Ať už pojedete z
Harrachova do
Tanvaldu autem nebo slavnou
ozubnicovou železnicí,
Kořenovu se nemůžete vyhnout. Horská obec – a mimochodem díky rozloze 55,67 kilometrů čtverečních vůbec
největší horská obec v České republice – se rozkládá přímo na rozhraní
Jizerských hor a
Krkonoš. Je celkem příznačné, že velká část Kořenova leží v
chráněné krajinné oblasti Jizerské hory, ale území obce zasahuje i do
Krkonošského národního parku. A právě tady, uprostřed ráje všech milovníků krásné přírody, skvělých cyklistických výletů a také
Járy Cimrmana (který tu dokonce má
maják a muzeum), na návrší nad Kořenovem stojí
osmiboká evangelická kaple.
Tesařovská kaple v Kořenově
Na návrší nad centrem
Kořenova leží podmáčené a rašelinné louky, kde roste chráněný prstnatec májový: dnešní
přírodní památka Tesařov. Němečtí starousedlíci tomuto místu říkali Schenkenhahn, což si Češi pro své jazyky upravili na Šenkhánu: právě tady vznikla v roce 1909
kaple, které se podle Tesařova říká Tesařovská.
Osmiboká hrázděná stavba je pro tuto oblast dost netypická. Kostelík do dálky září bílou fasádou a je od něj krásný výhled na
západní část Krkonoš a na
rozhlednu Štěpánka na vrchu Hvězda. Podle projektu
berlínského stavitele a architekta sakrálních staveb Otto Bartninga ji vlastníma rukama postavili místní evangelíci, od položení základního kamene v květnu 1909 do slavnostního vysvěcení v říjnu uplynulo jen pár měsíců.
Rakouský Heilandkirche: dvojče kaple z Kořenova
Nebýt
faráře Helmutha Pommera, který od roku 1908 působil v nedaleké
Smržovce, možná by
Tesařovská kaple neexistovala. Právě on se během svého pobytu v Berlíně seznámil s
architektem Otto Bartningem (1883–1959), farář Pommer byl také hlavním iniciátorem stavby. Bartningovo jméno je v německé sakrální architektuře pojem. Vnější i vnitřní jednoduchostí i dokonalým zasazením v krajině ostatně má
Tesařovská kaple blízko k
Nouzovým kostelů / Notkirche, které se v Německu stavěly po druhé světové válce z prefabrikátů. Jejich interiéry sice byly kvůli nedostatku financí prosté a bez většiny zdobných detailů, ale přesto působivé a moderní.
Kořenovští nebyli jediní, kdo si kapli zamilovali: když v roce 1917 Pommer odešel do
rakouského Dornbirnu, po několika letech nechal postavit
mírně pozměněnou a o něco větší kopii Tesařovské kaple pro tamní sbor. Plány byly dokončeny v roce 1929 a o dva roky později byl
kostel nazvaný Heilandkirche dokončen.
A perlička? V
Kořenově bylo známo, že
Tesařovská kaple má někde ve světě své dvojče, ale dlouho se nevědělo kde. Dnes už je příběh známý, v roce 2009 Kořenov s rakouským Dornbirnem navázal kontakt a naši turisté se tak při cestách do Rakouska mohou zastavit u kaple, která jako by té kořenovské z oka vypadla.
Bartningovy kostely v Čechách
- Architekt Otto Bartning v českých zemích působil pouze před první světovou válkou, v počátečním období své tvorby. Jeho kostely v Německu jsou chráněny jako architektonický celek.
- Podle Bartningových plánů u nás nevznikla jen Tesařovská kaple. Projektoval také evangelický kostel v Novém Městě pod Smrkem, kterému se říká Lutherův hrad. Název patrně vychází z písně Martina Luthera Hrad přepevný je Pán Bůh náš.
- Bartning je rovněž autorem evangelického kostela v Kraslicích a evangelického kostela v Aši-Mokřinách, postaveného v letech 1912–1914, původně luteránského Jubilejního kostela císaře Františka Josefa. Přechodně ho užívala česká pravoslavná církev, nyní slouží Českobratrské církvi evangelické. V centru města stojí pomník Martina Luthera z roku 1883, jediný pomník náboženského reformátora na území bývalé rakousko-uherské monarchie.
- Kromě uvedených staveb se Bartning podílel také na návrhu evangelického kostela v Hradci Králové, jehož finální podoba od architekta Oldřicha Lisky je výrazně ovlivněna Bartingovými dřívějšími návrhy.