Zatímco za některými přírodními krásami musíte cestovat pořádně daleko a z toho ještě pěkný kus pěšky,
tři křížky jsou báječně dostupné i pro lenochy: stojí totiž kousek od silnice v polovině cesty mezi obcemi Prameny a Nová Ves. Jsou nepřehlédnutelné a určitě jste je už někde viděli: fotografií, jak se tyčí ve smaragdově zelené trávě, pod soumračnou oblohou anebo v záři zapadajícího slunce, koluje celá řada. Odkud se ve
Slavkovském lese vlastně vzaly a proč jde o
přírodní památku?
Kámen starověkého Egypta
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/b6f82a6e-0b7a-4f78-8897-f3e2e6a0b65b/176-krizky.jpg.aspx&width=300&height=198)
Pro vysvětlení je třeba nahlédnout pod zem: v okolí křížků a vůbec na celém území mezi obcemi Prameny a Mnichov se nachází totiž
největší hadcový komplex v Čechách. Serpentinit neboli hadec je druh metamorfované horniny. Obvykle bývá hodně tmavý, černozelený až černý, ale na světlejších místech kamene se dají najít atraktivní síťovité a skvrnité vzory, které připomínají kůži hada. Hadce se s oblibou využívaly ve starověkém Egyptě a Římě pro výrobu sarkofágů, votivních sošek, šperků a nádob, v Evropě se z nich zhruba od 15. století vyráběly mísy, talíře, džbány a poháry, černošedé desky se pak užívaly hlavně na náhrobky.
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/12dafa89-e5cd-41c5-829e-ff472689d5ff/176-upolinova-louka.jpg.aspx&width=300&height=198)
Podobně jako lidé si hadce oblíbily zejména některé rostlinné druhy. Protože vesměs chutnají vysoké zvěři, ty co rostou na území
národní přírodní památky Křížky chrání ohrada. V plotě je ovšem průchod, kterým se zvěř neprotáhne, ale lidé ano, takže v cestě až na
vrcholek skály se třemi kříži vám nic nebrání. Mimochodem, hned na druhé straně silnice leží další přírodní památka,
Upolínová louka.
Tři kříže připomínají zánik horního města
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/f4d16d40-ff7a-47cd-a2ac-b7cdb5a5f8ee/176-ohrada-krizky.jpg.aspx&width=300&height=198)
A co
tři křížky, stojící na skále? Magicky krásné místo si jistou tajuplnost uchovává i ohledně své historie. Verzí koluje několik: možná je postavili původní zbožní obyvatelé osady Prameny / Sangerberg, možná nemocní jako poděkování za své uzdravení. Na skále stojí zřejmě od roku 1849 a kdysi takových míst v okolí určitě bývalo víc.
Ať už to bylo jakkoliv, jisté je, že
Prameny /Sangerberg kdysi bývaly mnohem větší než dnes: v okolí královského horního města, kde koncem 19. století žilo přes 2 000 obyvatel, se těžilo zlato a stříbro, cín a železná ruda. Doly ukončily těžbu v polovině 19. století, po druhé světové válce došlo k vysídlení původního německého obyvatelstva. Navíc až do roku 1954 byly Prameny součástí vojenského výcvikového prostoru; celkem bylo zbořeno více než 250 domů, jedenáct kaplí i
kostel sv. Linharta, staré časy tak připomíná jen
radnice a socha svatého Jana Nepomuckého z roku 1855,
křížová cesta a
zřícenina barokní kaple v nedalekém lese.
Za tajemstvím hadce
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/2592d002-8aa0-45c3-bf84-811bcb27b679/176-dominova-skalka.jpg.aspx&width=300&height=198)
Pokud se se zvláštní horninou chcete seznámit podrobněji, ve
Slavkovském lese máte jedinečnou možnost: kousek od tří křížků totiž začíná
dvanáct kilometrů dlouhá naučná stezka Mnichovské hadce. Vznikla v roce 2008 a vede přes národní přírodní rezervaci
Pluhův bor a kolem
Dominovy skalky, pojmenované po
botanikovi Karlu Dominovi, k vývěrům Novoveské a Grünské kyselky. Na trase stezky najdete devět informačních tabulí, na kterých se dozvíte nejenom zajímavosti o hadcích a jejich využití, ale také proč a jak ovlivnily složení místních kyselek s neobvykle vysokým obsahem hořčíku. Výbornou minerálku ochutnáte u
vývěru Grünské kyselky; ostatně vody z mnoha pramenů a vrtů kolem Mnichova jsou sváděné do
stáčírny minerálních vod, kdy výslednou směs pijeme v
minerální vodě Magnesia.
![](https://cdn.kudyznudy.cz/services/webpmedia.ashx?file=/10fe0f9a-faf0-4c33-8a28-354d2edf4f75/145-kladska-altan.jpg.aspx&width=300&height=198)
Naučná stezka vede většinou po asfaltkách, které přímo vybízejí projet si celou stezku na kole a zakončit výlet v příjemné hospůdce v Pramenech nebo na
Kladské. K posezení či svačině láká
altán u vývěru Grünské kyselky, poslouží vám také jako úkryt před deštěm a nepohodou.
Víte, že…?
- A kde hledat podobné tři kříže jako ve Slavkovském lese? Třeba ve Vilniusu, hlavním městě Litvy. Starobylé centrum plné romantických uliček je zapsané mezi památkami UNESCO, nás ale zajímá jiné místo: hora Tří křížů / Trijų kryžių kalnas nad řekou Vilnia.
- V Litvě se dlouho udrželo původní pohanské náboženství, země oficiálně přijala křesťanství až v roce 1387. Do té doby všechny pokusy o obrácení na křesťanskou víru selhávaly: právě na hoře Tří křížů prý Litevci popravili sedm mnichů františkánů. Jejich památku dlouho připomínaly tři dřevěné kříže, které v roce 1916 nahradil nový betonový monument, postavený podle návrhu sochaře Antanase Vivulskise. V dob sovětské okupace byly tři kříže společně s dalšími náboženskými památkami zničeny, obnovy se dočkaly až v roce 1989.