ÚvodČeská nejArchitektonickéJakub Auguston – známý stavitel západočeského baroka
Architektonické

Jakub Auguston – známý stavitel západočeského baroka

V době baroka se téměř ve všech regionech objevili výrazní umělci, za nimiž zůstalo často ohromující dílo. Osobností západočeského baroka se stal stavitel Jakub Auguston (mezi lety 1665 až 1670, Řím – 3. února 1735, Plzeň), autor četných měšťanských domů, kostelů a zámků.
Mezi stavitelské osobnosti baroka na Plzeňsku patřil vedle Jana Blažeje Santiniho a Kiliána Ignáce Dientzenhofera také Jakub Auguston. Byl členem rozvětvené rodiny italských zedníků, štukatérů a stavitelů, kteří v Čechách působili od první poloviny 17. století. Narodil se jako Giacomo Agustoni, do Plzně jej povolal jeho strýc. Stal se plzeňským měšťanem, po strýcově smrti v roce 1701 převzal jeho dílnu a ve městě přestavěl nebo upravil, popřípadě postavil celou řadu významných staveb, od dominikánského kláštera (nyní Studijní a vědecká knihovna Plzeňského kraje) přes úpravu fasády kláštera františkánůMuzeem církevního umění plzeňské diecéze ve Františkánské ulici až po arcibiskupství na náměstí Republiky naproti kostelu sv. Bartoloměje. Na sklonku života si postavil krásný barokní dům v dnešní Sedláčkově ulici, ale s rozvětvenou rodinou v něm strávil jen poslední rok svého života.

Jeho první velkou samostatnou stavbou byl zámek Nebílovy; stavěl podle projektu renomovaného vídeňského architekta Johanna Lucase von Hildebrandta, sám zřejmě navrhl barokní nebílovskou zahradu. Podobně stavěl také zámek v Týnci u Klatov, a to podle plánů barokního architekta Giovanniho Battisty Alliprandiho. Pro městečko Radnice navrhl barokní kostel sv. Václava, k jeho nejhezčím dílům patří oválný barokní kostel sv. VítaDobřanech. V Dolní Lukavici u Přeštic postavil pro hraběte Františka Morzina barokní zámek, pravděpodobně se také současně podílel na barokní přestavbě kostela sv. Petra a Pavla. Zřejmě byl i u zahájení stavby kláštera v Chotěšově, ale protože záhy poté zemřel, dílo po něm převzali jiní stavitelé. Historickou kuriozitou je jeho portrét na fresce v interiérech zámku Trpísty.
 
Klášter Chotěšov – jedna z dominant Plzeňského kraje Památky

Klášter Chotěšov – jedna z dominant Plzeňského kraje

Klášter premonstrátek ze 13. století, který se majestátně tyčí nad řekou Radbuzou, patří k nejstarším památkám na Plzeňsku. V sezóně se v něm konají prohlídky, výstavy a nejrůznější kulturní akce. Stálá expozice: historie kláštera a obce, kapitulní síň, kostel, freska, výstavy a hasičské muzeum.

Evropa v Česku: proč máme rádi Itálii?

Evropa v Česku: proč máme rádi Itálii?

Benátky, Florencie a věčné město Řím, jezera Lago di Garda, Lago di Maggiore a Lago di Como, Alpy, tajemné Pompeje, nekonečné písečné pláže, úžasné památky na každém rohu, víno, olivové háje a fantastická kuchyně: je tolik věcí, které máme rádi v Itálii! Seriál o evropských zemích pokračuje na jihu, v jedné z nejoblíbenějších zemí letních dovolených. Pojďte s Kudy z nudy poznat Itálii!

Pohodově okolo Radbuzy

Pohodově okolo Radbuzy

Trasa z Dobřan do Holýšova a okolo Radbuzy zpět je určena těm, kterým stačí kratší nenáročný výlet na kole. Začíná v Dobřanech, kam s kolem můžete dojet i vlakem a provede vás krajinou kolem Křížového vrchu, dominanty Mikroregionu Radbuza. Projedete se po klidných silnicích i lesních a polních cestách, kde stěží potkáte auto.

Kaple Jména Panny Marie v Mladoticích – první Santiniho projekt Památky

Kaple Jména Panny Marie v Mladoticích – první Santiniho projekt

Novou kapli nechal opat Evžen Tyttl vybudovat dle projektu J. B. Santiniho-Aichela. Pokládání základního kamene 2. května 1708 se zúčastnil opat se všemi obyvateli konventu. O dva roky později byla kaple dokončena a 14. září 1710 opat kapli slavnostně požehnal.

Barokní zahrada zámku Nebílovy Příroda

Barokní zahrada zámku Nebílovy

Na zámku Nebílovy na Plzeňsku bude po rekonstrukci v roce 2023 otevřena původní barokní zahrada s živými ploty, květinovými záhony, cestičkami a s fontánou.

Zámek Nebílovy – vyniká klidnou a romantickou atmosférou Památky

Zámek Nebílovy – vyniká klidnou a romantickou atmosférou

Nebílovský zámek je příkladem velmi čisté, vídeňsky orientované barokní zámecké architektury. Osobnost hraběte Prokopa Vojtěcha Czernina, majitele nebílovského zámku, který zastával od roku 1790 úřad nejvyššího lovčího Království českého, přibližuje zpřístupněný lovecký pokoj.

30 let agentury CzechTourism: turistické milníky Plzeňského kraje

30 let agentury CzechTourism: turistické milníky Plzeňského kraje

Jaké proměny prožil Plzeňský kraj během posledních třiceti let? Znovu anebo vůbec poprvé jsme se mohli projít po Zlaté stezce, podívat se do Loosových interiérů, Techmanie a Muzea loutek v Plzni, do přírodního výběhu s vlky u Srní, na rozhlednu na Čerchově, do fascinující jízdárny ve Světcích anebo do kaolinových dolů u Nevřeně. Pojďte se s portálem Kudy z nudy a agenturou CzechTourism projít Plzeňským krajem, Chodskem a Českým lesem rok za rokem!

Radnice

Radnice

Radnice leží uprostřed kouzelné krajiny plné lesů na západním okraji Křivoklátské vrchoviny; jen málokdo by uvěřil, že se tu kdysi hojně těžilo uhlí. Do Rokycan je to jen dvanáct kilometrů, ale přesto se o Radnicích mluví a píše jako o odlehlém městě, kde se zastavil čas.

Dobřany

Dobřany

Kolem západočeské metropole se vine řetěz menších městeček; vedle Starého Plzence jde například o Třemošnou, Město Touškov, Nýřany nebo Dobřany. Ty leží na řece Radbuze jižně od Plzně a pyšní se nejenom pěkným historickým centrem, ale také známým pivovarem Modrá hvězda.

Kostel sv. Víta v Dobřanech Památky

Kostel sv. Víta v Dobřanech

Dnešní barokní kostel sv. Víta v Dobřanech byl postaven v letech 1727 – 1734 na místě původního kostela z materiálu získaného z původní stavby. Kostel stojí naproti kostelu sv. Mikuláše při severozápadním okraji náměstí. Po stranách oltáře stojí sochy sv. Ludmily a sv. Václava.

Kostel sv. Václava v Radnicích Památky

Kostel sv. Václava v Radnicích

Barokní novostavba z roku 1720, postavená podle návrhu Jakuba Augustona ml. na místě staršího kostela. Při kostele stála zvonice, byla situována v ohradní zdi hřbitova, severně od západního průčelí kostela. Nad vchodem je výklenek se sochou sv. Václava, patrona kostela.