Už od pradávných dob se lípa stala pro svou vůni, půvabnou korunu i vlídný stín
symbolem ochrany, pomoci a lásky. Lidé věřili, že dokáže odehnat zlé duchy a svou energií zbaví člověka chmurných myšlenek. Navíc se lípy dožívají velmi
vysokého věku, což naše předky také fascinovalo. Lípa byla proto uctívána indoevropskými kmeny odedávna, stejně jako
dub, který s lípou tvořil dokonalou dvojici – lípa zastávala roli ženského prvku, dub pak mužského.
Na konci 19. století byl však dub silně spojován s německým národem, zatímco lípa se slovanským. Pouto se definitivně přetrhlo v Praze roku
1848, kdy se konal
Všeslovanský sjezd. Na něm se lípa stala oficiálně
stromem všech Slovanů a Češi ji od té doby považují za národní strom.
Lípy, které pamatují 1000 let
Za jednu z nejstarších lip se považuje
Tisíciletá lípa v Klokočově na
Vysočině. Údajně bývala jedním ze stromů, které
fungovaly jako směrník v pralesních mokřadech Libické obchodní stezky spojující Čechy a Moravu. Už ve 14. století šlo o velmi starý strom, který zaujal císaře Karla IV. Na jeho počest se někdy nazývá také Královská nebo Karlova. Tradice praví, že zde král odpočinul na cestě k léčivému prameni v Modletíně.
Tatobitská Lípa velkolistá roste na prahu
Českého ráje v obci Tatobity v Libereckém kraji. Strom se objevuje na vlajce a znaku obce. V roce
2016 stala
druhým nejkrásnějším stromem Evropy. Obvod kmene Tatobitské lípy je přes devět metrů a do její dutiny se vejde asi 11 dospělých lidí.
Lípa v osadě Kotel na
Českolipsku na první pohled zaujme svou rozložitou korunou a vykotlaným kmenem s několika otvory. Tisíciletá lípa byla vždy pevně spjatá s historií osady a jejích obyvatel. Strom byl zasažen v průběhu věků
několika požáry, ale pokaždé se jej
podařilo zachránit. Do dutiny se vměstná dvacet dospělýchosob.
Lípa Jana Gurreho v Římově
Lípa v zahradě u římovského kostela sv. Ducha roste, kvete a svými plodovými lístky
léčí již dobrých 670 let. Jako třistaletý strom byla
údajně přítomna zjevení, na jehož základě navrhl jezuita Jan Gurre postavení loretánské kaple a kostela sv. Ducha u tehdejšího římovského statku — s úctou ke stromu
stavbu naplánoval tak, aby lípa zůstala zachována.
Lípa je nejstarší a nejmohutnější památný strom okresu České Budějovice. Do 1
2 metrů vysoké duté lípy se v roce 1996 vměstnalo 51 lidí.
Památná lípa v Kamenici nad Lipou
V zámecké zahradě v
Kamenici nad Lipou byla roku 1248 vysazena lípa, která dnes patří mezi památné lípy města.
Kamenická lípa, symbol obce, na první pohled zaujme svými vodorovnými větvemi. Roku 1824 byla košatá koruna památné lípy sražena bleskem. Dodnes z ní přetrvává
torzo kmene se dvěma přízemními větvemi, které je odborně ošetřováno, později byl okolo ní postaven pavlán se zábradlím.
Lípa měla v minulosti údajně
19 dlouhých větví,
na nichž byl umístěn taneční parket zámeckého panstva. Dle pověsti si na plošině lípy zatančil i sám Jan Žižka. V těsném sousedství lípy roste její dcera, která se v budoucnosti stane nositelkou rodu.
Žeberská lípa v Krušnohoří
Přírodní klenot –
Žeberská lípa, roste nedaleko Vysoké Pece na Chomutovsku, kousek od zámku Jezeří. Přídomek žeberská získala dle
zříceniny Starý Žeberk.
Strom je nejstarším na Mostecku, jeho věk se odhaduje až na
900 let. Z dávných věků přežívá dodnes jako obrůstající torzo, krásn
é romantické a opředené pověstí o dívce, která v nouzi našla v dutině této lípy ochranu.
Hadí královna z Jeseníků
Opravdu raritní lípa s mohutnými kořenovými náběhy, je
stromem s největším obvodem kmene v CHKO Jeseníky. Co do obvodu kmene nemá soupeře v širokém okolí. Je vysoká 24 metrů a obvod jejího kmene má úctyhodných
9 metrů.
Svou přezdívku
Hadí královna dostala lípa podle pověsti, která vypráví, že kdysi k ní přišel chalupník, aby si nabral pár kamenů na opravu svého dvora. Když jeden z nich odvalil, objevil se pod ním
bílý had se zlatou korunkou. Chalupník hada o korunku okradl, ale záhy přišel o hospodářská zvířata i střechu nad hlavou. Navíc kmen stromu je podivně
zakroucený tak, jako by se po něm vinuli hadi.
Vejdova lípa – nejmohutnější strom v ČR
Nejmohutnější lípou na území České republiky je
Vejdova lípa, jejíž obvod kmene měří
1225 cm. Věk lípy není přesně znám, uvádí se
600 i 850 let. Jisté je, že bude starší než obec
Pastviny (vznik r. 1513), v jejíž katastru roste. Kmen stromu je dutý, v 70. letech byla zakryta šindelovou stříškou. Dnes je volně přístupná, kmen
stromu obejme 11 dospělých lidí.
Strom je opředen mnoha pověstmi – jedna z nich vypraví
o malém pasáčkovi, který spadl do dutiny. Od té doby se v noci ozývalo se stromu sténání a v koruně se objevovalo světlo. Vše ustalo, když se kmen otevřel a bylo možné do něj vstoupit. Lidé tam pak našli z pasáčka už jen kostru. Dutina stromu se otevřela někdy počátkem 20. století a podle dobového
hlášení četnické stanice se tam pohodlně vešel
stůl a čtyři židle.
Lukasova lípa završila pomyslný kruh 20 let ankety Strom roku
Strom roku 2021,
Zpívající lípa nebo také Lukásova lípa patří mezi nejmohutnější a nejstarší stromy České republiky a je památná. Sedával pod ní Alois Jirásek i Tereza Nováková, její příběh měl v plánu zhudebnit Bohuslav Martinů. Její stáří je odhadováno na více jak 700 let.
V pověsti se dále vypráví o tom, že když opisoval žalmy, zpíval si je, a poněvadž byl hluchý, sám je neslyšel. Zpěv se nesl z dutiny vysoko do koruny a zazníval střídavě ze všech stran. Díky ozvěně ve veliké dutině nabýval zvláštního zabarvení, které působilo o to víc tajemně právě v noci, kdy stařeček knihy opisoval. Odtud pochází název
Zpívající lípa. Odkaz lípy žije i dál. V roce 2000 byl vysazen první potomek Zpívající lípy, který pod stromem vyklíčil z lipového semínka. Od té doby byla zasazena dvacítka semenáčků a další jsou připraveny k výsadbě. Rostou u místní školy, v pražském arboretu potomků významných stromů na Vyšehradě, ale také v anglickém Bristolu i jinde.