Takzvaný
cibulák je podobně jako například růžový porcelán
nositelem tradice výroby českého porcelánu. Cibulový vzor je originální pro svou barevnou jednoduchost, navíc je téměř nezničitelný: malba je totiž překrytá glazurou. Vzor se ale zrodil jinde, a to v
porcelánce v německé Míšni, která v 18. století začala své výrobky zdobit podle původních čínských předloh. Autorem stylizovaných rostlinných motivů byl zřejmě
Johann Kretschmar. Malíř porcelánu působil v míšenské manufaktuře v letech 1726–1752 a cizí vzory zručně přizpůsobil evropskému stylu. Ústředním motivem ruční malby podglazurní modří se stala granátová jablíčka, která Evropanům připomínala melouny nebo cibuli – a tak se náhodou a omylem cibule nakonec přenesla na označení typu porcelánu i slavného cibulového vzoru.
Sbírku
cibuláku, vyráběného v
porcelánce v Dubí u
Teplic, si prohlédnete ve speciálním muzeu, v
Domě porcelánu s modrou krví. Expozice věnované historii výroby porcelánu doplňuje informační středisko a přednáškový sál.
Kromě výrobků
společnosti Český porcelán v Dubí je k vidění i cibulák od dalších českých porcelánek jako
Thun 1794 či
Leander. Na rozdíl od jiných porcelánových sad se sbírky cibuláku dají neustále rozšiřovat a doplňovat, rozbité kousky snadno nahradíte novými. Porcelánky navíc každý rok uvádějí na trh přibližně
deset nových modelů, a to jak v rámci sběratelských edicí, tak v podobě nových užitkových a ozdobných tvarů, takže cibulák je atraktivní i pro sběratele umění a kuriozit.
I když evropské porcelánky upravily vzhled cizokrajných rostlin pro vkus starého kontinentu, symbolika vycházející z východoasijské filozofie dodnes zůstala stejná:
granátové jablko je symbolem plodnosti a hojnosti zdravých dětí,
pivoňka zastupuje bohatství a vznešenost,
bambus soudržnost,
květy chryzantémy, lotosu nebo astry značí čas a
broskev nesmrtelnost nebo alespoň dlouhý život.