Klášter Plasy uvidíte v podobě, kterou mu vtiskla barokní přestavba
architektů J. B. Santiniho nebo K. I. Dientzenhofera. Podle plánů Jana Blažeje Santiniho Aichela byla v budově konventu také postupně realizována čtyři samonosná
schodiště. Dvě spojující přízemí s půdním prostorem a dvě trojramenná v rizalitech rajského dvora. Největším unikátem je ale samotný systém základů kláštera vybudovaného „na vodě“.
Podle cisterciácké tradice se stavělo v
údolní říční nivě, kde se nacházelo velmi nestabilní bažinaté podloží. Proto byla budova založena na 5100 dubových pilotách, k nimž se přivedla voda, jež konzervuje toto dřevo v základech. Přes ně byl položen
trámový rošt a teprve na něj vystavěno zdivo budovy. Aby rošt nezačal hnít a budova se propadat, byla do základů přivedena voda z několika pramenů, která
zamezila přístupu vzduchu ke dřevu, a to de facto zkamenělo. Soustava vodních kanálů nacházejících se pod budovou konventu, není jediným technickým řešením této stavby. Konvent má také vzdušný systém, který pomáhá odbourávat vlhkost a prohřívat budovu.
Stav hladiny a kvalita vody se musí
kontrolovat až čtyřikrát denně. Pokud by se voda ze základů vypustila, celý klášter by se zřítil. „Bez vody se klášter zřítí, což nám říká i nápis ("aeDIfICIVM hoC sIne aqVIs rVet"), který je vzadu i v královské štole… Je zároveň chronogramem a říká nám rok 1720, kdy byl položen druhý základní kámen konventu.
Dutá obvodová zdiva pak náleží k
vzdušnému systému, dá se jimi i procházet kolem rajského dvora.