Slovo
oppidum vznikl z latinského „ob pedes“ – „
obydlené místo, které se muselo kvůli hradbám obejít“.
Hradiště Závist je největším keltským oppidem v České republice. Plošina nad dnešní
Zbraslaví byla osídlena už od
doby bronzové. Zdejší podmínky byly pro výběr optimální – geografická poloha, úrodná půda, obchodní stezka, naleziště zlata. Opevnění se skládalo z
vlčích jam, následoval do skály vylámaný
příkop a palisáda.
Přírodní masiv Hradiště, vysoký
391 m.n.m, je ze severu oddělen od vrchu Šance hlubokým
Břežanským údolím a jeho jižní část ohraničuje Károvské údolí. Západní strana kopce padá skoro kolmým, asi 200 m vysokým skalnatým srázem k řece
Vltavě.
Centrum kmene Bójů s nejstarší zděnou stavbou v Čechách
Zdejší oppidum bývalo zřejmě výrobním, obchodním, správním i obranným střediskem
středočeského kmene Bójů. V opevnění byly dřevěné brány, síť cest byla vysypána štěrkem. Za mohutnými obrannými zdmi se nacházely ulice, které tvořily
dřevěné domky různých řemeslníků a volné prostranství, kde bylo možné v případě nouze zbudovat provizorní přístřešky pro obyvatele z širokého okolí. Oppidum mělo také svoje centrum, takzvanou
akropoli, kde se nacházela duchovní
svatyně a sídlo vládce. Toto centrum mělo vlastní hradby o délce 70 m a šířce cca 55 m. V akropoli se nacházel chrám s velkým oltářem, který byl zasvěcen keltskému bohu. Tento objekt (dnes kamenné základy) je
nejstarší zděnou stavbou v Čechách a jedinou svého druhu ve střední Evropě.
V průběhu času došlo v akropoli k mnohým terénním úpravám a bylo tak započato její samotné opevnění. Opevnění tvořil
příkop který byl široký až 10 m a hluboký 4 m. Archeologický výzkum zjistil, že došlo k zřícení části hradby a nalezl dřevěné palisády na jihozápadní straně hradby spolu s těsnící hlínou. Těsnící hlína sloužící k utěsnění kůlů byla červeně vypálena, což je dokladem toho že v akropoli pravděpodobně hořelo.
Obyvatele oppida provozovali především řemesla a jelikož byli závislí na zemědělské produkci obyvatel v okolí, neboť v oppidech lidé půdu neobdělávali, tak své
výrobky směňovali za potraviny. Jedním z oborů, které Keltové přivedli k dokonalosti bylo
šperkařství. Jejich prospektoři hledali v píscích řek
zlatý prach pravděpodobně ho také našli v Břežanském potoce.
Oppidum
zaniklo patrně vpádem germánských Markomanů nedlouho před přelomem letopočtu. I po zániku keltského oppida bylo území pro svoji strategickou polohu nadále využíváno. Jsou zde i pozůstatky pozdějšího
slovanského osídlení. Jeho význam však postupně upadal a poslední nálezy jsou z 10 století n. l.