Přilba, zbroj a meč zvané Svatováclavské vždy patřily mezi nejstarší a nejcennější památky spojované s nejvýznamnějším českým patronem. V prvních zprávách, ale i v mladších interpretacích, se ponejvíce soudilo, že památky byly kdysi spjaty s osobou sv. Václava, anebo pocházejí z doby jemu ne příliš vzdálené. Výjimkou byl pouze ve 20. století převažující názor některých odborníků, že meč je až gotický. Nedávno se však prokázalo, že i tuto zbraň mohl kdysi sv. Václav vlastnit.
Sv. Václav asi vlastnil i zbroj, dnešní košili zbroje. I ji lze datovat do začátku 10. století. Pocházela z Byzance nebo Předního východu, nelze ale ani vyloučit domácí původ, případně v oblasti Velké Moravy. Byla zhotovena z železného pletiva technikou svařovaných a nýtovaných kroužků. Její plocha byla sestavena tak, že původně samostatné díly čtvercového či obdélného tvaru byly posléze spojeny do konečného tvaru.
I zvon přilby, vykovaný zřejmě v Čechách z jednoho kusu železa, mohl světci patřit. Původně se na něm nacházel integrální nánosník v místě, kde je dnes připevněn mladší a kdysi samostatný kus s postavou Ukřižovaného. O používání přilby, a to zřejmě v boji, svědčí specifický otvor na týlu, snad související s úderem sekyrou. Na přelomu 10. a 11. století byl ke zvonu starší přilby připevněn zdobný nánosník s postavou Ukřižovaného a obroučka, importy ze Skandinávie. K úpravě dal pravděpodobně popud kníže Boleslav II. (zemřel 999), o němž je známo, že kult sv. Václava podporoval a také měl zálibu ve zbraních.
Zbroj svatého Václava si prohlédnete společně s přilbou v expozici Příběh Pražského hradu ve Starém královském paláci na Pražském hradě. Meč je prezentován ve stálé expozici Pokladu v kapli sv. Kříže v katedrále svatého Víta.