety
kabrio-busy a
speciální kartu Teplice Card se slevami na vybraná místa a služby.
Co musíte vidět a zažít v Teplicích?
Noblesní atmosféru Malé Paříže a její barokní skvosty může obdivovat každý: zastavte se na
zámku v Regionálním muzeu a na
Zámeckém náměstí obdivujte
barokní kostel zasvěcený patronovi léčivých pramenů Janu Křtiteli s
vyhlídkovou věží i skvostný
barokní sloup Nejsvětější Trojice. Při procházce
lázeňskými parky se zastavte u
Jubilejní kašny. Říká se jí také
Kolostůjova, to podle muže jménem
Kolostůj. Patřilo mu prý prasátko, které se zaběhlo během pastvy a pastýři je pak našli ležet opařené v horkém prameni. Čuníka coby objevitele
lázeňských pramenů připomíná
výklenek s keramickým reliéfem prasečí hlavy, kde vyvěrá
Pravřídlo, nejstarší pramen Teplic. Příběh je to hezký a děti ho ocení, my však víme, že u zrodu nejstarších středoevropských lázní nestálo prasátko, ale
královna Judita.
Kdo chce horké
prameny vyzkoušet vlastní kůži, musí zamířit do
Aquacentra nebo do
Thermalia: termální centrum, v němž minerální voda zabírá 450 metrů čtverečních, najdete v
lázeňském domě Beethoven.
Teplické lázně: jak jsou vlastně staré?
Kdy k objevu pramenů došlo? Prasečí příběh se podle kroniky
Václava Hájka z Libočan odehrál už na začátku 8. století, ale podle historiků se ale o
teplických pramenech vědělo už mnohem dřív: protože jsou teplé, v zimě kolem nich bývala pára a takové místo lidé nemohli přehlédnout. V samotných
Teplicích však odpočítávají lázeňské sezony od roku 1154, kdy tu česká
královna Judita založila
klášter „ad aquas calidas“, tedy u teplých vod. Řeholnice benediktinského řádu je využívaly při péči o nemocné, a právě první organizované užití termálních pramenů dalo vzniknout lázeňským tradicím. Navíc v milovaném
teplickém klášteře Judita pravděpodobně strávila poslední roky života a nakonec tu byla pochovaná. Její bustu se prohlédnete v podloubí
Císařských lázní: je výsledkem vědecké analýzy z ostatků takřka 900 let pohřbených v teplické románské bazilice.
Zajděte jí složit hold.
Humboldt: vláček a cestovatel
Popularita teplických lázní rostla po celé 18. století a brzy šlo o
jednu z nejmódnějších sezónních destinací v Evropě. Už na počátku 19. století se městu přezdívalo Malá Paříž. Mnoho z tehdejší atmosféry zůstalo v teplických ulicích, náměstích a zahradách dodnes.
Nejlépe se s
Malou Paříží seznámíte při vyjížďce
turistickým vláčkem Humboldt, který v pravidelných časech vyjíždí ze
Zámeckého náměstí a přes
Zámecký a Šanovský park jezdí k
Botanické zahradě, kde i krátce zastavuje, a dál až třeba na
Doubravskou horu nad městem. A proč
Humboldt? Jmenuje se po německém přírodovědci, jehož cestovatelské aktivity jsou dnes stejně proslulé jako ty vědecké.
Friedrich Heinrich Alexander svobodný pán von Humboldt (1769–1859) miloval sever Čech a do Teplic se pravidelně vracel jako člen doprovodu pruského krále Fridricha Viléma III. Ten patřil k dlouholetým návštěvníkům
teplických lázní a od roku 1812 až do své smrti roku 1840 sem jezdil téměř každý rok.
Prohlídky města i jeho okolí
S městem vás seznámí
prohlídky, které pořádá
turistické centrum VisitTeplice. Každý den se můžete s průvodcem projít historickým centrem a navštívit
ostatky prvomučedníka St. Clari ze 4. století umístěné v
chrámu Povýšení sv. Kříže a užít si nádherný
výhled z věže kostela sv. Jana Křtitele. Připraveno je i
několik balíčků atraktivních výletů nejenom pro milovníky historie a přírody, ale také pro fanoušky techniky nebo šperků. Jedna z tras míří například na
zámek Jezeří a na
přehradu Fláje, kde si prohlédnete útroby jediné pilířové přehradní nádrže v Česku, další vás zavede na
zámek Duchcov a na
Komáří vížku, z níž nejdelší sedačkovou lanovkou ve východní Evropě sjedete do
Krupky a projdete se bývalou
důlní štolou Starý Martin, zapsanou mezi památky UNESCO v rámci
Hornického regionu Krušnohoří. Pro milovníky piva je určená
Pivní cesta, trasa
Sladké mámení pak nabízí
prohlídku Třebenic, města proslulého českými granáty ‒ ve zdejším
muzeu je k vidění replika šperků Ulriky von Levetzow, které jí daroval básník Johann Wolfgang von Goethe – a zavede výletníky i do
čokolaterie na úpatí
zříceniny hradu Košťálova.
Víte, že?
- V Malou Paříž se Teplice začaly měnit v době, kdy na zdejším zámku sídlil rod Clary-Aldringenů. Zasloužili se o jeho barokní přestavbu, a přestože průčelí bylo později upraveno v klasicistním duchu, v zámecké zahradě si dodnes prohlédnete například nádherný Zahradní dům z roku 1732 i barokní Ptačí schody s někdejší voliérou.
- Alexander von Humboldt okolí Teplic, České středohoří a kaňon Labe prozkoumával s velkým nadšením. Ke každoročnímu královskému programu patřil výlet na Milešovku spojený s pozorováním východu slunce. Přestože Alexander von Humboldt procestoval celý svět, právě výhled z Milešovky prohlásil za třetí nejkrásnější na světě.
- Protože v teplických lázních už tehdy vzkvétala organizovaná turistika, ve stopách krále se mohli vydat i jiní lázeňští hosté. Komu se zachtělo podobných zážitků, mohl se vydat na vrcholek, přespat v improvizovaných chýších z větví a mechu, dopřát si malé občerstvení a ráno pak sledovat východ slunce.