Do
Hanáckých Benátek jsme vás už pozvali, teď jsou na řadě
Hanácké Athény: právě tak se totiž
Kroměříži přezdívá díky
historii, spojené se
vzdělaností a uměním.
Město bylo od 17. století kulturním centrem
Hané a celé střední Moravy, patří mezi
památky UNESCO a kdekdo ví, že v
zámecké obrazárně jsou k vidění světoznámá díla starých mistrů od 15. do 18. století. Nejznámější z nich je zřejmě
Tizianův obraz Apollo a Marsyas.
Z kroměřížského zámku do Podzámecké zahrady
Impozantní
Arcibiskupský zámek ale není „jen“ obrazárna: sídlo olomouckých biskupů a arcibiskupů láká i na prohlídku reprezentačních sálů, knihovny a dalších prostor, v nichž se odehrálo nejedno důležité setkání panovníků, státníků a umělců. Oblíbili si je i filmaři:
Miloš Forman tu natáčel část
Amadea,
Kroměříž poznáte i ve filmech a seriálech
Ucho, Žabí král, Evžen Oněgin, Napoleon nebo
Marie Terezie, v obnovené Angelice nebo v životopisném dokumentu o ruské carevně Kateřině Veliké.
Pro nohy unavené procházkou po mramoru a leštěných parketách neexistuje lepší
odpočinek než toulky v zahradách, a ty kroměřížské vážně stojí za to. Ze zámku stačí ujít doslova jen pár kroků a budete v
Podzámecké zahradě. Vzácné rostliny a dřeviny doplňují potůčky a rybníky, romantické malé stavby i originální sochařská výzdoba. Je to skvělé místo pro odpočinek na lavičkách u vody, využít můžete i
turistický vláček, případně si vypůjčit šlapadlo, kánoi, pramici anebo solární loď a vydat se na
romantickou projížďku po Dlouhém rybníku. Zahradou se volně pohybují pávi, labutě nebo veverky, nechybí ani malý zookoutek.
Květná zahrada aneb barokní Libosad
Skutečný skvost, jaký
jinde v Evropě nespatříte, ale leží o kousek dál, západně od centra Kroměříže:
Květná zahrada, vrcholné dílo barokní zahradní architektury. Pro olomouckého biskupa Karla II. hraběte z Lichtenstein-Castelcornu ji v druhé polovině 17. století navrhli
císařští architekti Giovanni Pietro Tencalla a Filip Alberto Luchese. Zahrada byla komponovaná jako pomyslná divadelní scéna, kde se veškerý děj odehrává uvnitř stříhaných zelených kulis. Nesloužila jen k reprezentaci biskupského dvora nebo pořádání opulentních barokních slavností, ale například také ke zcela běžnému pěstování ovoce – i když často ovoce exotického a v
Kroměříži do té doby nevídaného, například citrusů.
Díky
geometrickému členění bývá Květná zahrada srovnávaná například se zahradami ve francouzském Versailles nebo ve vídeňském Belvederu. Objevíte tu všechno, co je pro barokní zahrady typické, od
244 metrů dlouhé kolonády s vyhlídkovou terasou na střeše přes kašny a skleníky pro exotické rostliny až po velkou voliéru, v Kroměříži nazývanou
Ptáčnice. Vypravit se sem můžete i s dětmi: pro ty je atraktivní zejména uměle navršený
Králičí kopeček, protkaný spletí nor pro chov králíků. Z jeho vršku shlíží socha bohyně lovu Diany. Opodál se tyčí další
dva uměle navršené kopečky zvané Jahodové (i když jahody na nich už bohužel dávno nerostou), dva pstruží rybníčky, jsou tu i
dvě bludiště a
rotunda. Tak se nazývá osmiboký letohrádek, občas využívaný ke koncertům a výstavám. Do interiéru zdobeného mytologickými výjevy s náměty Ovidiových Proměn, s okny z barevných skel, mozaikovou podlahou sestavenou z drobných oblázků a grottami s výzdobou z lastur se podíváte jedině s průvodcem, ale i tady vás čeká neobvyklý zážitek: je tu totiž zavěšeno
Foucaultovo kyvadlo, zvláštní fyzikální hříčka potvrzující, že se Země otáčí kolem své osy.
Kroměříž a její světové ozvěny
- Kolonáda Květné zahrady je vlastně galerie se 44 antikou inspirovanými sochami v nikách a 46 bustami na konzolách nad pilíři arkádových oblouků. Sochařská výzdoba byla inspirována římskou vilou Pamphilia ze třetí třetiny 17. století.
- Také v Květné zahradě se rádi zastavují filmaři: natáčely se tu některé scény pohádky Peklo s princeznou nebo výpravný historický film Královská aféra. Největší milostná aféra dánských dějin mezi osobním lékařem krále Kristiána VII. Johanem Struenseem (Mads Mikkelsen) a královnou Karolinou Matyldou (Alicia Vikander) německého osvícence nakonec v roce 1772 přivedla až na popraviště.
- Zahrada zámku Belvedere ve Vídni, která terasovitě spojuje Dolní a Horní palác, vznikla na přelomu 17. a 18. století. Je dílem francouzského zahradního architekta Dominiqua Girarda, který u zahrad ve stylu italského a francouzského baroka dbal na přísně symetrické členění s centrální osou. Při nedávné rekonstrukci opět získala původní barokní podobu. Každá ze tří úrovní teras odkazuje na klasické symboly: spodní část znázorňuje čtyři živly, střední Parnas a horní část Olymp.