Smrt
pětatřicetiletého hudebního skladatele vrcholu na životních i tvůrčích sil dodnes nedá spát lékařům ani milovníkům záhad. Podle jednoho medicínského webu v lékařské a historické literatuře lze najít asi 120 různých teorií, proč
Mozart zemřel.
Skladatel, který si napsal vlastní rekviem
Příčiny jsou pestré, od
otravy přes
revmatickou horečku až po „zákopovou nefritidu“ – zřejmě
streptokokovou infekci – která sužovala vojáky bojující v rusko-turecké válce. Když boje v létě roku 1791 skončily, nemocní vojáci zaplavili vídeňskou vojenskou nemocnici a zavlekli tak chorobu do města. Při pobytu na frontě nakazil dokonce i
císař Josef II., který nemoci podlehl po návratu do Vídně v únoru 1790.
Mozartovu smrt navíc bude navždy provázet slavné a nedokončené
Rekviem d moll. Traduje se, že už když dostal objednávku, tvrdil, že zádušní mši píše pro sebe.
Formanův Amadeus oprášil zažitou pověru, že
tajným objednatelem zhudebněné zádušní mše byl jeho neúspěšný konkurent
Antonio Salieri. Skladbu si ve skutečnosti objednal
hrabě Franz von Walsegg, který tak chtěl uctít smrt milované manželky. Rekviem ale zůstalo nedokončené,
5. prosince 1791 v jednu hodinu po půlnoci jeho autor zemřel.
Poslední turné
Zdravotní problémy Mozarta provázely už během jeho
poslední návštěvy Prahy, kde ještě
6. září 1791 řídil provedení
opery La clemenza di Tito ve Stavovském divadle, složené pro oslavy korunovace nového císaře Leopolda II. Před premiérou bydleli manželé Mozartovi znovu na
Bertramce, zahrnováni pohostinností
skladatele Františka Xavera Duška a jeho manželky Josefiny. Podle dobových svědectví byl skladatel během pražského turné nezvykle bledý a zasmušilý, ale zřejmě nikdo by tehdy nehádal, že za čtvrt roku bude Mozart po smrti.
Jak svého miláčka oplakávali Pražané, kteří mu tak rozuměli? Určitě víc než ve Vídni, kde skladatele doprovodilo k hrobu jen pár lidí.
Když 14. prosince 1791 uspořádal
orchestr Stavovského divadla v
malostranském chrámu sv. Mikuláše smuteční tryznu, sešly se tu na čtyři tisíce lidí. K poctě slavného skladatele hrálo
120 nejlepších pražských hudebníků a sólo zazpívala právě věrná přítelkyně
Josefina Dušková – ta, pro niž kdysi Amadeus složil překrásnou koncertní árii
Bella mia fiamma, addio.
Vivat Mozart!
Dvojité výročí Wolfganga Amadea Mozarta připomněl dubnový hudební festival I’Mozart, Pardubické hudební jaro i výstava v
Českém muzeu hudby. Zbývá ještě poslední rozloučení, a to
koncert Vivat Mozart – Vzpomínka na Mozarta, který se koná v
pondělí 26. prosince ve
Smetanově síni Obecního domu v rámci
mezinárodního hudebního festivalu České doteky hudby. V programu sestaveném výhradně z děl rakouského velikána zazní známé i méně známé instrumentální skladby, například
Malá noční hudba,
Koncert pro lesní roh a orchestr či
operní árie z Figarovy svatby a
Dona Giovanniho. Mozartovi se částečně bude věnovat i koncert následující den; na stejném místě zazní
Mozartova Pražská symfonie,
Dvořákova Česká suita a další díla. Vstupenky seženete přes internetové stránky festivalu.