Město totiž vzniklo na sedmi ramenech
řeky Moravy. A ačkoli dnes už se jich
Litovlí klikatí jen šest, městu se stále poeticky přezdívá
Hanácké Benátky.
Sedmé rameno se samozřejmě neztratilo, jen není moc vidět: jmenuje se
Nečíz a dlouho protékalo přímo historickým jádrem města přes náměstí Přemysla Otakara. Dnes vede pod ním 140 metrů dlouhým tunelem. Kdy zmizelo pod zemí není moc jasné – jedni říkají, že v roce 1856, jiní mluví už o začátku 17. století.
Nečíz, radniční věž a zvonění na přání
Jednou z kuriozit hlavního
litovelského náměstí tak je
schodiště vedoucí k hladině podzemní řeky. Bylo odkryto před několika lety při rekonstrukci náměstí a dnes je hezkým doplňkem litovelské radnice, která stojí jen o pár metrů dál. Nepřehlédnutelná je především 65 metrů vysoká
radniční věž. Na vyhlídkový ochoz (33,5 metru) vede 174 schodů a můžete nahlédnout i do pokojíku hlásného; vstupenky koupíte v
Turistickém informačním centru. Protože přímo pod věží vede podzemní koryto Nečíz, v Litovli místní rádi říkají, že radniční jde o nejvyšší věž na
Moravě – v tomto případě ale míní
řeku Moravu. V jednom z pater věže je zavěšený zvon z roku 1724, který původně visel na ochozu. Prý má zvláštní moc: stačí si něco přát a jedenkrát cinknout.
Zajděte se podívat také do uzoučké
Šerhovní ulice za radnicí, kde uvidíte hladinu Nečízu ještě před tím, než zmizí pod zemí. Mimochodem, vedení města s ním má velké plány: vodní kanály by se měly upravit tak, aby se
centrem Litovle dalo projíždět na lodičkách. Nebudou to sice gondoly, ale Hanáckým Benátkám bude taková kratochvíle rozhodně slušet.
Svatojánský most a další můstky a lávky
Kolik je v
Litovli mostů, můstků a lávek? Podobně jako v italských Benátkách přesné číslo nikdo přesně nezná, ale odhaduje se, že jich bude přibližně 170. Nejdelší je
Svatojánský: 57 metrů dlouhý most se šesti oblouky rozdílné výšky i rozpětí překračuje hlavní koryto Moravy severně od historického jádra. Vznikl koncem 16. století, kdy byl majitelem litovelského panství Jan Šembera Černohorský z Boskovic. Protože stavbu renesančního zámku pro Šemberu řídil italský stavitel Ferrabosco di Lagno, který také stavěl městskou radniční věž, patrně i most byl jeho dílem. Svatojánský most je s první zmínkou z roku 1592 nejenom
nejstarším dochovaným mostem na Moravě, ale zároveň po
Karlově mostu v
Praze a
Kamenném mostu v
Písku třetí nejstarší velký most v Česku. Při nedávném průzkumu náměstí Přemysla Otakara ale archeologové objevili část někdejšího mostu přes Nečíz, který je ještě starší; podle nalezené keramiky patrně pochází z 15. století.
Přes lužní lesy do malé Lednice
Ke skutečnému moři je to sice z
Litovle trochu z ruky, ale pohled z radniční věže vám odhalí svěže zelené moře stromů v blízkém okolí: to jsou
lužní lesy Litovelského Pomoraví. V malé a celkem neznámé chráněné krajinné oblasti si Morava ponechala ráz divoké řeky s padlými kmeny a slepými rameny. Pod baldachýnem stromů se dovedně schovává i malá obdoba slavného
Lednicko-valtického areálu – a podobně jako
památka UNESCO na
jižní Moravě i tady je krajina s řadou romantických zákoutí dílem rodu Lichtenštejnů. Při pěších nebo cyklistických výletech si zvenčí prohlédnete
lovecký zámeček s empírovými fasádami Nové Zámky. Nyní v něm sídlí ústav sociální péče, dosud se v něm ale dochovaly stopy hravé symboliky: když ho stavěli, měl 365 oken jako je počet dní v roce, 52 dveří jako počet týdnů a 12 komínů jako počet měsíců.
Naučná stezka vede lužními lesy k
Chrámku přátelství, na opačném břehu Moravy objevíte
obelisk zvaný Komín zakončený nízkou pyramidou, odkazující na mystiku starověkého Egypta,
Čertův most,
jeskyni Podkova a zřícenou
Rytířskou síň. Podobně jako dávným lichtenštejnským hostům i vám mohou všechna místa posloužit k příjemným zastávkám a potěšení očí i srdce.
Nejsou Benátky jako Benátky…
…ale v lecčems si jsou Moravské a italské Benátky podobné. Třeba v důležitosti mostů: v italských Benátkách jich prý napočítáte přibližně čtyři stovky. Přesné číslo nikdo nezná, protože stále vznikají nové lávky a můstky k soukromým domům.- Největší benátské mosty – tedy kolegové Svatojánského mostu z Litovle – vedou přes Velký kanál. Jsou jen čtyři, od nejnovějšího Ponte della Constituzione (most Ústavy) přes Ponte degli Scalzi u vlakového nádraží a Ponte dell´Accademia (most Akademie) až po nejstarší a nejznámější Ponte di Rialto.
Most Rialto ale není nejslavnější: v popularitě ho předčí Ponte dei Sospiri (most Vzdechů), který spojuje Dóžecí palác a sousední věznici. Pro ty, kteří po mostě kráčeli k soudu, to často byla poslední možnost vychutnat si alespoň pár chvil mimo zdi věznice.- Nejslavnější benátský most není ani Rialto, ani most Vzdechů, ale Ponte delle Tette, most Ňader. Stojí na rio di san Canciano a kdysi na něm benátské prostitutky mohly lákat zákazníky „nahoře bez“.