Polární medvědi jsou
největšími žijícími predátory na Zemi. Nacházejí se především v Grónsku, Severní Americe a Asii. Jsou chráněni a jejich lov podléhá kontrole. Mezinárodní svaz ochrany přírody je označuje jako
zranitelný druh kvůli nejisté budoucnosti a hrozbám způsobeným člověkem a ekologickými změnami. Mimo to lední medvědy ohrožuje také komerční
lov a
těžba ropy a plynu v arktických oblastech. Je důležité podporovat
záchranné programy a vytvářet příhodné podmínky pro ochranu ledních medvědů a
arktických ekosystémů.
Lední medvědi to nemají jednoduché ale ani v zajetí – jejich
rozmnožování v zoologických zahradách bývá velmi
složité. Každé mládě, které přežije, poté přiláká davy návštěvníků. A když zrovna není mládě, musí vám stačit pohled na odrostlejší medvíďata nebo dospělé medvědy, kteří
patří mezi nejoblíbenější zvířata zoologických zahrad. V České republice lední medvědy chová
zoo Praha a
zoo Brno.
Zoo Praha: původní obyvatelé a nová expozice Arktida
V
zoologické zahradě v
Praze žily po dlouhou dobu medvědí legendy: samice
Bora se svou dcerou
Bertou a hravý samec
Tom. Berta se v roce 2003 narodila rodičům Boře a Alíkovi a v
zoo Praha strávila celý život. Jako medvídě všechny bavila
neuvěřitelnou energií, s níž řádila ve vodě a hrála si s kbelíky. Pohlaví mláděte chovatelé tehdy ještě neznali, ale po prvotním rychlém vyšetření usuzovali, že se jedná o samečka – a tak dostalo od hudebníka
Petra Hapky jméno Albert. Když se později ukázalo, že je
domnělý samec vlastně samice, stačila drobná úprava jména – a
z Bertíka byla Berta. Berta a její matka Bora tvořily nějaký čas semknutou dvojici. Zhruba po dvou letech se ale
vztah matky s dcerou zhoršil – to když Berta dospěla do věku, kdy v přírodě medvíďata svou matku opouštějí a stavějí se na vlastní nohy. Chovatelům nezbylo, než ji
oddělit a obě
samice držet zvlášť. Pražský výběh ledních medvědů naštěstí takové opatření umožňuje, protože jde vlastně o výběhy dva, vzájemně propojené uzavíratelným průchodem.
Pohodu do rodiny vnesl
příchod medvědího samce Toma v roce 2009. Chovatelé se pokusili seznámit celé trio dohromady, a výsledek předčil očekávání:
všichni tři medvědi se skvěle sžili. Mladému Tomovi byl tehdy jen rok a čtvrt (narodil se 23. listopadu 2007 v
Brně) a
Bora si k němu vytvořila
vazbu jako k vlastnímu mláděti. Tom si díky ní v
Praze skvěle zvyknul. Dlouhá léta pak
Tom s Bertou tvořili sehraný pár, přestože měli odlišné povahy – Tom je suverénní, nápaditý a hravý, zatímco o čtyři roky starší Bertě někdy chyběla sebejistota. I tak si tihle dva skvěle rozuměli. Rádi spolu dováděli ve vodě, zkoumali některou z mnoha
hraček, které medvědi dostávají – od
míčů a pneumatik až po
námořní bójky a silniční
kužely, anebo si užívali chladivého
sněhu z ledovače či speciální
medvědí zmrzliny z ryb, mrkve a jablek zamražených ve vodě. Berta, které by bylo v prosinci 2023 celých 20 let, musela být pro své onkologické onemocnění v září téhož roku uspána a v expozici tak zůstal pouze osamocený Tom.
Na doporučení koordinátora evropského chovného programu
odejde Tom letos na jaře
do zoo v Almaty v Kazachstánu. To není vůbec špatná destinace. Almaty (dříve Alma-Ata) má díky své poloze poměrně příznivé klima a v zoologické zahradě mají pro lední medvědy tři výběhy a klimatizovaný vnitřní prostor.
Tom by tam měl dostat šanci zanechat po sobě potomka či raději potomky. A mimochodem, jeho otec Umca se narodil právě v Almaty, takže pro tamní zoo bude Tomův příchod podobně významný, jako byl pro nás příchod Mojiny dcery Duni… I když pražský
starý medvědinec nevyhovuje, díky připravované výstavbě Arktidy bez ledních medvědů ani v mezidobí nezůstane. Na doporučení koordinátora by do Prahy po Tomově odchodu měli přijít dva samci,
dvojčata Gregor a Aleut, kteří se narodili 2. prosince 2010 v Norimberku a nyní žijí ve Varšavě.
Pro
novou expozici zvířat
Arktidy (tedy nejen pro lední medvědy, byť ti v ní budou nejdůležitější) byla vybrána lokalita v severozápadním cípu areálu
zoo Praha, kde jsou nejvhodnější mikroklimatické podmínky. Lední medvědi zde budou mít k dispozic
i dva rozsáhlé expoziční výběhy s bazény, které nabídnou návštěvníkům různé
pohledy pod hladinu i nad ni. Zázemí budou tvořit odstavný výběh a hlavně stavebně oddělené ubikace umožňující vytvořit samici oázu absolutního klidu nezbytného pro úspěšný odchov mláďat. Součástí expozice bude i prostor pro
tuleně obecné, které bude možné pozorovat nejen z hlediště, ale i z terasy restaurace. Rozsáhlá stavba, která zaujme prostor více než osmi tisíc metrů čtverečních, by se měla rozběhnout už letos, práce budou trvat čtyři roky.
Zoo Brno: Umca, Cora & Noria
V
zoologické zahradě v
Brně se v posledních letech podařilo úspěšně odchovat několik medvíďat, rodiče všech byli
lední medvěd Umca pocházející z kazašské Almaty a
medvědice Cora, která přicestovala z ruského Petrohradu. Prvními mláďaty se stali
medvídci Bill a Tom (první žije v německé zoo Gelsenkirchen, Tom je v pražské zoo), v roce 2012 přišli na svět
samička Kometa a
sameček Nanuk. Dnes Kometa žije v Zoo Rostov na Donu v Rusku; Nanuk byl v Zoo Nikolajev a společnost mu dělala partnerka Zefira. Aktuálně pobývá v Belgii, konkrétně v Monde Sauvage. Posledním přírůstkem je
Noria, která se narodila v roce 2015. Od půlky září 2018 žije v německé Zoo Rostock.
Samec Umca bohužel v roce 2018 předčasně uhynul na degenerativní onemocnění ledvin, samička
Cora tak v
zoo Brno zůstala zcela sama. V roce 2020 ji ale čekalo příjemné překvapení –
brněnská zoo dala zrekonstruovat a
rozšířit původní výběh. Nejenže si Cora zaplave ve
větším bazénu (zvětšila se zde plocha i hloubka), ale atraktivní prvek v podobě
nového vodopádu se líbí medvědici i návštěvníkům. Starý bazén měl plochu 50 metrů čtverečních, nový čítá 135 metrů čtverečních. Cora je v
brněnské zoo zhruba dvacet let, za tu dobu vychovala pět medvíďat. Díky rozšíření bazénu a novému zázemí
zoo splnila podmínky proto, aby mohla Coře přivést nového samce, se kterým by mohla mít další mláďata. Ve volné přírodě se lední medvědi dožívají asi 30 let, v zajetí to bývá i přes 40 let.
Sněhulka, Polárka a další medvědí zajímavosti
- Odchovy ledních medvědů v zoo mají nízkou úspěšnost. Své o tom ví zoo Praha, kde se lední medvědi chovají od třicátých let, ale většina mláďat samice Nory a samce Otta nepřežila první dny či týdny. V roce 1942 se proto tehdejší ředitel zoo Jan Vlasák rozhodl experimentovat a čerstvě narozenou lední medvědici Sněhulku si odvezl domů. Medvídě se podařilo vypiplat a po půl roce se vrátilo do zoo, kde pak žilo ve výběhu společně s mládětem hnědého medvěda. Rychle se skamarádili, ale Sněhulku bohužel čekal smutný osud: zemřela po pádu ze skály a nedožila se ani prvních narozenin.
- Příběh Sněhulky a prvního úspěšného umělého odchovu ledního medvíděte proslavil pražskou zoo spíš v zahraničí, doma se o něm příliš nevědělo. Známější je druhé, úspěšně a hlavně přirozeně odchované mládě, Sněhulčina mladší sestra Polárka, narozená v listopadu 1947. Dožila se téměř dvanácti let, její obrázek doplňoval logo Pražských mrazíren a byla po ní pojmenována i zmrzlina.
- Stejně je na tom název zmrzliny nanuk: víte, že tak se ledním medvědům říká v jazyce Inuitů, pro které je posvátným zvířetem?
- Lední medvědi jsou skvělí plavci, dokážou uplavat desítky kilometrů za den a vydrží pod vodou až dvě minuty. Pokud ale při delší plavbě nenajdou kousek pevniny nebo kru, na níž by si odpočali, utopí se.
- Když je potřeba, dokážou lední medvědi upalovat rychlostí až 40 km za hodinu, ale je to jako s plaváním: nevydrží běžet dlouho.