Chcete se vypravit na výlet za pestrou mozaikou geologických a paleontologických zajímavostí v Česku?
Joachim Barrande by měl určitě radost. Z území, které nese jeho jméno, které probádal a proslavil ve světě, se nedávno stal
národní geopark. Jde o největší národní geopark v České republice s rozlohou 4 316 km
2.
Bude se vám hodit i
tip na klidné zákoutí v centru města Beroun: je jím
Geopark Barrandien, venkovní expozice Muzea Českého krasu. Díky typickým horninám pochopíte, čím je
Český kras geologicky výjimečný, děti si v kameništi mohou zkusit najít „svou“ zkamenělinu starou stovky milionů let a odnést si ji domů. Kdo má chuť, ten si může
geopark prohlédnout společně s průvodcem a užít si povídání plné jednoduchých hádanek, zajímavostí a dalších tipů na pravěké výlety. Co kdybyste se vypravili třeba do míst, kde
Joachim Barrande objevil slavné trilobity?
Pravěká dálnice
Jednou z největších záhad střední Evropy je takzvaná
Čertova brázda, 21 kilometrů dlouhá a 14 až 20 metrů široká linie, místy zakousnutá hluboko do terénu. Začínala v
Chotouni, vesnici v
Polabí, kde se údajně někdy kolem roku 970 narodil
sv. Prokop, a končila v
Sázavě, možná ale bývala mnohem delší.
Brázdu podle pověstí vyoral sám Prokop, když si do pluhu zapřáhl čerta. Tam, kde nakonec z pluhu oklepal hlínu, vyrostla
Homole sv. Prokopa.
Pověsti jsou hezké, ale původ
Čertovy brázdy zůstává nejasný. Možná jde o
zbytky pravěké obchodní stezky, která propojovala několik pohřebišť a posvátných pramenů. Některé úseky cesty se používaly ještě ve středověku, jiné ale už dávno zmizely. Představu, jak mohla záhadná dávná stezka vypadat, dnes dává jen pár mohutných úvozů a příkopů v lesích.
Mohyla uprostřed města
Mohyly neobjevíte jen v lesích a v krajině. Jen pár kroků od
Kostelního náměstí v
Nymburce si prohlédnete
moderní pavilon, v němž se skrývá vzácný pět a půl tisíce let starý pravěký hrob. Pravěkou
mohylu s kosterními pozůstatky muže ze starší doby kamenné odkryli archeologové při průzkumu ulice Na Příkopě. Muži mohlo být přibližně
pětačtyřicet let a poloha hrobu na vyvýšeném návrší nad
Labem napovídá, že šlo o významného velmože. Kostra člověka ležela 125 centimetrů pod současnou úrovní terénu. Kosti byly ve špatném stavu, proto je odborníci uložili do depozitáře a v expozici uvidíte jejich bílé odlitky.
Keltové, Beltine a oživlý skanzen
Ve
středních a
východních Čechách najdete několik míst, která připomínají slavnou dobu Keltů:
Informační centrum keltské kultury na zámku Nižbor a nedaleké
oppidum Stradonice,
keltské oppidum na Závisti s
informačním centrem,
muzeum v
Novém Strašecí, kde je vystavena
plastika hlavy Kelta ze 3. století před naším letopočtem, anebo
Nasavrky s
muzeem a
keltským archeoskanzenem.
Těšit se můžete na pravidelné akce a oživlé starověké oppidum, ve kterém vám Keltové předvedou tradiční řemesla a samozřejmě nebude chybět dobré jídlo a pití.
Kde jinde se podíváte do pravěku a za Kelty?
Báječným místem, kde váš výlet do pravěku může začít, je archeopark Všestary poblíž Hradce Králové. Jeskyně s pravěkými malbami, pazourkové doly, megalitická hrobka, archeologické nálezy, poklady, didaktická dílna i obrovský model pravěké krajiny, to všechno je k vidění ve vnitřní expozici.- Zblízka si prohlédnout jedinečné paleolitické sídliště a dozvědět se řadu podrobností o životě našich předků v době lovců mamutů můžete v archeologickém parku v Pavlově. Výstavní prostor by měl evokovat návštěvu jeskyně, téměř celý objekt se skrývá v terénní vlně.
V kopcích nad Českou Třebovou naleznete stále se rozvíjející pravěkou osadu Křivolík. Na prosluněné mýtině v lese objevíte políčka, výběhy pro kozy a ovce, keramickou pec a halštatskou kuchyni, zemnice, jednoduchá obydlí i společenský dům.- V obci Jivjany na Domažlicku vzniká keltský skanzen zaměřený na řemeslnou výrobu a historii bydlení v době železné. Jeho součástí jsou kromě obytných domů a opevnění také dílny jako je kovárna, hrnčírna či tkalcovna.