Kamenná hvězda a další
Komplexy
menhirů, kamenů a kamenných kruhů vám mohou posloužit i jako cíle
originálních vycházek. Leží většinou ve volné krajině, kam bez obavy můžete vyrazit i se psy – a jediní lidé, které případně potkáte, budou pátrači po místech úniku a klidu jako vy.
V tipech na výlety kolem
Rumburku se většinou objevuje
rozhledna na vrchu Dymník. Kousek pod ním ze země vyrůstá a ční k nebi
dvaadvacet štíhlých obelisků postavených do tvaru hvězdy; jeden, postávající opodál, se nazývá poutník. To je
Strom života či Kamenná hvězda, neobvyklé kamenné dílo, propojené chodníčky a využívající symboliku kabaly a geometrie. I kdybyste patřili k těm, kteří
prastaré symboly s řadou významů a jejich duchovní sílu neocení, jisté je, že tu vzniklo zajímavé výletní místo; z
Rumburku vás téměř až k němu dovede
naučná stezka Dymník. Navíc tu našly nové smysluplné využití více než sto let staré žulové kameny, objevené při rekonstrukci kanalizace v Jiřetíně pod Jedlovou.
Největší
novodobou repliku megalitické stavby najdete v
Resortu Svatá Kateřina u
Počátek na
Vysočině. Kruh tvoří třiatřicet kamenů a má obvod 108 metrů; to, že jím prochází
rozvodí Černého a Středozemního moře, je jen bonus navíc. Vás by mohlo zajímat, že je to ideální prostor k meditaci a načerpání blahodárné energie, ostatně jako celý resort uprostřed lesů.
Na vrcholu kopce nad obcí Horní Bělá stojí
centrální kamenný kruh sloužící harmonizaci krajiny. Je opravdu megalitický. Obvod kruhu tvoř
í 21 velkých menhirů, což ho řadí mezi
největší kamenné kruhy v kontinentální Evropě. Poblíž se navíc klikatí z kamenů sestavené písmeno “S”.
Podobnou raritou jsou
kamenné artefakty u Srbic. Na samém počátku tu byl vztyčen
žulový monolit coby součást projektu studentů a absolventů ateliéru Socha a prostor profesora Jiřího Beránka. K němu se postupně připojovala další kamenná díla, od
menhirů a kamenných kruhů přes rozrůstající se
geopark s jezírkem a umělou jeskyní až po
malou repliku Stonehenge. Mimochodem, každá stavba tu má svůj význam. Víte například, že kameny připomínající Stonehenge prý jsou
z jedné strany bránou do pekla a z druhé strany do nebe?
Kamenné kruhy
Dalším jedinečným místem je
kamenný kruh kolem menhiru u
Kutné Hory, který vybudovalo místní občanské sdružení Denemark. Každý z kamenů připomíná památné místo v okolí, od
Santiniho katedrály Nanebevzetí Panny Marie a
kostela Všech svatých na hřbitově v Sedlci až po
kostel sv. Petra a Pavla v
Čáslavi. Vedle kamenného kruhu najdete
plochý obelisk, vybízející k relaxaci a meditaci, navíc z celého místa se otvírají pěkné výhledy na město a okolí. Na kruh navazuje řada menhirů, pomyslně mířící rovnou linkou přesně k
Pražskému hradu.
Ani tím ale přehlídka kamenných zvláštností nekončí: další
kamenný kruh najdete nedaleko
jihočeské obce
Nemějice na úpatí hory Tábor (a ani tady nechybí informační panel s radami, jak s kameny a jejich energií pracovat), pátrače po kuriozitách přitahují i
obří vztyčené kameny u
Říček v Orlických horách.
K nejznámějším lokalitám patří
kruh z obřích kamenů u
jihočeských Holašovic, vytyčený podle odborných rad psychotronika a spisovatele Pavla Kozáka. Všechny kameny pocházejí z blízkého okolí, navíc z vyvýšeného místa u kamenného kruhu je podobně jako jinde pěkný výhled do okolní krajiny – a dokonce odtud uvidíte i známý
zámek Hluboká.
Stonehenge téměř originální
Máte pocit, že jsme slibovali
Stonehenge a nabídli všelicos, jen ne nic, co by připomínalo
originál? I pro vás máme řešení: jeďte do
Strakonic! Na prostranství u Ellerovy ulice na nábřeží
řeky Otavy si prohlédnete
model Stonehenge v původních rozměrech. Sloupy i překlad sice jsou z betonu, ale
fungují jako pravé – experimentální archeolog a strakonický rodák Pavel Pavel si na nich navíc osobně ověřil teorie o využití lidské síly pro pohyb, zdvih a usazování mnohatunových bloků. Před několika lety
přibyly k bráně další kameny, díky nimž má nyní brána k podobě skutečného Stonehenge ještě blíž než dřív.
Chcete-li vidět Stonehenge, nemusíte zrovna cestovat až do Anglie, kde se tato jedna z nejslavnějších megalitických památek nachází. I v Čechách se dají podobné stavby vidět. Jednou z nich jsou
novodobé menhiry u Těšovic nedaleko Kolovče. Zdejší pole a okolní cestu lemují
kameny různých tvarů sestavené do obrazců. Jedná se o dílo třech nadšenců, kteří uvažovali nad tím, jak by mohli zdejší krajinu něčím zpestřit. Začali tedy svážet
velké kameny a postupně je začleňovali do krajiny. Každá stavba má svůj
význam – například kameny, které připomínají Stonehenge jsou prý bránou z jedné strany do pekla, z druhé strany do nebe. Sami autoři jsou skromní a své
dílo nepovažují za hotové, do budoucna mají ještě spoustu plánů.
Tajemné menhiry a kamenné řady a kruhy v krajině
Jihovýchodně od vrcholu
Javorové skály u
Prčic je
záhadný kamenný val; dále na západ se nachází dlouhá kamenná řada. U spadlého posedu pak najdete další menhir. Je poměrně malý, měří jen 115 centimetrů. Opírá se o něj další kámen, který je nahoře
placatý a hladký. O 7 metrů dál narazíte na
deskovitý balvan o rozměrech 140 x 130 metrů. O dalších 7 metrů dál je téměř
ležící kámen o délce 130 cm. Zajímavý je
hlavně z jižní strany – objevíte na něm obličej: dvoje oči, "třetí oko" nad nosem, nos a vysmátá ústa. Působí ne zrovna příjemným dojmem, dává najevo aroganci a výsměch.
V lese mezi obcemi Hrachov, Hojšín a Drážkov u
Kamýka nad Vltavou se nachází uskupení menších menhirů, nesoucí označení
Hrachovské menhiry. Už sama cesta k nim je však dobrodružstvím, neboť
k nim nevede žádná značka. Jedná se o
kameny před dávnými časy opracované lidskou rukou. Největší z nich je asi 1 m velký, bachratějšího vzhledu. Místo je oblíbené novodobými pohany, kteří si je vyvolili za
jedno z posvátných míst.
Kounovské kamenné řady, kterým se říká nejzáhadnější místo Česka, tvoří až
stovky metrů dlouhé řady balvanů na vrchu Rovina, o kterých se už sedm desetiletí vedou spory. Jde o řady ukryté v lese, jejichž rozloha je obrovská – byly
rozprostřené na ploše několika hektarů a podle jeho odhadu je tvořilo
několik tisíc kamenů, některé tak mohutné, že si nikdo nedokázal představit sílu, která by s nimi dokázala pohnout. Celkem obsahují zhruba
2 000 křemencových kamenů, nejčastěji o průměru 80 cm. Byly záhadné kounovské řady pravěkým chrámem k uctívání slunce, pohanským kalendářem, anebo se jedná o prostý, přesto unikátní systém polních mezí, který svou podobou nemá obdoby?
Neobyčejný skalní útvar v podobě
kulatého stolu naleznete v lesích poblíž
žluté značky vedoucí
z Kunějova do Kunějovských samot a dále ke Kačleřskému rybníku. Pravděpodobně se jedná o kamenný
památník z předhistorické doby. Nedaleko stolu je
vztyčený menhir a na opačné straně u cesty kámen, na jehož povrchu vystupuje jakási „
kamenná tvář“ s vyceněnými zuby. Stůl by měl být
pravým megalitem ve zdejší oblasti. Po léta byl ukryt v lesích
České Kanady, neboť novodobé osídlení zdejší krajiny se datuje až kolem 10. – 12. století n. l.