Krkonošská příroda je vzácná a křehká. Pro svou jedinečnost bylo zdejší území vyhlášeno národním parkem. Návštěvníci Krkonoš by proto měli do lůna přírody přicházet s pokorou a respektem.
Sjezdové lyžování v symbióze s přírodou
Většina zimních návštěvníků
Krkonoš přijíždí na
sjezdovky. Pro potěšení sjezdařů existuje dnes v
Krkonoších několik desítek kilometrů sjezdových tratí různých stupňů obtížnosti. K nejoblíbenějším skiareálům patří například
Ski areál Čertova hora v Harrachově,
Skiareál Špindlerův Mlýn, Skiresort
Černá hora – Pec pod Sněžkou nebo
Rokytnice nad Jizerou.
Při sjezdovém lyžování je důležité, aby se lyžaři drželi na vyznačených tratích a nejezdili přilehlými lesními porosty. Kromě možného
poškození stromků hranami lyží nebo snowboardů dochází zvýšeným pohybem lyžařů mimo sjezdovky k plašení lesních živočichů.
Krkonoše – ráj běžkařů
Běžkaři mohou využít
více než 500 km běžeckých tratí upravovaných v rámci projektu
Krkonoše – lyžařský běžecký ráj. Aktuálně leží na hřebenech
225 cm "suchého" sněhu, horská služba nadále varuje před
2. stupněm lavinového nebezpečí z pětidílné mezinárodní stupnice.
Mezi velmi oblíbené trasy patří například cesta
z Čertovy hory v Harrachově na Dvoračky a Labskou louku s následným sjezdem zpět do
Harrachova okolo
Mumlavy,
ze Špindlerova Mlýna se dá vyjet na Medvědín a pokračovat na
Vrbatovu boudu a Labskou louku (a
boudu),
Martinovku a okolo Davidových bud zpět do
Špindlu. Opačným směrem se můžete vydat
ze Špindlerovky na Luční boudu. Pokud by vás lákal
výlet u Pece pod Sněžkou určitě se vydejte hlavním hřebenem východních Krkonoš s nejvyššími vrcholy České republiky –
Sněžkou, Studniční a Luční horou.
Problém z hlediska ochrany přírody může nastat, když se běžkaři v hřebenové části
Krkonoš, tj. v I. zóně národního parku, nedrží
upravovaných nebo značených cest a vytvářejí na vrcholových loukách různé zkratky nebo vystupují na vrcholy s omezeným přístupem. S ohledem na hustou síť cest
není na hřebenech mnoho klidových zón, v nichž zimuje například kriticky ohrožený tetřívek obecný. Při nízké vrstvě sněhu navíc hrozí zejména
na vyfoukávaných místech poškození vegetace.
Zima bohužel není v horách úplně ideální čas pro
pěší výlety. Pohyb po sněhu je náročný, proto pěší
rádi využívají upravované běžkařské tratě, po kterých se chodí snadněji. Úprava těchto tratí ale stojí nemalé finanční prostředky a pěší turista může upravenou stopu rozšlapat a zničit. Proto je žádoucí, aby
pěší chodili jen po okraji těchto tratí, a jdou-li ve skupince, pak za sebou.
Krkonošské skialpinistické trasy
Toto platí i pro
turisty na sněžnicích a skialpinisty. Také oni se v I. zóně KRNAP mohou pohybovat pouze po značených cestách. Skialpinistům navíc Správa KRNAP navíc vyhradila speciální
skialpinistické trasy. Tyto turistické okruhy vedou zajímavými a relativně bezpečnými lokalitami. Jedná se o
trasy v okolí Špindlerova mlýna (
Martinovka, Klínové boudy, Chalupa na rozcestí, Medvědí koleno... atp.),
v okolí Pece pod Sněžkou vedou trasy do Modrým dolem k
Výrovce a potom po zelené přes Richtrovy Boudy zpět do
Pece nebo po modré do
Obřího dolu a po červené přes vrchol
Sněžky dolů po žluté k horní stanici lanovky na
Růžové hoře a zpět do
Pece.
S drakem jen do II. a III. zóny
Další zimní aktivitou, jejíž obliba roste, je
snowkiting. Jízda
na lyžích či snowboardu tažených drakem je bezproblémová na rozsáhlých loukách v nižších částech hor, například v okolí
Vrchlabí, na
Předních či Zadních Rennerovkách, ale na hřebenových loukách v I. zóně KRNAP, například v okolí
Luční nebo
Labské boudy, opět vyvstává problém
rušení živočichů či poškození vegetace, proto zde jízdu na drakovi zákon o ochraně přírody a krajiny nedovoluje.
Na druhou stranu
Krkonoše skutečně kiterům nabízejí
dobré terény, kde mohou jezdit. Dobrou lokalitou jsou
rozlehlé louky v okolí Brádlerových bud,
Medvědí boudy nebo Moravské boudy ve středních Krkonoších. Nadmořská výška kolem 1 000 m n. m. zajišťuje stálou sněhovou pokrývku po většinu zimy a větrné počasí. Chalupy samotné nabízejí pro kitery solidní zázemí. Dobrou konfiguraci terénu mají
louky v okolí Vrchlabí, jejichž další výhodou je snadná dostupnost i autem.
Vyžití pro ledolezce
Krkonoše jsou také vyhledávány ledolezci. Většina ledopádů se však nachází v nepřístupných lokalitách.
Legálně lze lézt jen na skále
na konci cesty Buď fit v Labském dole. S ohledem na denní limit 16 ledolezců je nezbytné se předem registrovat.
Lezeckou oblast tvoří
skála, cca 20 m vysoká, nacházející se v
Labském dole mimo cestu na pravém břehu řeky
Labe u konce upravované běžecké cesty Buď fit (modrá značka vedoucí ze
Špindlerova Mlýna do Labského dolu). Tu pokrývá
ledopád o mocnosti několika cm až desítek cm. Jelikož se ledopád nachází ve 2. zóně a v těsné blízkosti 1. zóny
KRNAP. U ledopádu nenajdete žádnou hospodu ani chatu. Lézt může najednou nejvíce 16 horolezců v době 8-17 hodin. Rezervace lezeckého času je možná
přes web správy KRNAP.