Českým průkopníkem kinematografie byl
Jan Kříženecký (1868–1921), nadšený fotograf a stavební technik. Když od bratří Lumiérů získal v roce 1898 kinematograf, rozhodl se „pohyblivými obrázky“ oživit
Výstavu architektury a inženýrství Spolku architektů a inženýrů v Praze, na jejíž přípravě se podílel. Prvním českým kinem tak byla
dřevěná bouda na Výstavišti, kde diváci mohli vidět záběry ze života Prahy či polední výstřel děla na baště sv. Tomáše. Ve stejném roce také Jan Kříženecký natočili první české hrané filmy:
Dostaveníčko ve mlýnici, Výstavní párkař a lepič plakátů a
Smích a pláč. Díky němu se Čechy staly šestou zemí na světě, kde se začalo s filmováním.
Kinematograf se záhy objevily i v
Brně, Karlových Varech, Ústí nad Labem, Liberci, Žatci nebo v
Kroměříži. První stálé kino otevřel v roce 1907 kouzelník a eskamotér
Viktor Ponrepo v
domě U Modré štiky v
Karlově ulici v
Praze.
3. prosince 1909 pak bylo ve Vodičkově ulici slavnostně otevřeno
kino Lucerna, které se tak řadí k nejstarším dosud funkčním kinosálům celého světa. Původně sice v
paláci Lucerna mělo vzniknout divadlo, ale na poslední chvíli se od této stavby upustilo a místo něj se vybudoval kinosál, který odpovídal tehdejším trendům. Funguje dodnes; má 453 míst k sezení, je vybaven špičkovou digitální technologií 4K, umožňující též 3D projekci, zvukovou aparaturou Dolby Surround ve formátu 7.1 a je
nejnavštěvovanějším klasickým biografem v České republice.
V roce 2013 se dokonce otevřel
druhý kinosál, a to v prostorech, kde za první republiky bývala soukromá projekční místnost spolumajitele paláce Lucerna a zakladatele
barrandovských ateliérů Miloše Havla, strýce prezidenta
Václava Havla. Sál sloužil především pro soukromé předpremiéry filmů, které vznikly pod hlavičkou produkční společnosti
Lucernafilm, nebo pro uzavřené projekce, na které měli přístup jen nejbližší přátelé majitele. Po znárodnění byl sál zrušen a rozdělen na několik menších místností, dnes slouží jako komorní kinosál s kapacitou 51 sedadel. Jejich opěradla zdobí portréty předních československých, evropských i světových filmových tvůrců, včetně podobizny Miloše Havla na čestném místě uprostřed první řady.