Obilí se v nich už dávno nemele – nanejvýš pro ukázku a jen tam, kde se dochovalo technické zařízení. Vám ale poslouží jako tip na zajímavý výlet anebo malou zastávku třeba cestou na dovolenou.
Větrný mlýn v Jalubí
A proto třeba až pojedete na
Velehrad, do
Modré nebo do
Buchlovic, odbočte do kopců a zastavte se u
větrného mlýna v Jalubí. Takzvaný
Smolkův větřák tu stával až do roku 1938, kdy byl rozebrán a o rok později kameny z něj posloužily při stavbě koupaliště. Nový mlýn vznikl v letech 2007–2009 jako věrná replika původní stavby; je od něj nádherný výhled do okolí a přístupný je po domluvě.
Další mlýny v okolí
Velké štěstí měl
větrný mlýn, který stojí na nezalesněném hřbetu
Bílých Karpat nad obcí
Kuželov: o
jeden z mála dochovaných větrných mlýnů holandského typu totiž pečuje
Technické muzeum v Brně. Ve třech podlažích si prohlédnete strojní mechanismy, od větrného kola přes mlecí zařízení až po moučnici, k vidění je také chaloupka a hospodářství mapující bydlení a hospodaření na Horňácku na přelomu 19. a 20. století. Otevřeno tu je denně kromě pondělí od 9 do 17 hodin s polední hodinovou přestávkou.
Pro
expozici mlynářské techniky si
Muzeum Kroměřížska vybralo
větrný mlýn ve Velkých Těšanech: celodřevěný dvoupatrový mlýn z první poloviny 19. století stojí na severním úpatí
Chřibů a podívat se do něj můžete také denně kromě pondělí. Ve všedních dnech je otevřeno odpoledne od 13 do 17 hodin, o víkendech od 9 do 17 hodin s polední přestávkou.
Skutečným královstvím větrných mlýnů bývaly
Klobouky u Brna: v okolí jich stávalo celkem osm, poslední mlýn shořel při osvobozování města v roce 1945. Zůstalo po něm prázdné místo a spousta vzpomínek. Skupina nadšenců ho obnovila už v osmdesátých letech 20. století,
větrný mlýn má dokonce kompletní vnitřní vybavení a je plně funkční. Prohlédnout si ho můžete o víkendech.
O víkendech má otevřeno také
větrný mlýn v Rudici, který slouží jako muzeum s několika expozicemi; zastavit se tu můžete třeba cestou do
jeskyní Moravského krasu a k
propasti Macocha.
Chalupy a filmové hvězdy
Řada větrných mlýnů se proměnila v rekreační objekty a nejsou veřejnosti přístupné. Ojedinělou technickou památku,
větrný mlýn s Halladayovou turbínou, se podařilo zachránit v
Ruprechtově na
Vyškovsku. Mlýn slouží jako rodinný penzion, přístupný je po dohodě, ale zvenčí si ho prohlédnete kdykoliv; dokonce u něj stojí i informační panel.
Jako malé soukromé muzeum je po domluvě přístupný také
Kovářův větrný mlýn ve Štípě na
Zlínsku. Raritou je novostavba
větrného mlýna v Bukovanech u
Kyjova se stylovým hotelovým areálem v tradičním stylu
Slovácka s rustikálními interiéry navozujícími neopakovatelnou atmosféru, který mimo jiné slouží jako rozhledna.
Pouze zvenčí si prohlédnete
větrný mlýn holandského typu ve Chvalkovicích. Mlít se v něm začalo v roce 1873, je postavený z cihel, kuželová střecha je krytá šindelem a zahrál si ve
filmovém zpracování Máchova Máje režiséra a kameramana F. A. Brabce.
Víte, že…?
- Díky množství větrných mlýnů se o Česku občas mluví jako o Holandsku v srdci Evropy, ale množstvím větrných mlýnů se proslavilo také Španělsko. Objevují se i v nejslavnějším španělském románu Důmyslný rytíř don Quijote de la Mancha, jehož autorem je Miguel de Cervantes y Saavedra; kniha poprvé vyšla v roce 1605.
- V románu Don Quijote bojuje se čtyřiceti větrnými mlýny, které považoval za bídné obry. Díky proslulosti knihy známe boj s větrnými mlýny jako ustálené slovní spojení a rčení pro boj s pomyslným nepřítelem, přeludem vlastní fantazie anebo s něčím, nad čím nikdy nemůžeme vyhrát.
- Na autentické mlýny, s nimiž důmyslný rytíř vedl nerovný boj, si dělá nárok několik španělských oblastí, například La Mancha nedaleko Toleda anebo pahorek nad městečkem Campo de Criptana. Ať už to bylo kdekoliv, naše větrné mlýny jako by těm donquijotským mlýnům ve Španělsku z oka vypadly.