Právě po vzoru
Vídně vznikla v druhé polovině 19. století
okružní třída i v
Opavě, která tehdy byla hlavním městem rakouského Slezska. Na místě středověkých hradeb vyrostly honosné budovy, převážně školy a státní instituce, které spojil pás
městských parků. Reprezentativní opavská
Ringstrasse láká na procházku i dnes. Nechte se unést v čase a zažijte atmosféru rakousko-uherského impéria. V Opavě to půjde samo.
Reprezentace, muzea a úřady
Podobně jako podél vídeňské Ringstrasse i podél
opavské okružní třídy vznikl bezpočet monumentálních staveb. Tyto budovy – od
historické výstavní budovy Slezského zemského muzea přes
Obecní dům s
expozicí Cesta města až po
Knihovnu Petra Bezruče – dnes patří k nejhezčím památkám města.
Podobně jako v jiných městech a na jiných okružních se samozřejmě i v
Opavě šlechta a bohatí měšťané předháněli, kdo si u výstavního bulváru postaví
pompézní paláce a domy. Zavzpomínat na staré časy můžete třeba u
Janottovy vily, kterou si nechal v roce 1870 postavit opavský velkoobchodník a zakladatel cukrovarnictví ve Slezsku Josef Janotta. Dnes v ní sídlí
knihovna Slezského zemského muzea, zatímco ředitelství téhož muzea najdete v dalším z reprezentativních paláců. Palác Razumovských coby
zimní sídlo rodiny Camilla Razumovského z let 1891–1893 byl postaven v historizujícím stylu podle návrhu Ludwiga Tischlera. Do okružní třídy shlíží také průčelí bývalého
obchodního domu Breda nebo budovy
Slezské univerzity a řada dalších škol a úřadů.
Co neminout v okolí?
Výlety po okružních třídách mají jediný háček: nevedou přes
historická centra. V
Opavě by rozhodně byla škoda ho vynechat. Chcete vidět město z výšky? Vydejte se na
radniční věž Hlásku na
Horním náměstí. Skvěle uvidíte nejen celé město s hlavní dominantou,
konkatedrálou Nanebevzetí Panny Marie, ale za příznivého počasí dohlédnete dokonce až na
Praděd!
Před
Hláskou najdete další zajímavost:
kašnu zvanou Koule, které se také říká Slunce. Inspirovala totiž vznik
modelu sluneční soustavy a unikátní planetární stezky. Když se po ní vydáte, prozkoumáte nejenom Opavu, ale i celou naši sluneční soustavu.
Modely planet a planetek jsou rozmístěné v příslušných vzdálenostech od kašny v centru města, tedy v poměru 1:626 576 000 oproti skutečné sluneční soustavě; dokonce i jejich velikosti odpovídají poměrem Slunci v kašně.
V letních dnech si zajděte do
Městských sadů a osvěžte se na
funkcionalistickém městském koupališti s vyhřívanou vodou. K němu vás sice okružní třída nedovede, ale areál z dílny místního architekta Otty Reichnera z roku 1931 patří stejně jako budovy v centru k architektonickým klenotům města. Hlavní bazén doplňuje brouzdaliště, písečná pláž s hudebním pavilonkem a sluneční terasa, nechybí ani tobogány, plocha pro plážový volejbal či dětské hřiště.
Půvaby okružních tříd
- Vzorem pro všechny okružní třídy je vídeňská Ringstrasse, údajně nejkrásnější bulvár na světě. Velkorysá ulice lemovaná výstavními paláci a rozlehlými parky byla ztělesněním snu císaře Františka Josefa I. a zároveň výstavní skříní Rakouska-Uherska.
- Měří 5,3 km a podél ní se našlo místo pro monumentální veřejné budovy: novorenesanční Státní operu, parlament, radnici ve stylu vlámské gotiky (o ní jsme už v seriálu #světovéČesko psali, jejím dvojčetem totiž je radnice v Liberci), novobarokní divadlo Burgtheater či univerzitu. Velkolepým dojmem působí část okružní třídy zvaná Burgring, lemující nejenom habsburskou rezidenci Hofburg, ale také náměstí Marie Terezie se dvěma impozantními budovami, v nichž sídlí Uměleckohistorické a Přírodovědecké muzeum. Mezi nimi pak stojí pomník Marie Terezie.
- Další města, kde zbouraný prstenec hradeb úplně anebo alespoň zčásti vystřídaly okružní třídy, jsou Praha, Olomouc, Hradec Králové anebo Brno. Tamní okružní třída a Ringstraße ve Vídni dokonce vznikaly současně a za účasti stejných architektů, hlavní návrh vypracoval Ludwig Förster.