Předchůdcem
Karlova mostu byl
Juditin most, zničený povodní roku 1342. Předlohou pro oba byl Kamenný most přes Dunaj v bavorském Regensburgu, vůbec nejstarší kamenný most ve střední Evropě.
Stavbu řídil
Petr Parléř, dvorní stavitel krále a císaře
Karla IV., dokončen ale byl až po jeho smrti. Je postavený z pískovcových kvádrů, a jak potvrdily novodobé archeologické průzkumy, do malty skutečně zedníci přidávali
syrová i vařená vejce z
Velvar,
tvaroh a syrečky z
Unhoště a
víno.
Karlův most patřil mezi nejmohutnější mostní stavby své doby: je 515,76 m dlouhý a 9,5 m široký. Díky němu se
Praha stala důležitou zastávkou evropských obchodních tras. Až do roku 1841 a otevření
řetězového mostu v místě dnešního
mostu Legií byl Karlův most také jedinou spojnicí pravého a levého břehu
Vltavy.
Od roku 1883 až do druhé světové války po něm jezdily tramvaje a do roku 1965 auta. První sochy se na mostě objevily v době baroka; nejstarší
socha sv. Jana Nepomuckého je z roku 1683, nejmladší
sousoší sv. Cyrila a Metoděje vzniklo ve třicátých letech 20. století. Novodobý je i jeho název. Původně se mu říkalo jen Kamenný nebo Pražský most, jméno
Karlův most se vžilo až kolem roku 1870 na základě dřívějšího podnětu
K. H. Borovského.
K mostu také patří
socha rytíře Bruncvíka, kamenné schodiště na
Kampu a gotické věže na obou jeho koncích,
Staroměstská mostecká věž a
Malostranská mostecká věž. Vedle ní stojí menší věž, která má románské základy, pochází z 12. století a patřila již k opevnění Juditina mostu.
V létě 2022 se dokonce
Karlův most zařadil mezi hvězdy
Instagramu: v žebříčku oblíbených míst na světě s největším počtem postů mu patří desáté místo. Podle recenzí na portálu
TripAdvisor a studie britské společnosti Kuoni, která zanalyzovala statisíce recenzí, je šestou nejhezčí památkou na světě.