Na
kamenné varhany jsme už se seriálem #světovéČesko vypravili, ale u nás i ve světě existuje celá řada míst, která stojí za poznání. Tentokrát proto pátráme po kamenných hudebních nástrojích, které nejsou příliš na očích, moc se o nich neví a o to větší překvapení vás při procházce čeká. Místem, kde budete pravděpodobně chodit sami, jsou fascinující
Rotavské varhany: objevíte je u
Rotavy v
Krušných horách, města skrytého v horském údolí kousek od
Kraslic.
Kamenné varhany u Rotavy
Rotava vznikla v polovině 19. století spojením několika historických sídel; v jejím názvu se dá vyluštit mýcení lesa (roden = mýtit, Au = mýtina), případně jméno potoka Rothau; ložiska železných rud zabarvila jeho vodu do červena. Už v 16. století tu stával
železářský hamr, v 18. století v lesích kousek od Rotavy vznikl kamenolom. Ze skály tu lidé vylamovali čedičové sloupy a odváželi do údolí, kde je drtili a spolu s železnými rudami tavili ve vysoké peci. Později se
rotavské železárny proslavily jako jedny z prvních v Evropě, kde se pocínovávaly plechy. Těžba v lomu neutichla ani po zániku vysoké pece: roztloukači kamene zaměstnaní u hraběcích lesů ještě za první republiky vylamovali železnými sochory další čedič a ručně jej drtili na štěrk pro lesní cesty. Mimochodem, v nedaleké
parní drtírně a třídírně se dřív vyráběly čedičové kostky pro celou monarchii.
Po těžbě, která rozkrojila pahorek jako pecen chleba, zbyla
dvanáct metrů vysoká stěna vějířovitě rozložených hranolů, které skutečně připomínají varhaní píšťaly. Nelze se divit, že když odešli poslední dělníci, našli si sem cestu turisté. V
Doupovských horách a
Českém středohoří totiž najdete desítky příkladů sloupcovité odlučnosti čediče, ale málokterý je tak krásný jako právě
Rotavské varhany.
Sopka s vyhlídkou
Při procházce malebnou krajinou kolem Rotavy k
Rotavským varhanám vás nečeká žádné bloudění: před budovou městského úřadu začíná a končí šest kilometrů dlouhá
naučná stezka, která vás dovede až na místo. Většinou vede po pohodlných cestách, jen přímo u bývalého kamenolomu překonává svažitý a místy skalnatý terén.
Protože čedičové sloupce vznikly v důsledku chladnutí lávy, samozřejmě tu někde je i
bývalá sopka, kopec Kernberg. Zdálky byste ji nepoznali, ale od varhan se po jejím hřebenu dá projít k nádherné panoramatické vyhlídce na Rotavu a Kraslicko.
Nedaleko objevíte ještě jeden čedičový lom, kde se z úpatí vyhaslé sopky odlamovaly až 40 metrů vysoké čedičové sloupce. Dnes je zatopený a
jezero je oblíbenou lokalitou potápěčů. Blízký
lesní hřbitov a
mauzoleum válečných zajatců v Jindřichovicích připomínají, že za světových válek v lomu pracovali váleční zajatci a totálně nasazení.
Pět tipů na výlety kolem Rotavy
Podobně jako v Rotavě se železo vyrábělo i v nedaleké
Šindelové, kde se dokonce dochovala stará
vysoká pec. Když kolem ní budete pokračovat dál na východ až k místu, kde se kříží silnice směřující na
Přebuz se silnicí vedoucí do
Nejdku, objevíte útvar zvaný
Kamenný hřib. Tři metry vysoký blok vznikl deskovitou a kvádrovou odlučností horniny a jejím obrušováním vátým pískem v dobách ledových.
Nenechte si ujít ani
Rolavská vrchoviště, národní přírodní rezervaci plnou podmáčených smrčin, rašelinišť a vřesovišť. Melancholická krajina je skvělou vstupní bránou pro seznámení s
bývalými cínovými doly a důlním závodem zvaným Sauersack; jde za prvé o
pozůstatky po bývalém důlním závodu mezi Rolavou a Jelením, kde dosud stojí ruiny bývalých objektů dolu, například úpravny cínové rudy či kruhového zahušťovače kalů zbavených rudy, za druhé o
železobetonový skelet s bývalou těžní věží v lesích jihozápadně od obce.
Kamenné varhany ve světě
- Kamenné varhany se v předchozích dílech seriálu #světovéČesko objevily už několikrát. Zastavili jsme se u Panské skály anebo u kamenných varhan na kopci Zlatý vrch u vesnice Líska a porovnávali jsme je s Islandem a se skalnatým útesem nad černou pláží Reynisfjara s povědomými kamennými sloupy.
- Dalším útvarem sopečného původu s typickou ukázkou sloupcové odlučnosti je Devils Tower / Ďáblova věž ve Wyomingu. Její rozpraskaný povrch vznikl podobně jako u Rotavských varhan chladnutím a krystalizací lávy, ale indiánská pověst to vidí jinak: stěny prý poškrábal medvěd, který se snažil vyškrábat na vrchol za sedmi vyděšenými dívkami. V Česku bývá k Ďáblově věži přirovnáván vrch Koruna v Broumovských stěnách a také Bořeň, dračí hora nad Bílinou.
- Tentokrát se vypravíme na severní pobřeží Irska, na místo zvané Giant's Causeway či Clochán an Aifir, tedy Obrův chodník, či Obrovy schody. I kdybyste je srovnali s největšími skutečnými varhanami na světě v Atlantic City Boardwalk Hall v New Jersey, které mají neuvěřitelných 33 112 píšťal, Obrův chodník by vyhrál: tvoří ho přibližně 40 000 čedičových sloupců.
- Svět se o objevení Giant’s Causeway dozvěděl v roce 1693, ovšem mezinárodní věhlas místo získalo až o padesát let později, kdy si je dublinská malířka Susanna Drury vybrala jako námět pro sérii akvarelů. Od roku 1986 je přírodní památka zařazena na Seznam světového dědictví UNESCO.
- Lávový proud čedičových sloupů se nachází na okraji moře, přibližně osm set metrů od parkoviště a návštěvnického centra. Vstup je bezplatný a po Obrově chodníku je možné se volně procházet.
- Protože se podobná geologická zajímavost nachází i na pobřeží Skotska u Fingal's Cave na ostrově Staffa, zrodila se legenda: vypráví, že chodník postavil chodník irský bojovník Fionn mac Cumhaill, aby po něm přešel do Skotska a utkal se se svým protivníkem Benandonnerem.