Na rozdíl od
novodobých kamenných kruhů – které jsme vám už v
seriálu #světovéČesko představili – je
Kamenný pastýř letitý a starší než lidská paměť. Je asi tři a půl metru vysoký, váží přibližně pět tun a je tvořen červeným, někdy až rezavě hnědým pískovcem, místy s křemennými valounky. Kámen zasahuje ještě asi dalšího půl metru pod zem a je jeden metr široký.
Největší český menhir
Němý svědek dávné minulosti je štíhlý, osamělý a v rovinaté krajině velmi nápadný. Podobně jako jiné menhiry podněcuje fantazii a vybízí k otázkám, proč tu je a odkud se vlastně vzal? Upřímně řečeno víme o něm jen velmi málo: nejstarším důkazem o existenci
Kamenného pastýře je vojenská mapa z šedesátých let 18. století, ale ve skutečnosti se jeho stáří odhaduje na několik tisíc let. Nestojí tu ale od počátku věků: je jediným naším menhirem, který byl roku 1898 podrobně archeologicky prozkoumán. Tak se zjistilo, že kámen je osazen na světlém křídovém pískovci, což dokazuje, že byl vztyčen uměle.
Lidé z okolí si ho vážili: když jej totiž v roce 1852 vyvrátila vichřice, tehdejší obecní rada kámen nechala na obecní výdaje znovu postavit. Pamětní kniha farního úřadu v Klobukách tvrdí, že při té příležitosti pod něj do země dokonce na památku vložili mince.
Výlety v dubnu a srpnu
Více než jindy se výlet do Klobuk vyplatí
30. dubna a 13. srpna, tedy na významné
keltské svátky Beltine a Lugnasad. Pokud se v těchto dnech u
Kamenného pastýře zastavíte ještě před svítáním a počkáte si na první sluneční paprsky, uvidíte Slunce vycházet přesně nad
Řípem.
Záhada anebo jen svérázný kalendář Keltů? Nevíme. Zato známe pár pověstí a legend, které menhir obestírají. Jedna tvrdí, že kdysi kolem sebe Pastýř míval celé zkamenělé stádo, tedy šest až dvanáct menších kamenů, které však bohužel zlikvidovalo zemědělství. Také se říká, že jde o zkamenělého pastýře, který prosil Ježíše a sv. Petra, aby zůstal na tomto světě navěky. Přání se mu splnilo: zkameněl, proměnil se v obří balvan a nejspíš tu opravdu bude stát navěky. A ještě jedna lidová historka: prý při každém zazvonění zvonu z klobuckého kostela se Kamenný pastýř o maličký kousek, který by odpovídal zrnku písku, posune ke vsi. Až se jednoho dne dostane k vchodu do chrámu, nastane soudný den. Ale nemějte strach, hned tak to nebude: zvonění z
kapličky v Kokovicích ho prý vždy vrátí o krůček zpět.
Z českých Klobuk za menhiry do francouzského Carnacu
- Menhir není těžké najít, ale v obci ho nehledejte: Kamenný pastýř stojí v polích za vesnicí kousek od silnice z Klobuk do Telců.
- Náš tip? Výlet ke Kamennému pastýři se dá snadno spojit s návštěvou možná nejzáhadnějšího místa u nás, Kounovských kamenných řad. Na plošině v lese Rovina je v dlouhých řadách směřujících od severu k jihu vyskládáno přibližně dva a půl tisíce balvanů. Nejsou to sice vysoké štíhlé menhiry, ale také nejde o žádné drobečky: většina balvanů má v průměru 80 centimetrů. K čemu kamenné řady u Kounova sloužily? Kdo si dal tu práci, aby je tu vyskládal do pravidelných linek a k čemu celé dílo sloužilo? Spousty otázek, ale žádná odpověď.
- Rájem megalitické kultury je bretaňský Carnac: v okolí města se vyskytují tisíce menhirů a dolmenů. Jsou památkou na civilizaci, která tu byla dávno před Kelty. Menhiry, od roku 1889 chráněné jako historická památka, se v řadách táhnou borovými lesy a vřesovišti na kilometry daleko.