Geoparky se zaměřují na ochranu území, jeho šetrné využívání a také na vzdělávání místních obyvatel a turistů o tomto území. Termín geopark označuje území se skalními útvary a nevšedním tvarem terénu s vysokým stupněm geologické rozmanitosti. Jeho součástí bývají staré lomy, které dokumentují vývoj neživé přírody, nebo zpřístupněné doly. Jeho úkolem je přispívat k osvětě a ochraně neživé přírody.
Geopark Krajina břidlice s pastvinami, dolinami a starými lomy
Národní geopark Barrandien od Prahy až za Plzeň
Národní geopark Barrandien vznikl roku 2020 a nabízí všem zájemcům
ucelený vhled do geologie a paleontologie, ale také na zoologické, botanické, archeologické, kulturní a historické souvislosti. Nový geopark se rozprostírá na území
Středočeského a
Plzeňského kraje, a také na teritoriu
Hlavního města Prahy. Geopark odkazuje na
Joachima Barrande, který tato území nejen probádal, ale ještě k tomu proslavil ve světě.
Na území nově vyhlášeného geoparku se nacházejí
lokality starších prvohor uznávané po celém světě. Prostor geoparku odhaluje tajemství milionů let vývoje planety Země, jedná se o pestrou mozaiku geologických paleontologických zajímavostí. Profily a odkryvy nejsou tak masivní jako jinde na světě, ale jsou úžasně
pestré a dobře dostupné na kole, pěšky, lodí, vlakem nebo dokonce tramvají.
Na území
Geoparku Barrandien se nachází velkoplošná i maloplošná zvláště chráněná území (z toho je Národních přírodních rezervací 6, Národních přírodních památek 11, Přírodních rezervací 12, Přírodních památek 38, Evropsky významných lokalit 64, jedna biosférická rezervace UNESCO a 3 Chráněné krajinné oblasti –
Brdy,
Český kras a
Křivoklátsko.
Národní geopark Královská Šumava připomíná zlaté časy
Národní geopark Královská Šumava vznikl v roce 2016 – na soutoku dvou
zlatonosných řek a na vstupu do jejich údolí tradičního královského zlatorudného revíru – jako projekt místního spolku Českého svazu ochránců přírody Rejštejn. Titul národní obdržela oblast v roce 2022.
Představuje část jednoho z geologicky nejstarších území v Evropě, které od středověku podléhalo – jako hraniční území – přímo českému králi a o němž se v historii mluví jako o "Královském hvozdu".
Branou geoparku je Rejštejn, prastaré město v hlubokém údolí (v nejhlubším bodu
Národního parku Šumava) na soutoku dvou řek pod masivy centrální Šumavy (
Otavy a Losenice), které leželo ve středu
zlatorudného středověkého revíru, obývané pravděpodobně dávno před tím. Je to místo, kde před sto lety sedával
Karel Klostermann a psal odsud o
Šumavě.
Geopark v Českém ráji tvoří sedimenty mořského pobřeží
Území
Českého ráje zahrnuje širokou škálu geologických fenoménů a představuje skutečnou geologickou učebnici. Oblast se začala geologicky vyvíjet v období druhohor, kdy se na dně křídového moře
usazovaly písky a štěrky. Ve třetihorách byly pískovcové desky rozlámány vulkanickou činností, rozžhavené horniny ztuhly pod povrchem do kup a kuželů. Na zemský povrch působily
přírodní síly – vítr, voda, mráz a slunce. Výsledkem je krajina s divokými skalami, sopkami, řekami, romantickými údolími, lesy, loukami a rybníky.
Pískovcová skalní města jsou z geomorfologického hlediska labyrintem skalních věží, oddělených roklemi a soutěskami. Jsou to pozůstatky
původně celistvého pískovcového skalního masivu – tedy písčitých sedimentů mořského pobřeží.
Geopark představuje nejen známá skalní města (
Hruboskalsko,
Maloskalsko,
Prachovské skály,
Besedické skalní město nebo
Příhrazské skály), ale také zajímavé jeskyně, vulkanity, zkameněliny, vznik drahých kamenů i činnost vodní eroze.
Česko-bavorský geopark Egeria
Součástí
geoparku Egeria o rozloze 2500 čtverečních kilometrů je takzvaný
oherský prolom, tedy propadlina, která je geologicky nejaktivnější oblastí Českého masivu. Ačkoli nejmohutnější geologické projevy v ní ustaly před pěti miliony let, přetrvávají v ní tektonika, vulkanismus, vývěry termálních vod nebo i seismická aktivita. Geologickou pestrost území podtrhují
ložiska hnědého uhlí,
keramických surovin,
rud a drahých kovů, výskyty vzácných
nerostů a nesčetné minerální prameny. Mnoho míst je chráněno jako přírodní památky.
Pozornost přitahují zejména
geologické a geomorfologické zajímavosti, jakými jsou hluboká údolí, nápadné skalní útvary i tajemná rašeliniště jako například
Andělská Hora,
Božídarské rašeliniště,
čedičové varhany u Hlinek,
Dyleň,
Kladské rašeliny,
Lazurový vrch, pískovna Horní Blatná,
Přimda,
Rotavské varhany,
Smraďoch,
Svatošské skály,
údolí Ohře,
viklan u Rybničné... a další.
Geopark Železné hory představuje otevřenou učebnici geologie
Ve více než 600 milionů let dlouhé historii vznikla v
Železných horách řada geologických jevů a tak je zde možné spatřit to, co byste na celém území České republiky hledali několik týdnů a ujeli tisíců kilometrů.
Například na Chrudimsku mezi ně patří poutní kostel v osadě Podskala stojící před strmou opukovou stěnou,
pískovcové útvary Toulovcovy maštale, bývalé
lomy na pískovec ve Škrovádu nebo
opuková Střemošická stráň s trojbokým barokním sloupem Nejsvětější Trojice a mnoha chráněnými druhy rostlin a organismů. Některá místa jsou
součástí naučných stezek. Najdete zde zkameněliny, zkamenělé pravěké mořské dno, Žulovou stezku a řadu dalších zajímavých míst.
Geopark s vojenskou minulostí najdete v Ralsku
Geopark Ralsko je ve své podstatě specifickým geoparkem. Jeho území se z převážné části nachází v územní jednotce jedné obce. Výjimečná je i příznivost reliéfu, který vybízí k návštěvě handicapované, nejen vozíčkáře, ale i rodiny s dětmi a kočárky případně seniory. Krajině
paradoxně pomohlo zřízení vojenského prostoru, který zde byl 41 let. Území se uzavřelo okolnímu světu a místa, která vojska nechala ladem, si příroda obratem vzala zpět.
Nejvýznamnějšími přírodními památkami jsou
Vranovské skály s Juliinou vyhlídkou, Skalní divadlo s monumentální
Skalní branou, vrch
Stohánek se zbytky hradu, Široký kámen, s hnízdištěm výra velkého, Malý a Velký Jelení vrch, rašeliniště Černého rybníka s vodní plochou s lekníny bílými. Součástí oblasti
geoparku Ralsko jsou přírodní
rezervace Břehyně-Pecopala a
Hradčanské rybníky s rašeliništi.
GeoLoci na Tachovsku je krajina s duší
Park GeoLoci chce přilákat turisty na
Konstantinolázeňsko, kde člověk dokázal využít
minerální prameny, na
Plánsko a Stříbrsko, kde zase fungují hornické spolky, ve
Stříbře je dokonce i
Hornický skanzen. Zajímavý je také například
čedičový vrch Vlčí hora nebo lokalita
Michalovy hory. Po mnoho desetiletí uzavřené hraniční pásmo horského hřbetu se zachovalými cennými přírodními stanovišti bylo vyhlášeno jako
CHKO Český les.
Poznejte
kouzlo krajiny, která ač byla svědkem řady historických událostí, zůstala nenarušená a zachovala si svůj jedinečný charakter dodnes. Seznamte se s osudy generací, kterým místní krajina byla domovem i zdrojem obživy, vydejte se
po stopách bývalých obyvatel a objevte zbytky
zaniklých obcí a zaposlouchejte se do šumu stromů, které po nich zbyly.
Horniny Podyjí najdete v Čížově
Správa
Národního parku Podyjí vytvořila u návštěvnického centra v
Čížově na Znojemsku geopark, který představuje
12 základních hornin nacházejících se na tomto chráněném území. Kameníci na nich vytvořili výbrusy tak, aby vynikla jejich struktura. Mezi exponáty nechybí například
bítešská ortolula, kyselá vyvřelina typická pro skalní výběžky mezi Vranovem a Lukovem.
Před návštěvnickým centrem naleznete i řekou opracované
žulové balvany z lokality Devět mlýnů nebo
krystalický vápenec ze skalních výchozů mezi
Hardeggem a
Čížovem. Pozůstatky třetihorního moře z jihovýchodního okraje národního parku zastupuje například železitý pískovec.
Krajem Blanických rytířů...
Kraj blanických rytířů,
Podblanicko, je místem oplývajícím přírodními krásami a bohatou minulostí. Území ceněné z přírodního, geologického i historického hlediska se nachází v centrální oblasti Čech, které leží převážně v okrese
Benešov.
Geologický podklad
Kraje blanických rytířů tvoří z velké části
moldanubikum, které je
nejstarším stavebním kamenem Českého masívu – okna do geologických základů střední Evropy. V jeho srdci tyčí se dvojvrší
Velkého a
Malého Blaníku, které dalo celému kraji jméno. Středem území geoparku od jihojihozápadu k severoseverovýchodu prochází systém geologických zlomů, zvaný
Blanická brázda. Nejvýrazněji je
propadlina Blanické brázdy vyvinutá mezi Miličínem a Řísnicí, kde dosahuje šíře 15 km. V okolí se vyskytuje
červený pískovec, který dává charakteristickou barvu polím.
To nej z kraje pod Pradědem nabízí Geopark Jeseníky
Geologické jevy na Jihlavsku osvětlí Geopark Vysočina
Geopark o rozloze 205 km
2 ohraničují města
Telč, Batelov, Horní Ves,
Počátky, Panské Dubenky a Mrákotín. V krajině, kde se nachází
Geopark Vysočina, naleznete řadu míst, která jsou z hlediska geologického vývoje cenná. Patří k nim například
Míchova skála, Kamenné moře u zříceniny hradu Štamberk, Mrhatina, činné ale i opuštěné
lomy u Mrákotína, u Řásné, ve Vanově, Rácově a v Panských Dubenkách.
Symbolem národního geoparku se stala
Míchova skála poblíž vrchu
Javořice. Oblast je z geologického hlediska cenná zejména svou geomorfologií s vývojem skalních scenérií, rašelinišť a specifických biotopů na rozhraní
magmatických hornin moldanubického plutonu a metamorfovaných hornin moldanubika a specifickými magmatickými strukturami.
Druhohorní tropické korálové útesy a další překvapení Geoparku Podbeskydí
Geopark Podbeskydí se rozkládá v centrální části Podbeskydské pahorkatiny na území 530 km
2. Území je na severu ohraničeno sníženinou Oderské brány, na východě úbočím Palkovických vrchů na jihu prvním hřebenem
Moravskoslezských Beskyd a na západě úbočím Kojetínských vrchů. Jedná se o
geologicky velmi pestré území na severozápadním okraji Karpatského oblouku budované převážně
usazenými horninami jurského až křídového stáří. Na tomto poměrně malém území se můžete projít historií Země od dob, kdy Zemi vládli obří ještěři až do dnešních dnů.
Malebné území v podhůří
Beskyd skrývá mnohá svědectví dramatických geologických dějů. Nalezneme zde
trosky druhohorních tropických korálových útesů, mohutná souvrství hlubokomořských usazenin, pradávné podmořské sesuvy, stopy kontinentálního
ledovce či
sopečné horniny, které pronikly mořským dnem.
Geopark Broumovsko láká na příběh Země
Broumovský výběžek a celá
Broumovská vrchovina je kraj neobyčejně krásný a zajímavý, s nevídaným přírodním i kulturním bohatstvím. Kdysi
před stamiliony let v prvohorách tu byly rozlehlé
tropické močály s bujnou vegetací, jejíž zbytky pod mohutnými nánosy písků a štěrků zuhelnatěly. Obrovské tlaky v zemské kůře vrstvy ztvrdlých hornin potom opět vyzdvihly z hlubin jako hřeben
Jestřebích hor. Na konci prvohor zde vlivem horotvorných procesů zemská kůra pukla, a puklinou se
valící žhavé magma ze zemských hlubin z řady burácejících sopek vytvořilo ostrý hřeben vulkanických
Javořích hor. Ve třetihorách se místní kraj začal zase pozvolna ponořovat, až jej zaplavilo
mělké moře, do kterého řeky přinášely obrovské množství jemného písku.
Písek časem ztvrdnul v pískovec, a když pak zemské tlaky krajinu opět vyzdvihly a moře ustoupilo, zůstala uprostřed budoucího
Broumovského výběžku mohutná vodopropustná pískovcová deska, miskovitě prohnutá jako pánev. A zdejší lidé tak dostali obrovskou zásobárnu
výjimečně kvalitní pitné vody, která zajistila jejich domovy a hospodářství, napomohla jejich řemeslům a dobrému živobytí.
Naučnou stezku
Broumovskem za příběhy Země tvoří
čtyřicet informačních tabulek rozmístěných po celém Broumovsku – u
Broumova, Meziměstí,
Police nad Metují, České Metuje nebo
Adršpachu a jinde. Jde například o lokality Hynčický lom, Heřmánkovické údolí, písník v Bohdašíně nebo lom u Alpské Vísky v Meziměstí.