Do
severozápadních Čech se
Alexander von Humboldt (1769–1859) zřejmě poprvé vypravil roku 1791 jako dvaadvacetiletý student, když ho kariéra slavného přírodovědce a jednoho ze zakladatelů moderní geografie teprve čekala. Později se sem vracel jako člen doprovodu pruského krále Fridricha Viléma III. Ten patřil k dlouholetým návštěvníkům
teplických lázní, kam od roku 1812 až do své smrti roku 1840 jezdil téměř každý rok.
Tradičním členem jeho doprovodu býval právě Alexander von Humboldt, který okolí
Teplic, České středohoří a
kaňon Labe prozkoumával s podobným nadšením, jaké ve stejné době projevoval
básník Johann Wolfgang Goethe pro
západočeské lázně. Na Alexandera von Humboldta v Teplicích vzpomínají dodnes: jeho jméno nese třeba
turistický vláček, který v hlavní sezoně jezdí po historickém a lázeňském centru.
S Humboldtem na Milešovku
V roce 1819 Alexander von Humboldt navštívil
Milešovku a výhled z ní prohlásil za
třetí nejkrásnější na světě. Hora, která výrazně převyšuje okolní sopečné vrcholy, byla krásnými výhledy pověstná, a
výlet na Milešovku spojený s pozorováním východu slunce patřil ke každoročnímu královskému programu. Protože už tehdy existovala lázeňská organizovaná turistika, ve stopách krále se mohli vydat i jiní lázeňští hosté. Komu se zachtělo podobných zážitků, mohl se vydat na vrcholek, přespat v improvizovaných chýších z větví a mechu, dopřát si malé občerstvení a ráno pak sledovat východ slunce.
V době, kdy sem s královským doprovodem šplhal
Alexander von Humboldt, rozhledna na Milešovce ještě neexistovala, ale přesto označil tento rozhled za třetí nejkrásnější na světě. Tuhle zmínku sice najdeme leckde, ale jak vypátrat, s jakými rozhledy Humboldt Milešovku porovnával a hlavně kde najít ty dva ještě hezčí? Možná nám poradí jeden starší turistický průvodce, kde se píše, že před polovinou 19. stol. byli za nejlepší znalce Českého středohoří považováni litoměřický malíř
Jan Gruss starší, zdejší lékárník Josef Veselský a lékař Jan Wotruba. S nimi prý roku 1837 Alexander von Humboldt navštívil
Tříkřížový vrch neboli Kalvárii,
Bukovou horu a
Milešovku.
Humboldtova vyhlídka a Kalvárie
J
de o
dvě nejkrásnější vyhlídky na světě? Je to možné. Jestliže
Milešovka s 836 metry nadmořské výšky je
královnou Českého středohoří, pak
Buková hora na protějším břehu
Labe je jeho princeznou. Poznáte ji už zdálky, televizní vysílač na jejím vrcholu měří 223 metrů a v Česku patří k nejvyšším. Pár desítek metrů od něj, v lese a na skalách, najdete
Humboldtovu vyhlídku, pojmenovanou na počest slavného přírodovědce. Z místa se otvírá oslnivý výhled na labské údolí a další vrcholy
Českého středohoří, v okolí navíc přírodovědec objevil spousty zajímavostí – třeba
ledové jámy a jeskyně, kde se i v létě drží sníh a led.
Až na místo se dostanete autem (parkoviště je kousek pod vysílačem), značené stezky sem vedou z
Malého Března a ze
Zubrnic. Docela jiné panorama nabízí
skalnatý ostroh Kalvárie západně od
Litoměřic: tady se totiž ocitnete přímo v
místě zvaném Porta Bohemica neboli Brána Čech s impozantním výhledem do údolí
Labe. Na skále už stovky let stojí tři kříže a váže se k ní řada pověstí. Dostanete se sem po značených cestách z
Velkých Žernosek, Kamýku nebo Libochovan.
Vědec a observatoř
Z bratrů von Humboldtových je známější mladší
Alexander von Humboldt. Podnikl řadu vědeckých cest po celém tehdy známém světě, při nichž nashromáždil tisíce exemplářů rostlin i živočichů.
Tři a půl tisíce rostlin popsal vůbec poprvé, jeho jméno nese například lilie Humboldtova nebo tučňák Humboldtův. Dopisoval si s mnoha odborníky různých oborů z celého světa a prý napsal a rozeslal asi
35 tisíc dopisů. Pět let strávil v Jižní Americe (kde se v běžném obleku gentlemana na cestách pokusil zdolat tehdy nejvyšší známou horu světa, ekvádorské Chimborazo), podnikl také výpravu na Kubu nebo do carského Ruska.
Chtěl poznat a vyzkoušet všechno: putoval po Andách, nechal se spustit do vulkánu, testoval na sobě jedy domorodců nebo účinky šoku způsobeného elektrickým úhořem.
A jedno aktuální téma: jeho vynálezem jsou
izotermy, kartografické linie spojující oblasti se stejnou teplotou, a vymyslel také metody
srovnávání klimatických podmínek nejrůznějších míst na světě. První
rozhledna na Milešovce vznikla až v polovině 19. století, měřila ale pouhé čtyři metry. Dnešní rozhledna s vyhlídkovým ochozem ve výšce 10 metrů nad zemí je součástí observatoře, postavené v historizujícím slohu na počátku 20. století. Vůbec
nejstarší horská observatoř na území České republiky se stavěla hlavně ze znělce, vytěženého přímo na vrcholu hory. Observatoř Milešovka zahájila měření 1. ledna 1905 a letos tak oslavila již
118 let nepřetržitého meteorologického měření.