Česko ve filmu: putování po stopách Marie Terezie v Čechách i na Moravě

Hrad Špilberk vytváří už více než sedm staletí výraznou dominantu města Brna, kterému v minulosti poskytoval ochranu a pocit bezpečí. Dnes je sídlem Muzea města Brna, jedním z brněnských kulturních center a významným turistickým cílem.

Baron František von Trenck, plukovník rakouské armády, se proslavil svou neobyčejnou odvahou, velitelskou zdatností a neobvyklou bojovou strategií. Povahou nesmírně vznětlivý, výbušný, nedisciplinovaný, obzvlášť krutý a bezohledný muž díky těmto vlastnostem slavil úspěchy na všech frontách. Jeho ostatky jsou vystaveny v kapucínské hrobce v Brně.

Marie Terezie (13. května 1717 Vídeň – 29. listopadu 1780 Vídeň) z rodu Habsburků, arcivévodkyně rakouská, královna uherská, královna česká a markraběnka moravská. Císařovnou, jak bývá občas označována, ale nebyla. Za vlády Marie Terezie došlo k radikální proměně feudální říše v centralizovaný stát. Reformy se významně dotkly i českého království. Období její vlády je označováno jako osvícenecký absolutismus.

Kdyby se uherská a česká královna Marie Terezie zastavila na jeden jediný den v každém městě svého království, strávila by na cestách celý život. Zatímco někde přišli zkrátka, jinam se panovnice podívala opakovaně. Mezi města, kterým věnovala svou pozornost pravidelně, patřila Olomouc. A olomoučtí měšťané za to svou Marii Terezii milovali. Říkali jí láskyplně Mütterchen, matička. Pojmenovali po ní jednu z bran a ulici. Její iniciály ozdobily městský znak, její tvář shlížela na město z proslulého radničního orloje. Jak se zrodil tak vřelý vztah?

Nedaleko Tachova leží jízdárna Světce, oblíbené místo pěších i cyklovýletů, kde kromě kláštera a ruin bývalého kostela přestavěného na zámek, můžete vidět monumentální stavbu jízdárny z 2. poloviny 19. stol. Jízdárna je po vídeňské jízdárně druhou největší v Evropě.

Klasicistní zámek, jehož historie je spojena s rodem Metternichů, se nachází v Karlovarském kraji v lázeňském trojúhelníku. Zámek obklopuje rozlehlý anglický park s drobnými stavbami. Uvnitř pak zaujme kabinet kuriozit s několika egyptskými mumiemi.

Součástí areálu Pražského hradu je také Rožmberský palác, ve kterém v minulosti působil ústav, vychovávající z mladých urozených dam opravdové šlechtičny.

Původně užitková a květinová zahrada se v 17. století proměnila v nádhernou barokní zahradu, architektonicky propojenou se zahradním průčelím zámku. Vzácné rostliny a dřeviny doplňují potůčky a rybníky, romantické malé stavby i originální sochařská výzdoba.

Barokní 32 metrů vysoký sloup Nejsvětější Trojice na Horním náměstí v Olomouci je nejvelkolepější a nejvyšší stavba svého druhu v České republice.

Při obnově města, zničeného třicetiletou válkou, vybudovali italští architekti F. Luchese a P. G. Tencalla na neplodné a bažinaté půdě za hradbami půvabnou pozdně renesanční zahradu. Zahrada se využívá k výstavám, koncertům, slavnostem a také k procházkám a příjemnému trávení volného času.

Trojský zámek je stavba pozoruhodná a výjimečná. Spíše než zámkem by se vlastně měl nazývat vilou, je totiž ozvěnou honosných římských předměstských vil, které na své dlouhé cestě viděl její stavebník, Václav Vojtěch hrabě ze Šternberka. Během sezóny zde Galerie hlavního města Prahy pořádá výstavy.

Zámek v Jaroměřicích nad Rokytnou je barokní perlou Vysočiny. Vznikl v první polovině 18. století a nechal ho postavit hrabě Jan Adam z Questenberku. Majitel jaroměřického panství miloval italskou operu a malé městečko proměnil v živé kulturní centrum.

Colloredo – Mansfeldský palác patří pod správu Galerie hlavního města Prahy. Objekt je zpřístupněn veřejnosti od června 2013. Součástí paláce je ohromující barokní taneční sál s freskou od Pietra Scottiho a Giovanniho Battisty Zeista. O dubna 2022 je z důvodu rekonstrukce uzavřen.

Barokní zámek rodiny Chotků z první poloviny 18. století, který byl později klasicistně upraven, stojí uprostřed krajinářského parku s romantickými stavbami.

Zámecká expozice představuje průřez historií zámku od alchymisty Sendivoje přes rodinu Eichendorffů až po 20. století. Nahlédnete také do barokní kaple s monumentální stropní freskou. Kolem zámku se rozprostírá anglický park, na jehož části se dnes hraje golf.

Čtyřkřídlá jednopatrová budova je typickou ukázkou tereziánské vojenské architektury. Byla vystavěna za Marie Terezie v letech 1771-1778, naproti vchodu arcibiskupské rezidence, aby dle pověsti bránila slavostním výjezdům arcibiskupa, kterého panovnice neměla v oblibě.

Erb se třemi stříbrnými vlčími zuby v červeném poli, rodové heslo „Bůh, čest, vlast“, a kořeny ležící v okolí Litoměřic: to je slavný český rod Kinských, původně staročeská vladycká rodina, později panská, hraběcí a knížecí. Prapředkem rodu byl ve 13. století Bohuslav ze Žernosek, jehož synové se v listinách objevili s přídomkem „ze Vchynic“, a to podle tvrze a vesnice u Lovosic.

Národní zemědělské muzeum Kačina sídlí ve výjimečně krásných prostorách zámku, který nechal postavit hrabě Jan Rudolf Chotek v letech 1806–1824. Na téměř 3000 m2 vás čeká několik prohlídkových okruhů, které představují historii zámku i českého venkova. K areálu patří i rozsáhlý volně přístupný park.

Na Kudy z nudy si připomeneme nejenom nového britského krále Karla III. a jeho maminku, zesnulou královnu Alžbětu II., ale i další panovníky a jejich návštěvy českých zemí. Podívejte se, kam jezdili na návštěvy králové a císaři, kde zanechaly své stopy české královny a kam až vedou spletité panovnické rodové kořeny.

Kníže Metternich, plným jménem Clemens Wenzel Lothar Johann Nepomuk, druhý kníže von Metternich-Winneburg (15. května 1773, Koblenz, Německo – 11. června 1859, Vídeň, Rakousko) byl jednou z nejvýraznějších osobností evropské politiky 19. století. Podle dochovaných svědectví charismatický a pohledný muž oplýval přirozenou autoritou. Byl rovněž vynikající řečník, který se dokázal rychle vcítit do druhých a uměl s nimi navázat dialog.

V minulosti letní sídlo olomouckých arcibiskupů s obrazárnou a rozsáhlou knihovnou, památka UNESCO. Sněmovní sál bývá označován za jeden z nejkrásnějších rokokových interiérů v České republice, natáčel se tu například film Amadeus režiséra Miloše Formana.

Dějiny vodního mlýna jsou úzce spojeny s vývojem rozsáhlého krhovicko-jaroslavického vodního náhonu, který po staletí spoluutvářel vodní poměry povodí Dyje na hranici Moravy a Rakouska. Mlýn se čtyřmi funkčními vodními koly patří mezi nejvýznamnější a architektonicky nejpozoruhodnější objekty u nás.

Dominantou Valtic je barokní zámek s kaplí a kostel Nanebevzetí Panny Marie. Kaple je využívána k hudebním produkcím. Zámek sloužil rodu Lichtenštejnů jako „rodinný domek“. Zpřístupněno je 21 místností zámku a nachází se zde také expozice o knížecí rodině, nově opravené sály a zámecké divadlo.

Nechte se unést zpět do doby císaře Josefa II. při prohlídce tajuplných podzemních prostor.

Zakládaly kostely a kláštery, pečovaly o královská věnná města. Milovaly i nenáviděly, jejich manželství byla šťastná i nešťastná. Lámaly meče, byly korunovány českými královnami a vládly českým zemím: seznamte se s našimi nejznámějšími kněžnami, královnami a císařovnami.

Kdyby se rakouský císař Ferdinand Dobrotivý (1793–1875) v roce 1848 nevzdal trůnu, dějiny mohly vypadat jinak. Společně s ním se role císařovny zřekla i jeho manželka Marie Anna Karolína Savojská (19. září 1803, Řím – 4. května 1884, Praha). Byla poslední českou královnou, na jejíž hlavu byla při korunovaci v katedrále sv. Víta na Pražském hradě vložena svatováclavská koruna.

Seznamte se s nejznámějšími českými panovníky, knížaty a králi! Všechny v naší řadě nenajdete, ale ty nejznámější ano. Prozradíme vám i to, který vládl nejdéle, který se dožil nejvyššího věku, anebo kdo začal Zikmundovi Lucemburskému říkat Liška ryšavá.

Co všechno nám v českých zemích zbylo po císaři Josefovi II. (13. března 1741, Vídeň – 20. února 1790, Vídeň)? Není toho právě málo: například obliba jména Josef, města Terezín a Josefov, a také řada panovníkových soch a pomníků. Jeho vláda proměnila téměř všechny oblasti života v habsburské monarchii: Josef II. přispěl k jejímu hospodářskému rozvoji, posílil armádu, výrazně změnil trestní právo, zavedl reformy školství a také zřídil sítě nemocnic.

Baron František von Trenck, plukovník rakouské armády, se proslavil svou neobyčejnou odvahou, velitelskou zdatností a neobvyklou bojovou strategií. Povahou nesmírně vznětlivý, výbušný, nedisciplinovaný, obzvlášť krutý a bezohledný muž díky těmto vlastnostem slavil úspěchy na všech frontách. Jeho těleské ostatky jsou vystaveny v kapucínské hrobce v Brně.

Řada panovníků a státníků, jako je například Přemysl Otakar II., Karel IV., Marie Terezie, Josef II. nebo T. G. Masaryk má svoji sochu či pomník. Vybavíte si ale, kde konkrétně ta či ona socha stojí? Za připomínkou našich státníků vás pozveme v dnešních tipech.

Není pevnost jako pevnost: některé vás už zdálky ohromí svou polohou, výškou a délkou hradeb, ale v Česku objevíte i prastaré barokní pevnosti, které na první pohled vypadají jako docela běžná města. Putujte s portálem Kudy z nudy po osudech známých i neznámých památek, odhalte jejich tajemné příběhy a užijte si barvité zážitky, jaké nabízejí výlety do stínu i na výsluní!

Fortový „věnec“ je unikátním projektem podplukovníka Wurmba z roku 1850 představujícím modernizaci Olomoucké pevnosti – přeměnu bastionové pevnosti na pevnost fortovou (táborovou). Na konci 19. století byla Olomouc nedobytným městem, systém byl rozebrán až před 1. sv. válkou.

Barokní zámek v Jaroměřicích se řadí k nejmohutnějším stavbám první poloviny 18. století u nás i v Evropě. Reprezentační prostory zámku si zčásti zachovaly svou původní podobu, zčásti jsou volně instalovány v duchu šlechtického životního stylu 18. a 19. století.

Jednu z výrazných dominant města Lysé nad Labem tvoří barokní zámek, který byl postaven na nejvyšším bodě Zámeckého vrchu, na důležitém strategickém místě polabské roviny. V současné době zámek slouží potřebám Domova důchodců, a proto jeho interiéry nejsou přístupné hromadným návštěvám a prohlídkám.

Historické město Olomouc se může chlubit mnoha cennými památkami. Skutečné skvosty se, ale nenacházejí jen v jeho centru. Fortová pevnost Olomouc je součástí opevnění města a byla vytvořena postupně jako doplnění a rozšíření stávajícího opevnění Olomouce, tzv. barokní pevnosti. Je tvořena relativně samostatnými pevnůstkami (forty) v kruhu kolem města. V prostorách fortu XVII se nachází zájezdní hostinec a vojenské muzeum se stálou expozicí, která je tematicky zaměřena na pevnostní stavitelství a vojenskou historii 19. století.

O našich pevnostních městech Josefově a Terezínu se často mluví jako o dvojčatech, ale po celé Evropě mají stovky dalších sourozenců. Barokní vojenské pevnosti, které měly už zdálky budit respekt, se totiž budovaly od Španělska přes Francii a Belgii a Česko až po Slovensko a Polsko.

Byl brutální, rychlý a mezi 14. až 18. stoletím dokázal zabít třetinu až polovinu Evropanů: to byl mor aneb černá smrt. Od současných pandemií se v lecčems lišil a i lidé se s ním vyrovnávali jinak. Na znamení vděčnosti a díků například stavěli morové sloupy: honosné, zlacené a čím větší, tím lepší – to aby prosby či poděkování donesly až do nebes. Ten vůbec největší na světě stojí v centru Olomouce a je zapsaný mezi památkami UNESCO.

Kapucínská hrobka v Brně, Kapucínská zahrada ve Znojmě, romantická Kapucínská ulička v Mikulově anebo ubytování za přijatelnou cenu v klášteře přímo na Hradčanech, to všechno můžete vidět a zažít při toulkách po stopách řádu menších bratří kapucínů.

Když se mluví o luxusních sídlech habsburských panovníků, leckoho napadne vídeňský zámek Schönbrunn. Proč ale jezdit tak daleko, když rezidence císařů a následníků trůnu najdete i v Česku? Jak příběhy je provázejí a co objevíte v jejich interiérech?

Architekti i historici v tom mají jasno: jízdárna ve Světcích u Tachova byla už v době svého vzniku doslova zjevením. Po 150 letech se na tom nic nezměnilo, navíc pohádková stavba za sebou má úžasný příběh a také jedno nečekané nej-. Po jízdárně ve Vídni totiž jde o druhou největší jízdárnu ve střední Evropě.

Porodnice U sv. Apolináře patří mezi nejdéle bez přestávky fungující porodnice na světě. Je postavena ve stylu pobaltské gotiky, podobné budovy tak najdete v Polsku a Německu. Na podnět hraběte Františka Thun-Hohensteina stavbu v polovině 19. století projektoval a postavil architekt Josef Hlávka.

Památník, zhotovený v roce 1898 dle návrhu V. Weinzettela, připomíná krvavou bitvu v roce 1757, v níž zvítězilo rakouské vojsko nad pruskou armádou vedenou králem Bedřichem II. za tzv. sedmileté války (1756-1763).

Karlínská Invalidovna je jednou z nejstarších staveb této pražské městské části. Pro potřeby válečných veteránů ji začal stavět hrabě Petr Strozzi. Základní kámen Invalidovny byl položen za osobní účasti císaře Karla VI. dne 15. srpna 1732.

Nově opravený objekt bývalých pevnostních pekáren vás zavede do muzea 18. století. Uvidíte a vyzkoušíte si zde život vojáků v kasárnách pevnosti, na vojenském dvorečku si můžete pohladit živá zvířátka a dokonce vás s námi zavítáte na moře a oceány s plachetnicí La Grace.

Bruegel, van Dyck, Tizian, Angelika, Mozart, Foucault a desítky dalších osobností by vám potvrdily, že Kroměříž je skutečně světová. Ve městě s téměř devítisetletou historií totiž téměř na každém kroku čekají překvapení, inspirovaná příběhy z celé Evropy.