Železniční trať z
Pňovan do
Bezdružic zvaná
Bezdružická lokálka oslaví v roce 2021 rovných 120 let existence. Podobně jako jiné lokální tratě i ta bezdružická zažívala lepší a horší časy, v posledních letech se jí ale daří: ekologicky čistá krajina kolem
Konstantinových Lázní a
Bezdružic je oblíbeným cílem výletníků z celého
Plzeňska i z
regionu Západočeských lázní.
Už samotné slovo lokálka vyvolává romantické představy a vzpomínky na malebné okolí, maličká nádraží a jediný pás stříbřitých kolejí, mizející v dálce. Jenže pro
Bezdružickou lokálku to tak docela neplatí: najdete na ní totiž
most, který svými parametry téměř nemá v Česku konkurenci.
Železniční obr nad Hracholuskou přehradou
První návrh 210 metrů dlouhého
mostu na železniční trati z Pňovan do Bezdružic počítal s vybudováním pilířů z ocelové konstrukce, ale nebyl schválen, takže jeho současná podoba vychází z druhého návrhu z roku 1897. Tvoří ho dva zděné mostní pilíře s výškou 44 metrů a dva zemní pilíře na každé straně mostu. Nad nimi jsou tři ocelová pole, každé 55 metrů dlouhé.
Původně Pňovanský most vedl přibližně 47 metrů vysoko nad
řekou Mží, ale v šedesátých letech 20. století po napuštění
přehrady Hracholusky je mezi hladinou a železnicí „pouhých“ 37 metrů. Předcházelo tomu i zpevnění pilířů, aby odolaly zvýšené hladině vody.
Most se sice několikrát opravoval, ale o jeho kondici svědčila v posledních letech
přezdívka Rámusák. V roce 2018 už byl v tak špatném technickém stavu, že
Bezdružické lokálce hrozilo zastavení provozu. K tomu nakonec beztak došlo: během téměř rok trvající rekonstrukce byla všechna tři mostní pole vyměněna za nová. Výměna probíhala unikátní metodou a za velkého zájmu veřejnosti, kdy bylo nové pole navezeno na staré, obě se spojila a následně se pomocí hydraulického systému otočila kolem své osy.
Vlaky se na Pňovanský most vrátily v dubnu 2019.
Výlet přes most
Z
Pňovanského mostu se stal další výletní cíl na
Plzeňsku: nový most totiž lemuje
lávka pro pěší a cyklisty, která atraktivně propojila obě strany přehrady. Od
nádraží v Pňovanech se teď k mostu dostanete pěšky po modré značce nebo na kole (cyklostezka č. 37). Cestou lze pozorovat důsledky kůrovcové kalamity, na rozcestí Pňovanský most pak odbočíte k Rámusáku. Lávka nevede přímo podél železniční trati, ale kopíruje oblouky mostní konstrukce. Pro někoho může být adrenalinovým zážitkem už samotný pohled dolů: podlahu totiž tvoří hustá ocelová mřížka. Tím hlavním ale je výhled do okolí na skalnaté břehy
přehrady Hracholusky a výlet dál do lesů, polí a luk za přehradou, třeba k
romantické zřícenině hradu Gutštejn nebo k
zámku Trpísty.
Železniční rekordmani v Česku a ve světě
Že jste o
Pňovanském mostu dosud neslyšeli? Není divu, bez lávky pro cyklisty a pěší byl skutečně těžko dostupný. Jak si stojí v porovnání s konkurencí?
K unikátním stavbám bude ještě pár let patřit 280 metrů dlouhý most přes Orlickou přehradu. Také tady po napuštění přehrady zbylo z původní výšky 68 metrů „jen“ 35 metrů. Byl postaven v roce 1889, dnes je součástí jednokolejné trati z Tábora do Písku a zároveň jde o jediné přemostění Vltavy na železnici od Českých Budějovic až k Praze. Přes 130 let stará impozantní stavba, pro svůj vzhled a umístění v krajině oblíbená mezi turisty, vodáky i fotografy, ale dosluhuje: už letos na podzim se o pár desítek metrů dál začne stavět nový železobetonový obloukový most. S rozpětím oblouku 156 metrů a délkou 316 metrů se bude podobat nedalekému Žďákovskému mostu.
Mezi rekordmany patří také kamenný železniční viadukt Žampach mezi stanicemi Luka pod Medníkem a Jílové u Prahy na trati Posázavského Pacifiku. S výškou 41,73 metrů je o necelý metr nižší než Nuselský most v Praze.- Skvělých parametrů dosahuje i most zvaný Bechyňská duha: vede přes něj vůbec první elektrifikovaná železnice, která v roce 1903 spojila Tábor s Bechyní. Most je dlouhý 225 metrů, oblouk má rozpětí 90 metrů, silnice, chodníky a koleje vedou necelých 60 metrů nad hladinou Lužnice.
- Zmínit se musíme i o železničním mostu ve Znojmě, který na sklonku šedesátých let 19. století vznikl na trati spojující Vídeň s Jihlavou a Mladou Boleslaví. První vlak s cestujícími přejel po 220 metrů dlouhém a 48 metrů vysokém mostě v listopadu 1871. Viadukt ve své době představoval naprostou senzaci a cestujícím přijíždějícím od Vídně se naskytl úžasný pohled na staré Znojmo.
K nejvyšším (283 metrů) a s rozpětím 445 metrů také největším železničním mostům světa se řadí železniční most přes řeku Beipanjiang v Číně. Dosahuje délky 721 metrů a je postavený pro vysokorychlostní vlaky dosahující rychlosti 250 kilometrů za hodinu. Ještě větší ale bude most, který zkrátí trasu mezi čínskými městy Dali a Ruili s délkou 1 024 metrů a rozpětím oblouku 490 metrů.