Sladké a křehké pochoutky, jejichž mlsání patří k procházkám po
lázeňských parcích a kolonádách v
Karlových Varech stejně jako ve
Františkových Lázních,
Teplicích,
Luhačovicích nebo
Priessnitzových lázních v
Jeseníku, se údajně zrodily už v
18. století. Jejich vzorem zřejmě byly
mešní hostie; oplatky je ostatně dodnes připomínají tvarem, složením těsta i ornamenty vytlačenými na povrchu. Zatímco dřív se užívaly
svaté motivy, dnes tam najdete většinou
název lázní s logem.
Dlouho se udržel výrobní postup, při němž se těsto lilo do
pečicích kleští zvaných
oplatnice a ty se vkládaly do pecí. Zdlouhavý postup dávno nahradily
moderní technologie, ale oplatky si přesto zachovaly svou
charakteristickou chuť, tvar i obal, a představují velmi originální a typicky
českou pochoutku, kterou si spokojení klienti odváží domů jako originální dárek z lázní.
Sice nevíme, kde se oplatky objevily poprvé, ale ty z
Mariánských Lázní provází legenda o šikovném
kuchaři z
premonstrátského kláštera v Teplé. Když prý jednou dostal za úkol připravit pro hosty
zákusek, napadlo ho využít oplatnice na pečení hostií. Jednoduché
těsto z vody a mouky vylepšil přidáním cukru a mléka a mezi upečené oplatky nasypal
směs sekaných oříšků, cukru, skořice a dalšího koření. Oplatky potom spekl dohromady a vznikl tak lahodný pamlsek.
O původ lázeňských oplatek a ochrannou
známku Evropské unie vedla Česká republika řadu let spor s Německem. To ale nakonec své námitky stáhlo a Evropská komise v roce 2011 rozhodla, že
lázeňské oplatky jsou tradičními výrobky spjatými výlučně s českým územím. Sladkosti podobné našim oplatkám ale ochutnáte i jinde, například v rakouském Bad Ischlu a Vídni, německých Drážďanech nebo v Polsku.