ÚvodČeská nejHistorickéKolotoč na Letné – nejstarší dochovaný kolotoč v Evropě
Historické

Kolotoč na Letné – nejstarší dochovaný kolotoč v Evropě

Od roku 1894 stojí na kraji pražských Letenských sadů (naproti Národnímu technickému muzeu) kolotoč složený z dřevěných koní v životní velikosti a několika modelů autíček. Jde o nejstarší dochovaný kolotoč v Evropě.
Unikátní historická památka ve správě Národního technického muzea je jedním ze dvou nejstarších dochovaných podlahových kolotočů v Evropě! Kolotoč nechal postavit Josef Nebeský a do dnešních dnů se dochoval nejen původní plán, ale i veškerý spisový materiál městského stavebního úřadu z let 1892 až 1894. Josef Nebeský nechal kolotoč postavit k pobavení nejen dětí, ale i dospělých, což naznačuje životní velikosti koní.

Kolotoč je dodnes umístěn v původním dřevěném pavilonu (který stál nejprve na Královských Vinohradech u dnes již neexistující hospody "Na Kravíně"), vybudovaném na půdorysu pravidelného dvanáctiúhelníku o rozpětí 12 metrů s jehlanovou střechou. Interiér kolotoče je zařízen v téměř původní podobě z roku 1892. Na točně stojí 19 koní různých velikostí a 4 autíčka. Dvě jsou dřevěná a dvě plechová a odpovídají automobilům z 30. let 20. století, kdy také pravděpodobně doplnila koníky na kolotoči.
 

Z  historie kolotoče

Kolotoč zhotovený roku 1892 tesařem Matějem Bílkem byl v roce 1894 přenesen z Královských Vinohrad, kde fungoval dva roky, do Královského hlavního města Prahy, tedy na dnešní místo v Letenských sadech. Zde sloužil k zábavě Pražanů i turistů až do roku 2006 čili 112 let. V kolotoči se jezdilo na 19 koních různých velikostí potažených pravou koňskou kůží bez spojů, plněných slámou, se skleněnýma očima. Původní sedla a uzdění se dochovala pouze u čtyř koní jménem Poly, Flora, Blesk a Šemík. Zajímavostí interiéru je sloup středové točny, který byl vyzdoben třemi rytíři v brnění z papírmaše natřenými stříbřenkou.

V roce 2004 tuto památku v kritickém stavu zakoupilo za finanční podpory Ministerstva kultury ČR Národní technické muzeum. V roce 2014 vznikla díky spolupráci Národního technického muzea a Městské části Praha 7 iniciativa za záchranu kolotoče a jeho uvedení do provozu a byla vyhlášena veřejná sbírka. Do sbírky přispěli významnými částkami sponzoři Nadační fond Avast, společnost Wsia a Magistrát hlavního města Prahy, drobnými dary rovněž veřejnost. Náročná rekonstrukce figur koní a výbavy interiéru byla dokončena v roce 2018, kdy byly koně prezentovány v budově NTM. Při snaze o opravu stavby kolotoče nastala obtížná situace. V první fázi opravy stavby kolotoče a technologického zařízení se prokázalo mnoho skrytých vad původní konstrukce stavby kolotoče. Po období neúspěšných výběrových řízení na dodavatele dokončení rekonstrukce stavby kolotoče v letech 2018–2020 byla uzavřena smlouva se zhotovitelem Ing. Jiří Kmoškem, který rekonstrukci pavilonu kolotoče citlivě a úspěšně provedl. Na dokončení opravy stavby kolotoče přispělo výrazně i Ministerstvo kultury ČR. Celková částka na opravu kolotoče činila 22 710 102 Kč, z toho 7 595 800 Kč bylo použito restaurování 19 koní a 3 rytířů. Kolotoč se po dlouhé době opět otevřel veřejnosti v červenci 2022.

Historický kolotoč na pražské Letné Památky

Historický kolotoč na pražské Letné

Na hraně Letenských sadů před Národním technickým muzeem stojí nejstarší dochovaný podlahový kolotoč v Evropě zhotovený roku 1892. Na koních a v autíčkách se mohou svézt děti i dospělí. Podmínkou je tělesná hmotnost do 100 kg.

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky Kultura

Národní technické muzeum Praha – ráj exponátů z oblasti vědy a techniky

Expozice NTM překvapí moderním muzejním pojetí. Svůj prostor tu nacházejí sbírky architektury, stavitelství a sbírka polygrafie. Nechybí stálé expozice Chemie kolem nás, Měření času, hutnictví, Interkamera a Technika hrou, expozice televizního studia nebo expozice kontaktních čoček.

Letenské sady v Praze Příroda

Letenské sady v Praze

Park na Letné je druhým největším parkem v Praze 7. Veřejný park zde byl založen ve druhé polovině 19. století podle projektu B. Wünschera a J. Braula. Název je odvozen od slova Leteň, což znamená Sluneční vrch.