Milovníci baroka znají
zámek Kunín jako jedno z míst, kde zanechal svou stopu rakouský architekt německo-italského původu
Johann Lucas von Hildebrandt (1668–1745). Pro Evžena Savojského navrhl slavný
vídeňský palác Belvedere, z českého prostředí jej známe například jako autora
baziliky sv. Vavřince a sv. Zdislavy v
Jablonném v Podještědí. Pro
hrabata z Harrachu postavil Johann Lucas von Hildebrandt jejich vídeňský palác a v letech 1726–1734 pracoval v
Kuníně, kde Harrachové koupili starou kamennou tvrz. Po přestavbě se proměnila v pohodlné venkovské sídlo –
zámek Kunín, jenže Harrachové zastávali vysoké úřady a pracovní povinnosti je vázaly k evropským metropolím. Kunín se tak nikdy nestal hlavním rezidenčním sídlem, sloužil spíš jako místo odpočinku uprostřed přírody.
Zámek Kunín
Navštívit
zámek Kunín je jednoduché: leží mezi
Ostravou a
Olomoucí, necelých deset kilometrů od dálnice D1. V historických interiérech jsou vystavené původní zámecké sbírky a vybavení, k vidění je i velká část proslulé
renesanční portrétní galerie Hohenemsů, původních majitelů dnešního Lichtenštejnska; druhou část najdete v
Městském muzeu a galerii v
Poličce. Závěr prohlídky potěší fandy technických památek: vystoupáte totiž na zámeckou půdu a prohlédnete si
unikátní barokní komínový systém.
Možná příběh
kunínského zámku znáte, pokud ale čekáte jen běžné barokní sídlo, zámecká instalace vás určitě překvapí. Kromě jídelny, obrazárny, loveckého či dámského pokoje a ložnic navštívíte i místnost, vybavenou jako učebnu. Ruku na srdce, to na našich šlechtických sídlech neuvidíte příliš často.
Škola, kde studoval Palacký
Doba největšího rozkvětu zámku totiž přišla na přelomu 18. a 19. století, kdy na
zámku žila
hraběnka Marie Walburga z Truchsess-Waldburg-Zeilu (1762–1828). O jedné z nejpozoruhodnějších osobností moravského osvícenství se mluvilo také jako o jedné z nejsečtělejších žen celého Rakouska. V osobním životě ale tolik štěstí neměla: zemřely jí tři malé děti, manželství se rozpadlo a posledního syna s sebou manžel odvezl do Švábska, kde v osmnácti letech zemřel. Hraběnka zůstala sama, ale rozhodně nesložila ruce do klína. Už předtím byla mimořádně oblíbená díky své dobročinnosti, v roce 1792 pak přímo na zámku založila dle vzoru obdobných škol v Německu jeden z nejmodernějších vzdělávacích ústavů tehdejší střední Evropy,
Filantropinum.
Svůj život pak hraběnka věnovala
výchově a vzdělávání talentovaných chudých dětí. Ústav, kde společně studovaly děti všech sociálních tříd a vyznání, vedl své svěřence především k toleranci. Výuka často probíhala v přírodě, děti chodily na výlety na
Helfštýn, Radhošť či
Lysou horu, nezbytnou součástí školy byla zdravá výživa i otužování. Jedním z kunínských studentů byl i
František Palacký, rodák z nedalekých
Hodslavic a budoucí významný učenec a přední politik Národní strany. Později napsal, že léta strávená na zámecké škole byl
„krásný jarní čas života mého“.
Další život kunínského zámku
Kromě Kunína hraběnka vlastnila i další panství; v roce 1799 rovněž nechala provést
první veřejné očkování dětí na Moravě, a to proti pravým neštovicím. Hraběnka je pochovaná v
monumentální rodinné empírové hrobce na hřbitově v
Kuníně. Tu nechal v roce 1828 postavit
Friedrich Emil Schindler, její oblíbený žák a adoptivní vnuk, jemuž zámek odkázala.
Kunín vystřídal několik majitelů, tím posledním byl
brněnský velkoprůmyslník Victor rytíř Bauer a jeho manželka Marie Chlumecká-Bauerová. Jejich hlavní sídlo se nacházelo na
zámečku v
areálu dnešního brněnského výstaviště, na Kunín jezdívali jen v letních měsících.
Ve 20. století zámek chátral a hrozila mu demolice. V roce 1999 získala zdevastovaný objekt
obec Kunín, která jej rekonstruovala ve spolupráci s
Muzeem Novojičínska. Se sousedním
kostelem Povýšení sv. Kříže zámek tak jako dřív spojuje
krytý dřevěný můstek; ten původní zchátral, obnoven byl v roce 1999. Z řady výstav a kulturních akcí je nejvýznamnější je
každoroční slavnost růží k poctě hraběnky Walburgy.
Znáte rakouský Mirabell?
- O pár let dřív než zámek Kunín přebudoval Johann Lucas von Hildebrandt palác Mirabell v Salzburgu, letní rezidenci arcibiskupů. O tamních zahradách se mluví jako o oáze klidu a harmonie, otvírá se z nich okouzlující výhled na pevnost Hohensalzburg i na salcburský dóm.
- Zámek nazvaný Altenau nechal postavit na počátku 17. století kníže arcibiskup Wolf Dietrich von Reitenau, a to jako sídlo pro svou milenku, měšťanskou dceru židovského kupce Salome Altovou.
- Měli spolu patnáct dětí, sňatek s vysoce postaveným církevním hodnostářem ale byl nemožný. Šťastně a spokojeně spolu žili jen do roku 1611, kdy synovec a nástupce kníže arcibiskup Markus Sittikus z Hohenemsu Wolfa Dietricha uvěznil a jeho milenku ze zámku vyhnal. Aby mu zámek nepřipomínal hříšný život jeho předchůdce, přejmenoval jej na Mirabell.
- Chloubou zámku je romantická rozlehlá zahrada, barokní klenot zahradní architektury v centru města s geometrickým půdorysem, ornamentálními záhony, sochami a kašnami. Díky své poloze je jednou z nejvyhledávanějších atrakcí města. Pozornost přitahuje zejména Pegasova kašna, Velká fontána, rozárium, oranžerie a Trpasličí zahrada s mramorovými soškami.